Recenze: Knihy pro dospělé

O lynčování s úsměvem

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Lewis Nordan si za námět svého románu vybral skutečnou událost, zabití čtrnáctiletého chlapce. Vražda dospívajícího chlapce je téma samo o sobě dostatečně vážné, ale Emmett Till byl Afroameričan a psal se rok 1955. Emmett byl lynčován za to, že flirtoval s bílou ženou. Dva muži ho odvedli z domova, zbili, vyřízli oko, poté zastřelili a jeho mrtvolu, zatíženou balíkem bavlny, hodili do jezera.


knihaVrahy se podařilo chytit a obvinit. Byli jimi manžel ženy, se kterou Emmett flirtoval a na kterou zahvízdal, a jeho nevlastní bratr. Odsouzeni ovšem nebyli, a protože ve Spojených státech platí zákon, že z jednoho zločinu nemůže být člověk obviněn dvakrát, po osvobození oba vrazi novinářům přiznali svou vinu.

Zpracování této tragédie se ujalo mnoho umělců, od spisovatelů přes hudebníky až k filmařům. Vznikla tak elegická báseň, divadelní hry i romány. Lewis Nordan pojal téma nově, zdálo by se až neuctivě. Nordan si totiž za žánr vybral komický román. Vtipkovat o smrti a lynči na první pohled zní jako výsměch oběti i všem, kdo byli rasismem zasaženi. Obdivné hvízdnutí ale přes veškerý černý humor vyznívá protirasisticky. Od ostatních tvůrců, kteří Emmettovu vraždu umělecky zpracovali, se Nordan liší ještě jednou skutečností – s  fakty zachází velmi volně.

Samotný Emmett v knize pronese jen několik vět a na důležitosti jeho postava získává až po smrti. Manžel ženy, na kterou Emmett zahvízdal, v románu nepatří mezi tzv. bílou lůzu, ale naopak se řadí k místní aristokracii. A samotná manželka se v románu na lynčování nepodílí, naopak jde o pokrokovou ženu. I městečko Arrow Catcher je vymyšlené. Autor mnohdy využívá postupy magického realismu, a tak může Emmett pomocí svého „magického oka“ - toho, které mu jeho vrah vystřelil z důlku - sledovat, jak je jeho mrtvola nalezena a jak ovlivňuje život v malém městečku.

Obyvatelé fiktivního městečka Arrow Catcher jsou typičtí Jižané, sami sebe rozlišují na aristokracii, bílou lůzu a negry. Nordan své postavy odlišuje jazykem, bílí mluví jinak než černoši, děti mají jiné vyjadřování než dospělí a Jižané se svou mluvou odlišují od návštěvníků ze Severu. Obdivné hvízdnutí nemá jen jednoho vypravěče, ti se střídají, jejich promluvy se prolínají, z davu se vynoří jeden hlas a poté, co dovypráví svoji část, se zase zanoří do bezejmenného davu a přenechá hlas dalšímu vypravěči. Nejenže se vypravěči střídají, ale ne vždy jde o lidské vypravěče, své slovo tu mají i holubi a kondoři.

Humor se tu objevuje v rámci vyprávění i rozhovorů, které mnohdy působí až absurdně. Například když učitelka Alice mluví o své vidině a její strýc jí odpovídá úvahami o nekrolozích. Nordan se nebojí vtipkovat o rasisticky motivované vraždě, o noze ustřelené ve druhé světové válce ani o manželské nevěře. Humor je nejen absurdní až groteskní, ale i cynický. Černohumorné pasáže jsou prokládány lyrickými a celek působí velmi originálně, a hlavně díky tomu je kniha čtivá.

Dalším výrazným znakem Nordanova psaní je využívání citoslovcí. Zvukomalebnost resp. hudebnost je v románu velmi patrná. Autor je obdivovatelem černošské hudby, jazzu a blues. Tento obdiv a záliba je ve způsobu jeho psaní patrný. Detailně popisuje hru amatérských bluesových muzikantů i obyčejné vrzání dveří.

„Bylo slyšet štěkot krysího teriéra, zpěv skřítků z močálů v řádcích kapusty, starce stepujícího na mostě, divoké husy přilétající z Kanady, papouška, který zvoní jako pokladna v obchodě, komáry znějící jako housle, vrm vrm vrm vrm vrm práškovacích letadel, holubice v ořešácích.“ [1]

Obdivné hvízdnutí zařadilo nakladatelství Argo, které knihu vydalo, do edice Jiný Jih, Nordan opravdu patří mezi autory, které jde označit za „jiné“. Jeho přístup k vážnému tématu je neotřelý, ale zároveň neuráží a nastoluje stejné otázky jako autoři, kteří se rozhodli téma zpracovat vážně – a konvenčně. Kniha Obdivné hvízdnutí stojí rozhodně za přečtení, a to hned dvakrát. Za prvé jde o silné téma a za druhé je román napsaná výborným jazykem s humornými pasážemi.

NORDAN, Lewis. Obdivné hvízdnutí. Praha: Argo, 2014, 227 s. ISBN 978-80-257-1077-7. Str. 131.

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení