Jane Caseyová odhaluje, jak chutná londýnská pomsta

Recenze

Vytvořeno 25. 1. 2014 2:00

Autor: Alena Oudová

Je to téměř rok, kdy jsem se prvně seznámila s Jane Caseyovou. Celoživotní přesvědčení, že Agathu Christie a Stephena Kinga v mých čtenářských očích žádný autor nemá šanci překonat, se nad knihou Beze stopy náhle rozplynulo. Novinka, kterou nyní vydalo nakladatelství Argo, kniha Pomsta, mě opět utvrdila v tom, že Jane Caseyová je novodobou královnou britské detektivky.

V knize Pomsta se čtenář setkává se svou starou známou z knihy Oheň, Maeve Kerriganovou. Maeve je cílevědomá, inteligentní, ale také citlivá policistka, která dělá pro vyhlášenou londýnskou mordpartu. Jistě si umíte představit, jak těžké to má v pracovním kolektivu plném samých chlapů, kteří si nenechají ujít jedinou příležitost, kdy mohou svou kolegyni popíchnout nebo ponížit. Situace se snad ještě zhorší, když se jejím novým parťákem stává Josh Derwent, starý dobrý známý jejího šéfa, kterého provází pověst hrubiána a arogantního policisty. S Derwentem nyní pracuje na případu surových vražd bývalých usvědčených sexuálních delikventů. Na první pohled oběti, nad nimiž policie příliš netruchlí, ale brutalita, s jakou jsou vraždy provedeny, zaráží i otrlé poldy.

To, co Jane Caseyová umí bravurně a co se jí podařilo i v její třetí knize, která byla v České republice publikována, je udržet čtenáře napjatého až do samého závěru. Vražda v jejím podání není jen obyčejnou vraždou a za poměrně jednoduchým motivem se skrývá síť intrik, kterou musí Kerriganová vlákno po vláknu rozplétat.

Autorka zůstává věrná již zažité rutině vyprávění příběhu z několika perspektiv, a tak se střídá pohled Maeve s pohledem jejího kolegy a milence Roba. Čtenář tak vnímá drobné nuance v individuálním vnímání stejného příběhu jednotlivými postavami, což dává možnost čtenářově fantazii vykreslit si jednotlivé postavy do nejmenších detailů. Na rozdíl od předchozí knihy však v Pomstě dostává značný prostor právě Maeve, která si prochází těžkým životním obdobím, a to nejen z pohledu vlastní profese, ale také z pohledu soukromého života, který jí najednou připadá osamělý a nenaplněný.

Irish Times napsaly o autorce, že v současné detektivní próze vyniká uměním vystavět věrohodnou, napínavou zápletku a do jejího středu umístit ambiciózní a lidsky pevnou hrdinku. S tím se nedá než souhlasit.

Ukázka z knihy:
Všichni přikyvovali a tvářili se odhodlaně. Už od začátku nebral nikdo tento případ na lehkou váhu, ale teprve po tom videu dostal reálnou podobu. To, jak Lee sahal na Cheyenne. Zacházel s ní jako s věcí, jako by byla jeho majetek, on ji předváděl. Navíc jako by se u toho báječně bavil. Určitě jsem nebyl sám, kdo si myslel, že přišel čas, aby ta jeho legrace jednou pro vždy skončila.
„Vyrážíme v jedenáct. Není třeba jet v konvoji, ale sledujte vysílačky kvůli případným aktuálním změnám. Se zásahovou jednotkou se sejdeme v místech, která jsem označil u obou adres.“
Všichni jsme se zvedli a opouštěli zasedačku, povídali si, zívali, prostě dávali najevo, že jsme úplně v klidu. Trochu to pomáhalo. Najednou jsem skoro vrazil do Maeve, která se s prázdným pohledem prodírala davem. Popadl jsem ji za paži, vtáhl do vedlejší místnosti a přibouchl dveře. Určitě si toho nikdo nevšiml. Neprojevila žádný odpor, ale když jsem se otočil, viděl jsem, že zůstala tam, kam jsem ji postavil, a mlčky zírá do prázdna.
„Jsi v pořádku?“
Maličko pokrčila rameny. „Ani ne.“ Měla obličej bílý jako papír, oči obrovské a nešťastné.
„Meave, neboj se, však ho najdeme. Už tě nebude dál otravovat, my mu to zatrhneme.“
(CASEY, Jane. Pomsta. 1. vyd. Praha: Argo, 429 s. ISBN 978-80-257-0981-8. Str. 335.)

Knihu Pomsta vydalo nakladatelství Argo