Krátké příběhy o zločinnosti v naší historii

Recenze

Vytvořeno 7. 6. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Jindřich Francek je znám jako autor mnoha publikací, které se více či méně vztahují ke zločinům, tortuře či se věnují kriminálníkům v průběhu věků. Mezi nejznámější tituly patří Zločin a trest v českých dějinách (1999) a Hrdelní soudnictví českých zemí (1995). Podílel se také na spoluvytváření doplňkových publikací k historické řadě nakladatelství Paseka Velké dějiny zemí Koruny české, když v roce 2011 vyšla publikace s podtitulem Zločinnost a bezpráví. Jindřich Francek není jen spisovatelem, působil také jako ředitel Státního okresního archivu v Jičíně a je předním českým znalcem zmíněné tematiky. Proto pro mě byla nová publikace z nakladatelství Paseka trochu překvapením.

Kniha Mordy a jiné zločiny, která se nedávno objevila na pultech knihkupectví, slibuje už podle názvu opět téma, kterému autor skutečně rozumí. Vzhledem k tomu, že jsem dosud četla většinou jeho odborné publikace (zmíněné výše), nečekala jsem, že může obsah knihy být až tolik populárně-naučný. Kniha je určena spíše širší veřejnosti, které představuje zločinnost v českých zemích od nejstarších dob až do současnosti. Je psána velmi čtivým jazykem, přičemž autor využívá i možnosti citovat z dobových pramenů, čímž je jeho text pestřejší.

Knížka je rozdělena na tři části. První se zabývá středověkou kriminalitou, kde začíná – jak jinak – nejznámějšími mučedníky v našich dějinách – sv. Václavem a sv. Ludmilou. Pokračuje vyvražděním Slavníkovců, Vršovců, sleduje středověké lapky, popravy v Kostnici, kde se věnuje především památce Mistra Jana Husa a jeho následovníků. Zatím to možná vypadá, že autor zopakoval největší mezníky našich dějin a – ano – na mě to tak skutečně působilo. Až na některé méně známé zločiny, vstupy o lapkovství nebo třeba kapitolu věnovanou karlštejnským vraždám, což byla jakási česká verze Čachtické paní, si čtenář v podstatě zopakuje dějepis ze základní školy. Pro někoho to může být zajímavé a příjemné čtení, mé očekávání to bohužel trochu zklamalo.

V obdobném tónu se odehrávala i následující část věnovaná raně novověké kriminalitě. Opět si zde zopakujeme velké mezníky českých dějin a také nezapomeneme na slavné osobnosti. Víte, kde se vlastně v Čechách objevil Edward Kelley? A jaký byl ve skutečnosti jeho úkol na našem území? Raný novověk je ukončen opět jedním z nejznámějších zločinců – Václavem Babinským. Novověk pak autor zahájil opět jedním slavným bezprávím – kapitola „Cesta do Brixenu a zpět“ není věnována nikomu menšímu než Karlu Havlíčku Borovskému. V této kapitole se čtenář pročte až do současnosti a nepřijde o velké zločiny, jako byl případ Otýlie Vranské, rozřezané do dvou kufrů, Václava Mrázka, ale také třeba Milady Horákové. Na rozdíl od jiných publikací, které vycházejí (jedná se totiž o téma mimořádně lákavé a vyhledávané), se Francek věnuje i případům, které bychom přímo vraždou neoznačili. A přitom – když se zamyslíme – šlo o zločin, o vykonané bezpráví na nevinných lidech, a přece to nebylo jasně nazváno jako vražda.

Francek vždy v úvodu každého oddílu seznamuje čtenáře s okolnostmi, s vývojem kriminality i s trestněprávními prameny, které měl k dispozici. Na konci knihy také podrobně rozepisuje, z jakých knih a pramenů v každé kapitole čerpal, a proto, pokud by měl někdo zájem konkrétní zločin podrobněji zkoumat, má zde velmi usnadněné hledání. Může nalistovat příslušnou kapitolu a rovnou objednat z knihovny či z archivu další materiál ke čtení.

Mě osobně kniha příliš nenadchla snad právě proto, že jsem měla trochu jiné očekávání. Shrnutí českých dějin a upozornění na jednotlivé zločiny mi nepřišlo příliš zajímavé. Občas mě zaujala nějaká kapitola, kde jsem téma neznala – nebo znala méně podrobně – těch však bylo pomálu. Skutečností však je, že než jsem se dostala k sepsání své recenze, přečetli knihu další dva členové mé rodiny. Byli to lidé historií a českými dějinami takřka nedotčeni, nepočítám-li zmíněný dějepis na základní škole, a kniha je maximálně zaujala. Zatímco jednoho zajímaly především poválečné zločiny dovedené do současnosti, druhého naopak uchvátil středověk a raný novověk. Jindřich Francek tím dokázal, že umí psát nejen odborné knihy, ale také populárně-naučnou literaturu, kterou osloví čtenáře z každé generace a s různým vzděláním. Píše čtivě a dokáže upoutat čtenářovu pozornost.

Pokud tedy hledáte odpočinkové čtení na letní dovolenou, chcete se něco zajímavého dozvědět z naší historie, případně se podívat na naše dějiny jiným úhlem pohledu, určitě sáhněte po knize Mordy a jiné zločiny. 100 kriminálních příběhů. Koneckonců si tak můžete okořenit letní putování po České republice a po památkách. Třeba si vybavíte Franckovu knihu při návštěvě Karlštejna nebo vám vytane na mysli Záviš z Falkenštejna při návštěvě zámku Hluboká.

FRANCEK, Jindřich. Mordy a jiné zločiny: 100 kriminálních případů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2014.