Další překvapení Martina Goffy

Recenze

Vytvořeno 14. 6. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Když se v roce 2013 objevila na pultech knihkupectví detektivka dosud neznámého autora, píšícího pod pseudonymem Martin Goffa, bylo jasné, že se ke čtenáři dostává kniha s velkým potenciálem. Výraznou devizou Martina Goffy totiž byla především jeho předchozí praxe u policie, věděl tedy, narozdíl od mnoha jiných autorů detektivek, o čem píše. Nyní si máme možnost přečíst jeho v pořadí již třetí knihu nazvanou Bez těla.

Kniha Muž s unavenýma očima, se kterou Martin Goffa debutoval, slibovala, že se její hrdina Mikuláš Syrový brzy vrátí. Titul, který následoval, byl proto trochu překvapením. Vánoční zpověď totiž z řady naprosto vybočovala, pokud se dá ovšem mluvit o řadě, která má zatím jen jeden díl. Důvod, proč Martin Goffa Vánoční zpověď napsal, částečně vysvítá z rozhovoru, který naleznete zde.

Letos tedy konečně došlo na volné pokračování případů Mikiho Syrového a na čtenáře čeká další překvapení. Hlavní hrdina je zpátky u policie, krámek se starožitnostmi nevynášel tolik, aby Mikiho uživil, o kariéře soukromého detektiva ani nemluvě. Je to tah, který má své klady i zápory. Autor opouští slibně nastartovaný směr ponuré detektivky s prototypem soukromého očka, textu, který se blíží zdařilému románu noir nebo drsné škole, ale také odbočuje z daného směru dříve, než by mohl být zaškatulkován. Hrdinův návrat k policii má ještě jeden logický aspekt - pokud, jak jsem napsal, Goffovou výhodou je výtečná znalost policejní práce a vyšetřovacích postupů, bylo by chybou, kdyby si uzavřel cestu k jejich využití v knize. S Mikim Syrovým jako se soukromým detektivem by své znalosti nemohl aplikovat tak intenzivně.

Případ, na nějž Miki se svým novým parťákem narazí, nese nepříjemné znaky záhady, pro oddělení zabývající se krádežemi je dost neobvyklý. Starý bytař při jednom vloupání narazí na mrtvolu mladíka - nahého, s obojkem kolem krku. Když zloděje náhodou pobodá jakýsi bezdomovec, svěří se se svým hrůzným zážitkem Mikimu. Ten ale neví, co s takovou informací. Snaží se ji předat na oddělení vražd, kde pracuje jeho kamarád Vali, ale díky různým náhodným okolnostem se případu pořád nemůže zbavit.

Přímočarostí, nerušenou odbočkami a vedlejšími tématy, směřuje autor knihou Bez těla od kriminálního románu k detektivce. Jedno důležité vedlejší téma přece jen kniha obsahuje. Je jím Mikiho vztah k bývalé ženě a své dceři. Pocit prázdnoty nelze přehlušit ani pokusy o navázání jiného citového vztahu. Láska k bývalé manželce a dceři má až trochu sentimentální příchuť.

Hlavním tématem Goffovy detektivky je ale samozřejmě zločin, v tomto případě spojený s prostitucí. Mrtvý je zřejmě mladistvý prostitut, kterému se jeho práce stala osudnou. Martin Goffa se netají svým znechucením pachateli podobných zločinů, z jeho textu vyznívají emoce, které může mít jen člověk nezvažující vraždu pouze teoreticky, ale ten, kdo se se skutečným násilným činem a jeho obětí opravdu setkal.

Martin Goffa se na některých místech vymezuje vůči práci amerických policistů tak, jak ji známe z televizních seriálů, které v posledních letech doslova zaplevelily vysílací čas všech stanic, komerčních a bohužel i veřejnoprávních.

V předchozích dvou knihách se autor uchyloval k explicitnímu popisu brutálního násilí, ve Vánoční zpovědi dokonce připouští, že takovým násilím lze některé problémy i řešit. V knize Bez těla částečně ustupuje od bezprostředního vystavení čtenáře popisu brutality, přesto je ale v textu latentně obsažena. Opakuje se i prvek schvalování násilí jako prostředku k dosažení spravedlnosti. Z obecně morálního hlediska je to sice problém, autor však příběh vede tak, že čtenář cítí jednoznačné zadostiučinění. Autor ale neřeší morální otázky tohoto směru, staví čtenáře před hotovou věc.

Bez těla je svižná detektivka mladého, ale zkušeného autora. Již potřetí dokázal, že se v tomto žánru pohybuje elegantně a bez nejmenších problémů. Nejnovější knihu by bylo možné považovat za jistý ústup od složitější formy, než je prostá detektivka, ale spíše jde o další odbočku z předpokládaného tvůrčího směru. Vyvolává otázky a zvědavost: kam zamíří Martin Goffa a jeho hrdinové příště?

GOFFA, Martin. Bez těla. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 232 s. ISBN 978-80-204-3133-2.