Kašmírový šál – výtečný román Rosie Thomasové

Recenze

Vytvořeno 19. 2. 2014 2:00

Autor: Jana Semelková

Mair vysunula dolní zásuvku prádelníku. Uviděla několik zažloutlých povlaků na polštáře a ubrus s prolamovaným středovým pásem, který se vyndával bez výjimky jednou ročně, aby se prostřel a uhladil na vánoční tabuli. Bílá látka byla místy potřísněna rezavými skvrnami. Když sáhla pod ubrus, dotkly se její prsty hedvábného papíru. Vyndala ubrus, aby odhalila, co leží pod ním.

Hedvábný papír byl velice starý a zplihlý.
Když ho rozbalila, spatřila ze všeho nejdřív nádherné barvy. Vyskočily na ni stříbřité odstíny modři a zeleně, jako destilát jezerní vody a jarní oblohy, v jehož hlubinách uvízly spršky levandulových a nachových květů. Podívala se důkladněji a spatřila složitost tkaného vzoru – nádherně zakřivené tvary krůpějí se zakroucenými špičkami, kapradinové listy a rozvětvené stonky a droboučké květiny s pěti okvětními lístky. Jediné, co bylo v místnosti slyšet, když Mair roztřásla vrstvy jemné vlněné tkaniny, byl nářek ovcí. Byla tak lehká, až se zdálo, že se ve vzduchu vznáší.
Šál byl nádherný a ona ho ještě nikdy neviděla.
(THOMASOVÁ, Rosie. Kašmírový šál. Praha: Fortuna Libri, 2013, s. 9.)

Mair Ellisová spolu se svými staršími sourozenci vyklízí rodný dům. S tatínkem strávila poslední chvíle života, mnohé se dozvěděla, na mnohé se vyptala. Přesto se před ní právě nyní objevuje nová rodinná záhada. V jedné zásuvce najde nádherný orientální šál a stařičkou obálku s pramenem velice jemných tmavě hnědých vlasů. Podle starší sestry Eirlys patřil šál babičce, ale čí může být ta ustřižená kadeř? Sestra jako jediná ze tří sourozenců maminku maminky zažila, ale moc si ji nepamatovala ani ona, protože babička zemřela, když nejstarší ze sourozenců byla ještě nemluvně. Teď si ti tři prohlížejí skvostnou ruční práci, jsou uchváceni jemnými pestrými vzory a zároveň přemítají, čí může být pramínek jemných vlasů ve staré hnědé obálce.

Nejmladší Mair se rozhodne, že se vydá po stopách prarodičů, navštíví Indii a odhalí rodinnou minulost. V daleké zemi skutečně navštíví téměř všechna místa, kde prarodiče žili v období druhé světové války. Setká se s těmi, kteří si je pamatují – dědeček byl misionář a babička učila děti v misijní škole. Jejich pravnučka tak postupně odkrývá spletitý příběh, jenž se odehrál v nádherném městě Šrínagaru, jež leží na břehu jezera: příběh velkého přátelství tří mladých Angličanek, příběh milostného vztahu Maiřiny babičky k zajímavému muži s tajemnou minulostí.

Sama na své cestě potkává zajímavé lidi, kteří jí neodvratitelně vstoupí do života a zároveň jsou součástí dávných událostí…

Rosie Thomasová proplétá ve svém uhrančivém románu Kašmírový šál minulost s přítomností, spolu s ní jdeme po stopách mladé nezadané ženy, sledujeme její výpravu do Kašmíru i její návrat do vlasti. Historie jako kdyby se opakovala – jako kdyby mladá žena podnikla obdobnou pouť jako kdysi její babička Nerys a obdobně jako jí tenkrát se nyní změnil Maiře pohled na sebe sama i okolní svět. Tenkrát, před válkou odjela mladá novomanželka Nerys Watkinsová z velšského venkova silná ve víře, byla odhodlána být svému nesmělému muži oporou stůj co stůj. Také mu životní oporou byla, ale když se po válce z Indie vrátila domů do Walesu, byla už jinou ženou, především v oblasti víry. Maire odjela z Walesu s jediným cílem – odhalit rodinné tajemství, poznat své prarodiče – a vrátila se domů jako sebevědomější a rozhodnější člověk.

Autorka umně navazuje událost za událostí, jako kdyby vytvářela jemný řetízek, který odvíjí po pomyslné spirále vzhůru – od minulosti k přítomnosti. V některých bodech se jednotlivé smyčky spirály dotýkají, jinde se vzdalují: ti, co se mají potkat, se potkají, teprve časem zjistí, že jedině společně dokážou vytvořit ucelený obraz dávného příběhu, zasadit každý kamínek na správné místo do pestré mozaiky jednoho impozantního osudu.

Krásný milostný román s barvitými popisy indického venkova, členitým dějem a pasážemi silných emocí oslovuje čtenáře svou členitostí a velmi vytříbeným stylem. Autorka se nebojí popisů, protože jich umí užít s mírou. Všechny její postavy jsou věrohodné, jde o psychologicky dokonale propracované postavy. K tomu střídáním minulosti s přítomností udržuje čtenáře v napětí, pobízí ho k vlastnímu úsudku, aby včas s dějem odbočila na novou stezku a příběh ještě více vyhrotila. Díky těmto atributům udržuje čtenáře v napětí od počátku do konce románu.

Rosie Thomasová je pseudonymem britské spisovatelky Janey Kingové (nar. 1947, Denbigh, Wales). Po studiích v Oxfordu pracovala jako novinářka, v současné době se věnuje výhradně literární práci. Má na kontě dvacítku románů, většinou velice úspěšných. Dva z nich (Iris a Ruby a Sunrise) se dočkaly prestižního ocenění, které uděluje Romantic Novelists´ Association. Rosie Thomasová má dobrodružnou povahu, holduje cestování, vysokohorské turistice a horolezectví (zdolala Alpy i Himálaj) a automobilismu (účastnila se automobilových závodů Peking – Paříž). Nějaký čas strávila v bulharské výzkumné stanici v Antarktidě a při psaní románu Kašmírový šál pobývala v Ladákhu a Kašmíru. Žije v Londýně.

Knihu Kašmírový šál vydalo nakladatelství Fortuna Libri