Až se tě život zeptá

Recenze

Vytvořeno 27. 1. 2014 2:00

Autor: Zuzana Tomášková

Kdybyste potkali svůj život, co by vám řekl? A co řekl hlavní hrdince knihy Až se tě život zeptá... Lucy Silchesterové? Mladé ženě, která lže snad úplně o všem, ba co víc, obelhává svou rodinu i přátele a především nalhává sama sobě, že je šťastná?

Lucy Silchesterová nalezne jednoho dne zlatou obálku s pozvánkou na schůzku se Životem. Termín si má stanovit sama. Ale ona se k tomu nedokáže přimět. Její život stojí za starou belu, i když sama sobě tvrdí opak. Práce ji nebaví, svým přátelům i rodině se vyhýbá. A její milostný život? Hotová tragédie. Přesto se nakonec se svým Životem setká. A je to pro ni docela šokující pohled. Její život je zanedbaný a frustrovaný. Z první schůzky se Životem uteče, ale nakonec si smluví další a pomalu začíná chápat, že život je dar, jemuž by člověk měl věnovat pozornost a péči.

Příběh autorky Cecilie Ahernové, která se proslavila svou prvotinou P.S. Miluji tě, lapí člověka už po pár stránkách. Hlavní hrdinka rezignovala na vše, ale tvrdí opak. Je zajímavé sledovat její vývoj, její lpění na starém a již neexistujícím. Lucy Silchesterová se zkrátka ve svém životě ztratila, bloudí v kruhu a nechce z něj vystoupit. Ani první setkání se svým Životem, natožpak dobrosrdečné domlouvání jejích přátel či rodiny, nenese své ovoce.

Lucy se zkrátka nechce měnit, ale přesto ve skrytu duše ví, že takhle už dál pokračovat nemůže. Po rozchodu se svým ve všech směrech dokonalým přítelem začala lhát. První lež následovala druhá a už se z nich nedokázala vymanit. A teď má strach, že by ji její přátelé opustili, kdyby se dozvěděli pravdu. I proto se jim vyhýbá. Bojí se, že když ji poznají, nebudou ji mít rádi. A tak se jen brodí životem, zanedbává vše i všechny. A každý den vypadá stejně jako ty předchozí. Ale v den, kdy ji přijde pozvánka na schůzku se svým Životem, se leccos změní. A je to zábavné a důmyslné dění.

Psychologie postav je velmi dobrá. Všichni hrdinové působí veskrze sympaticky a reálně. Tedy pokud si čtenář odmyslí, že hlavní hrdinka je dcerou nejuznávanějšího právníka v zemi, a proto by si mohla žít v luxusu a v přepychu jako princezna. Skoro všichni z rodiny navíc mají Lucy rádi, je krásná, chytrá, mluví několika jazyky a podobně. Zkrátka hrdinka je perfektní. Jen má jednu drobnou chybičku – všechno je jí naprosto fuk. I proto se může příběh místy zajídat. Na druhou stranu je to humorné a svěží čtení. Asi není nutné mít vždy tu nejsympatičtější hlavní hrdinku. Ostatní postavy jsou vykresleny moc dobře, doslova ožívají před očima. Nejvíc mě zaujala postava maminky Lucy a Lucyin Život, který přináší do příběhu humor a napětí a jako třešničku na dortu malinko sarkastický nadhled nad počínáním hlavní hrdinky.

Suma sumárum kniha je zábavná a příběh se čte lehce, třebaže některé pasáže jsou poněkud zdlouhavé. Úsměvné je ovšem sledovat, jak se rezignovaný postoj hlavní hrdinky promítá do všech aspektů jejího života. Myslím, že příběh může otevřít oči mnohým z nás. I já sama jsem se při čtení mnohokrát zasnila a přemýšlela, jak asi vypadá v současnosti můj život a co by se dalo zlepšit. Autorka zkrátka přiměje člověka se nad sebou zamyslet, aniž by to bylo násilné. I proto je kniha příjemným společníkem. Nemoralizuje, jen nabízí jiný pohled na život. Kniha Až se tě život zeptá... je proto oddychovým čtením s výhodou – myšlenkou, že bychom si svůj život měli co nejvíce hýčkat.

Ukázka z knihy:

Rychle jsem si otřela oči, než mi z nich stačily vyhrknout slzy. „Nejsem smutná,“ obořila jsem se na něj.
„Dobře.“
„Nejsem.“
„Dobře,“ řekl a pokrčil rameny. „Tak mi něco povězte o své práci.“
„Mám ji strašně ráda,“ začala jsem. „Přináší mi nesmírné uspokojení. Velice ráda spolupracuji s lidmi, naplňuje mě styk s veřejností a těší mě, že se můžu pohybovat v podnikatelském prostředí, kde se uplatňují nové postupy. Mám pocit, že dělám něco užitečného, pomáhám lidem, jsem s nimi v kontaktu, inspiruji je, aby se vydali správným směrem, a snažím se je na této cestě vést. A kromě toho samozřejmě - “
„Promiňte, že vás přerušuju. Můžeme si ujasnit, co vlastně děláte?“
„Ano.“
Sklopil oči a zadíval se na monitor. „Překládáte ve firmě návody k použití?“
„Ano.“
„A ta firma vyrábí ledničky, sporáky, trouby a podobné věci?“
„Ano. Je to největší podnik na výrobu domácích spotřebičů v Evropě.“
„Dobře. Pokračujte.“
„Děkuju. Kde jsem skončila. Aha. Velké plus samozřejmě představují lidé, s nimiž spolupracuji. Jsou to lidé, kteří mě inspirují a motivují k dosažení vyšších cílů nejen v práci, ale i v životě.“
„Dobře.“ Poškrábal se na čele. Měl ho samou šupinku. „ti vaši spolupracovníci jsou titíž lidé, které v soukromí nazýváte „chlípník Graham“, „pošuk Quentin,“ „slídilka Louise“, „myška Mary“, „buřtík Steve“ a „ryba Edna“?“
(AHERN, Cecelia. Až se tě život zeptá... 1. vyd. Praha: BB/art, 2012. 351 s. ISBN978-80-7461-181-0, s. 49-50)

Knihu Až se tě život zeptá... vydalo nakladatelství BB/art