Pokus o středověký thriller?

Recenze

Vytvořeno 3. 2. 2014 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Na podzim roku 2013 vyšel v nakladatelství BB/art nový román Colina Falconera Stigmata. Anotace slibovala drsný román z počátku 13. století, ve kterém půjde o krveprolití a bojování rytířů v křížové výpravě. Hlavním hrdinou měl být Philip de Vercy, který odjede na křížovou výpravu mezi Saracény a doma zanechá těhotnou manželku. Po návratu zjistí, že jeho žena při porodu zemřela. Co dál?

Neurčila bych Philipa de Vercy jednoznačně jako hlavní postavu. Čtenář se s ním setká v Prologu a poté až za dlouhou dobu. Do popředí se mezitím dostává postava mladé ženy, která je zasažena bleskem. Tuto ránu osudu přežije, zhorší se však její vidiny a na rukou a nohou se jí otevřou rány, které se nikdy nemají zahojit, tzv. stigmata. Fabricia Bérengerová je dcerou kamenického mistra Anselma a do sňatku, který jí otec dojedná, se jí zrovna dvakrát nechce. Raději by zasvětila život Bohu. Proto otec pozve do jejich domu kněze, který má Fabricii přesvědčit, že život v klášteře se pro ni nehodí. Co udělá kněz, který má být vzorem ctnosti?

Pokud odejdu do kláštera, tak na panenství už žádnému manželovi záležet nebude, takže se vlastně tolik nestalo. Pokud mě neobtěžkal dítětem. Však za hradbami žije jedna stařena, která umí namíchat byliny, aby vyhnaly plod z těla dřív, než to na holce začne být vidět.
Takže rozmyšlené bych to měla, jen ještě stáhnout sukně.
S námahou se zvedla, oprášila si stébla slámy z rohoží, která jí na šatech zůstala, a učesala se. Žádné podlitiny, žádné šrámy, žádné jizvy.
Nejraději bych proplakala celý den někde v tmavém koutě. Znásilnil mě, ale kromě toho se vlastně nic vážného nestalo.
Takže jazyk za zuby a když, tak stařena za hradbami.
(FALCONER, Colin. Stigmata. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2013, 398 s. ISBN 978-80-7461-416-3. Str. 65.)

Jak jste jistě z ukázky pochopili, místo aby kněz Simon Fabricii rozmluvil vstup do kláštera, tak se do ní zamiloval, nedokázal ovládnout svou touhu a znásilnil ji. Osobně bych to vůbec neoznačovala jako lásku… Šlo jen o chtíč, který Simon nedokázal ovládat. To však není to, na co jsem chtěla upozornit. Jde mi za prvé o absurdnost celé situace. Opravdu by takto jednala náctiletá dívka, která dosud nemá potuchy, co se děje mezi mužem a ženou? Opravdu bude takhle nad věcí? Tohle prostě autorovi nevěřím!

A za druhé: střídání role vypravěče. Chvíli autor popisuje myšlenky hrdinů, chvíli je tam nějaká třetí postava nezávislého vypravěče… Proč? Ať píše ich formou, nebo er formou. A pokud chce zdůraznit pocity hlavního hrdiny, určitě to jde popsat lépe a oddělit od dalšího vyprávění.

Colin Falconer a jeho kniha mě zklamali. Anotace slibovala, že se čtenář bude dobře bavit, ale nestalo se tak. Z počátku byl příběh psán zajímavě a dokázal upoutat mou pozornost. Postupně jsem pochopila, že postavy jsou popsány velmi ploše a žádné zlepšení již nebude. Ač prožívají dramatické životní situace, nijak je to nerozhází a život jde dál. Děj sám o sobě byl velmi dobře promyšlený a téma Kristových ran, které na sobě Fabricie má, je velmi zajímavé a v knize málo využité. Falconer mohl vytvořit strhující historický román, který by se velmi rychle stal bestsellerem, nedokázal však dobře vystihnout myšlení středověkého člověka. Otázkou ještě zůstává, zda je i originál psán takto lehkomyslně, nebo na tom má svůj podíl překladatel. Vzhledem k tomu, že mě kniha nijak nenadchla, nehodlám Stigmata číst v originále. Pokud by se však našel někdo, kdo by se do toho pustil, budu ráda za srovnání.

Knihu Stigmata vydalo nakladatelství BB/art