První parapsychologická společnost v akci

Recenze

Vytvořeno 1. 7. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Nevysvětlitelné jevy vždy člověka lákaly, zároveň v něm ale vzbuzovaly i jiné, často protichůdné pocity. V určitých epochách byly popírány tak vehementně, že na ně doplatilo mnoho nevinných lidí. V dnešní době se situace trochu zlepšila, alespoň v některých regionech. Došlo ke kategorizaci, umíme odborně nazvat telepatii, telekinezi, levitaci a mnoho jiných jevů, ale tím to končí. Nevíme přesně, oč jde, ani jestli to existuje, přestože mnoho lidí si nepřipouští žádné pochybnosti. Pokrok dnešní doby spočívá hlavně v tom, že příznivci podivných jevů, ať už je nazývají jakkoliv, zřejmě nebudou upáleni.

Debutující autor Jakub Dotlačil využil přitažlivosti takového tématu a jeho první román Jiné životy Hynka Harra fiktivně mapuje počátky hnutí zkoumajícího parapsychologii u nás. Svůj román situuje do roku 1866, do doby prusko-rakouské války, která vešla do dějin kvůli obrovským ztrátám lidských životů zejména na rakouské straně.

Hlavní hrdina Hynek Harr se náhodou připlete do cesty členům První české parapsychologické společnosti. I když právě tito pánové by tvrdili, že náhody neexistují, zůstaneme u předchozího konstatování. Jinou náhodou se s touto společností zúčastní seance a od této chvíle se dostává do vleku událostí. Mohl by z něj vymanit, ale rád by se zavděčil rodině své dívky Lízy, není jednoduché se jí společensky vyrovnat, když je pouhým učitelem matematiky.

Přestože to tak na první pohled vypadá, román Jakuba Dotlačila není primárně o okultních záhadách, nemá smysl k němu přistupovat jako ke knihám, v nichž je děj inspirován nevysvětlitelnými fakty. Autor čtenáři předkládá čistou fikci. Parapsychologie jako předmět zkoumání skutečně existuje, i když byl tento pojem ve druhé polovině dvacátého století ve světě i u nás nahrazen názvem „psychotronika“. V době, kdy se děj románu odehrává, by pravděpodobně nevznikla česká parapsychologická, ale česká metapsychologická společnost. Termín „parapsychologie“ totiž zřejmě jako první použil Max Desior až v roce 1889. Taktéž by její členové nežehrali, že jsou Němci vždy pohotovější a vepředu, protože v roce 1866 ještě neexistovala ani parapsychologická společnost v Londýně, natož v Německu či Rakousku.

Nic z toho však není pro román Jiné životy Hynka Harra podstatné, historickou přesnost můžeme požadovat u knih zcela jiného ražení. Naopak v románu založeném na tak fantaskním tématu oceňuji spíše správnou směs faktů a naprosté mystifikace. Autor zvolil vyprávění v er-formě, což umožní nejen sledování duševních pochodů hlavního hrdiny – ty jsou pro děj takového typu zvlášť důležité – i pohled do míst, do nichž Hynek Harr nahlédnout nemůže.

Téma prusko-rakouské války nalezneme ve více knihách, excelentně ji popsal Vladimír Körner v titulu Post bellum 1866. Körnerovo pojetí bojů i následků přenesených do následujících let civilního života je velmi depresivní, Jakub Dotlačil odsouvá hrůzu poněkud do pozadí, a přestože nehledá způsob, jakým by popisy bojů a zabíjení záměrně zlehčil, čtenář je přežije bez podstatných následků.

Celkově kniha budí dojem, že parapsychologie tvoří jen nastrčené primární téma – oživuje děj a hlavně přitahuje čtenáře. Ve skutečnosti se jedná o román zachycující společnost druhé poloviny devatenáctého století. Promítají se do něj typické rodinné vztahy, přísný patriarchát postupně nahlodávaný snahou žen o rovnoprávnost, postavení Čechů v rámci Rakouska-Uherska i sílící národní uvědomění. V neposlední řadě pojednává o již zmíněné válce, o samotných bojích u Trutnova a také o okolnostech, které způsobily, že byla rakouská armáda fatálně poražena, nehledě na obětavost českých vojáků v bitvě u Chlumu. Právě zde autor zcela opouští fantastické důvody, a přestože naznačí souvislost s telepatií, vzápětí ji odvolává. Zkrátka, parapsychologie jen posouvá děj a hlavního hrdiny po místech klíčového dění.

Poměrně svižný děj na několika místech zpomalí dlouhá a komplikovaná příhoda. Jsou to místa, z nichž čtenář s námahou vybředává, a svůj podíl na tom má velký počet postav. Honička, jíž se účastní celá česká parapsychologická společnost, se popisuje dost komplikovaně, a podle toho v textu i vyznívá. Naštěstí není takových míst mnoho a ke konci dostává děj větší spád. Občas autorovi ujede i nějaké to slovíčko, které by asi naši předkové nepoužili, například „mít sex“ nebo „skenovat“. Velmi zdařilý je výběr jmen, postavy jsou jimi již předem charakterizovány. Hynek je měkký, poddajný, Karel tvrdý voják, Líza je už svým jménem koketní a trochu přelétavá.

Spojení fantastického tématu a historického románu je velmi lákavá a čtenářsky vděčná kombinace a soudě podle Jiných životů Hynka Harra i velmi dobře fungující. Prvotina Jakuba Dotlačila si určitě právem najde své příznivce, jedná se o knihu výraznou a nadprůměrně kvalitní volbou tématu i zpracování.

DOTLAČIL, Jakub. Jiné životy Hynka Harra. 1. vyd. Brno: Host, 2014. ISBN 978-807-2944-934.