Idylický víkend, nebo boj o přežití?

Recenze

Vytvořeno 31. 1. 2014 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Televizními kanály probíhají hrůzné záběry. Někdo vraždí staré manželské páry na odlehlých místech. Kdo má tak strašný čin na svědomí? Nestačí samotná vražda? Musí být oběti navíc rozřezány a mačetou rozsekány na kousky? Kde vrah udeří znovu a jak rychle ho policie dopadne? To jsou otázky, které se míhají hlavou mnoha lidem. Hlavní hrdinové knihy Potok stínů sice záběry viděli, ale až do určité chvíle si neuvědomují, že by je měly zajímat více než kohokoli jiného.

V knížce Potok stínů je hlavních hrdinů několik. Nejprve se čtenář seznámí s Valerií, která se právě rozvádí s manželem Evanem, a s jejich pubertální problematickou dcerou Brianne. Joy Fieldingová, která je autorkou, čtenáře uchvátí od samého začátku skvělou charakteristikou postav. Dokonale vystihuje problém odcizení mezi matkou a dcerou a ukazuje rozhárané nitro Valerie, které navíc naruší přítomnost Evanovy snoubenky Jeniffer. Mladá žena se zdá být předlohou dokonalé partnerky. Krásně vypadá, má okouzlující úsměv a svým chováním si získala i Brianne. Val žárlí a doufá, že Evan co nejdříve vyzvedne dceru i snoubenku z jejího domu a odveze je na prodloužený víkend do hor.

Evan údajně nestíhá, má nějaké pracovní jednání, a tak naruší Valerii její plány. Požádá ji, aby obě dívky odvezla do hor sama. Valerie tedy přibírá své dva přátele – vdovu Mellisu a homosexuála Jamese, kteří s ní měli trávit víkend. Do hor odjíždějí společně. Evan se do jejich hotelu za celý víkend nedostaví.  Pětice našich hrdinů si ho však „užije“ dokonale. Brianne se vůbec nesnaží nepřidělávat problémy, nezhoršovat již tak trapnou situaci a narušuje místní klid svými pubertálními úlety. Netrvá dlouho a musí hotel opustit a ubytovat se v nedalekém kempu. Brianne zajímá především její kluk a tak se snaží za každou cenu dostat v noci z hotelu. Netuší, že místo vášnivé schůzky ji čeká nejhorší zážitek v životě.

Autorka vypráví klidně, v příjemně pomalém tempu, které nenudí, ale ani příběh nijak neuspěchá. Občas kapitoly proloží pohledem na mladý pár, který má podivnou zábavu. Vedle sexu, alkoholu a omamných látek mají velmi rádi krev. Její vůni, barvu, chuť… A tak se čtenář postupně seznamuje s vrahy a v šokujících záběrech sleduje jejich vražedné počínání.

Rychle vyklouzla z džínů a skopla je na zem. „Potřebuju žiletku.“
Kenny vstal z postele a rázně odešel do koupelny. Vrátil se se žiletkou a ručníkem.
„Dívej se,“ pobídla ho.
Sledoval, jak ruku se žiletkou přiložila na holou pokožku a přes maso na vnitřku stehna udělala čáru stejně lehce, jako kdyby psala perem po papíře. Vteřinu trvalo, než se rána otevřela a objevila se krev, další vteřinu, než se přihlásila bolest, která vzápětí přešla v rozkoš. Rty se jí rozevřely, čelist poklesla, hlava se zaklonila. Ucítila důvěrně známý nával opojení, jako kdyby jí právě někdo vpíchl do žil dávku heroinu.
(FIELDINGOVÁ, Joy. Potok stínů. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013, 302 s. ISBN 978-80-249-2210-2. Str. 66-67.)

Knížka je řazena mezi thrillery, ale místy se vyprávění blíží až záběrům z hororů. Pravda, někdy působí vraždy a chování vrahů i hrdinů jako z amerického filmu. Trochu až kýčovitě. Když se ale nebudete zamýšlet nad tím, jak moc skutečné tyto vraždy jsou či nejsou, uvidíte dokonale vypracovaný psychologický profil vraha a jeho dívky. Uvědomíte si, že jde o psychicky narušené jedince a že kniha dohromady dává dokonale harmonický celek.

Ač nejsem přímo obdivovatelem Joy Fieldingové, Potok stínů u mě zvítězil na celé čáře. Je to skvělé čtení a výborná zábava, která vás bude nutit číst stále dál. Budete se bát o hrdiny, tajit dech nad činy vrahů a bát se s Valerií o její dceru. V knize nechybí smysluplné rozhovory, vtipné vsuvky a ironické poznámky hrdinů.

Pokud tedy chcete strávit víkend nad napínavou knížkou, která vás zcela pohltí, sáhněte určitě po Potoku stínů. Nebudete litovat.

Knihu Potok stínů vydalo nakladatelství Ikar