Londýnská všehochuť

Recenze

Vytvořeno 2. 3. 2014 2:00

Autor: Jitka Culková

Zadie Smithová má za sebou na svůj věk nebývalé úspěchy. Její první román Bílé zuby byl slavný ještě předtím, než vyšel. Nakladatelství Hamish Hamilton vyhrálo možnost jeho vydání v aukci. V té době měly Bílé zuby pouze několik kapitol. Byl to ovšem nákup, který se vyplatil. Čtenáři i kritici byli z Bílých zubů nadšeni a Zadie Smithová se pustila do druhého románu s názvem Sběratel autogramů, který kritici tak nadšeně nepřijali, ale komerční úspěch měl veliký. Do přízně kritiků se Zadie Smithová vrátila po vydání třetího románu O kráse. Poslední román, který Smithová napsala, byl stejně jako předešlé přeložen do češtiny.

Nový román dostal jméno po jedné části Londýna – Severozápad. Tato zeměpisná lokalita ohraničuje nejen místo děje románu, ale i mentalitu hlavních hrdinů. Pocházet ze severozápadu totiž znamená zařadit se do multikulturního kotle nižší střední třídy, mezi Jamajčany, míšence, chudé bělochy. Kdo se narodil v severozápadě, nese si toto znamení životem, ať už se rozhodne žít jakkoli a kdekoli.

Román má pět částí a každá z nich má trochu jiný literární styl. V první části se vyprávění zaměřuje na Leah, bledou světlovlásku, která má vlastní byt, práci, úžasného manžela a psa. Nemá ovšem dítě a je jí přes třicet, společnost i manžel očekávají brzké těhotenství. Leah se ovšem na celou záležitost dívá poněkud jinak. Leahina část románu je proudem jejího vědomí. Kritickým okamžikem, kdy se její život začne točit kolem několika myšlenek, je setkání s chudou lhářkou Shar. Obě ženy se znají ze školy a Leah najednou vidí Shar všude a nedokáže se vyrovnat s pocity, které to v ní vyvolává. Místo na skvělého muže, kterého si vzala, vzpomíná na dávnou milenku a potrat a na tajemství čísla 37.

Druhá část svým stylem připomíná Paní Dallowayovou Virginie Wolfové. Místo Clarissy Dallowayové je v románu Severozápad mladý afroameričan Felix. Nejde koupit květiny, ale staré auto. Během cesty se zastaví na kus řeči k otci. Tato návštěva vyvolá vzpomínky na matku a na život v bohémské části severozápadního Londýna. Felix v dobré náladě poklábosí s prodejcem auta, udělí mu několik životních mouder a spokojeně odjíždí metrem. Zde se zastane těhotné ženy a vyvolá obdiv spolucestujících. Felixova cesta končí tak, jako začala – náhle a uprostřed severozápadního Londýna.

Třetí část se věnuje Leahině kamarádce Keishe. Tato část má 185 krátkých číslovaných oddílů, každý má svůj název, který je někdy citátem, někdy vtipem, jindy otázkou nebo narážkou. Keisha bojuje s vlastní osobností, respektive má pocit, že žádnou osobnost nemá. Až v dospělosti se snaží nějak osobitě vymezit, a nedopadne to úplně dobře. V postavě Keishy lze vidět jistou podobu s autorkou. Keisha si stejně jako Zadie Smithová změní jméno. Z Keishy se stává Natalie, Zadie rodiče pojmenovali Sadie. Obě mají předky z Jamajky a některé Keishiny vlastnosti by se daly považovat za autorčiny.

Zbylé dvě části popisují dvě setkání, která spojují předešlé části do románu. Objevuje se zde další postava ze společné minulosti, další osamělý člověk, jehož život se odvíjel jinak, než čekal. Čtenáři dodávají pocit rozhřešení nebo alespoň naději do budoucna. Leah i Keisha se snaží najít své já ve svých dřívějších podobách, obě mají pocit, že se odcizily vlastní osobnosti. Postupně ale zjišťují, že není možné vrátit se zpět, vstoupit podruhé do téže řeky.

Čtení jednotlivých příběhů působí místy monotónně, jako by pro Smithovou byla důležitější hra s formou psaní než samotný příběh. Naštěstí text ozvláštňují různé odkazy a narážky, takže se čtenář nezačne nudit. Zadie Smithová je profesionálka, umí popsat třídní rozdíly bez moralizování a zobrazit těžký osud bez sentimentu. Přesto román Severozápad nedosahuje kvalit jejích předchozích románů. Až příliš často v Severozápadě vítězí forma nad obsahem.

SMITH, Zadie. Severozápad. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2013, 319 s. ISBN 978-80-7461-437-8.