Upírka z ulice Ponent

Recenze

Vytvořeno 18. 7. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Marc Pastor je španělský kriminalista, jenž se kromě své práce věnuje také psaní. Na svém kontě má již čtyři romány, z nichž bych dnes ráda představila knihu Zlá žena, která v originále vyšla v roce 2008. V dubnu 2014 ji vydalo nakladatelství Host a přineslo tak svým čtenářům zajímavý knižní počin, slibující napětí, ironii i jakousi španělskou verzi Sherlocka Holmese. Naplní však kniha očekávání?

Zlá žena je román vystavěný na skutečné historické události. V roce 1911 se ulicemi Barcelony proháněla příšera, která unášela děti. Tu a tam se také našla mrtvola zbavená krve. Pastor rozpracoval ve svém románu případ tzv. upírky z ulice Ponent a uchopil ho skutečně zajímavým způsobem.

Z práce lze jednoznačně poznat, že je autor kriminalista. Styl jeho vyprávění už je trochu diskutabilní. Zatímco anotace a recenze slibují skvělé čtení plné napětí, černého humoru a odkazují na velikány, jako byl Arthur Conan Doyle, Edgar Allan Poe nebo Bram Stoker, já pociťuji z knihy zklamání. Nalákání na gotický román nesoucí se na vlnách výše jmenovaných autorů spolu se zajímavým tématem a obdobím počátku dvacátého století bylo velmi silné. Počátek knihy rovněž vypadal velmi slibně. Autor se ihned představil jako Smrt, která každého jednou potká a bude nás provázet příběhem. Následující vyprávění již bylo poněkud matoucí. Ne vždy bylo zcela jasné, že je vypravěčem Smrt, neboť se ráda převtělovala a představovala jako osoba doprovázející některého z hlavních hrdinů.

Anotace také odkazuje na skvěle popsanou Barcelonu v roce 1911. Ani toto jsem bohužel nevycítila. Nepřišlo mi vůbec, že bych se ocitla v roce 1911. To, jak autor popisoval spodinu i smetánku a prostředí, ve kterém lidé žili, by mohlo klidně ukazovat na dnešní dobu. Nyní vyvstává otázka, zda to bylo nedostatečným popisem, nebo se vlastně doba zase tolik neliší. Nejvíce poplatnou době bych označila krásně zpracovanou obálku knihy, kterou se nakladatelství Host skvěle trefilo do obsahu.

Abych však nepsala samá negativa… Svým způsobem se mi kniha líbila a byla velmi zajímavá. Sympatická mi byla postava hlavního hrdiny, inspektora Moisése Corva, který se rozhodne pátrat po příšeře i přesto, že prostitutky ztracení svých dětí nenahlásily, a policie tak nechce a ani nemá co vyšetřovat. Vydá se hledat pravdu na vlastní pěst, aby zjistil, kdo se za podivnými zmizeními a vraždami skrývá. Dostane se také do kontaktu s rakouským lékařem, jenž lékařem zase tak moc není. V Barceloně skrývá svou skutečnou identitu a provádí pitvy na mrtvolách kradených na hřbitově, aby na nich studoval lidské šílenství. Je to on, kdo Corva navede tím správným směrem, a to na základě předpokladů, jak může příšera myslet.

Také postava samotné příšery, nebo chcete-li upírky z Ponent, mě donutila nad příběhem přemýšlet. Z autorových popisů jsem za celou dobu nebyla schopná identifikovat, zda je to žena vystupující jako bohatá panička, nebo jako špinavá chudá prostitutka. Řekla bych, že v průběhu textu byla obojí, jen Pastor příliš dobře nepopsal, kdy to bylo. Ani její domácnost jsem si nedokázala představit jako tu „lepší“, byť jí pravděpodobně byla. Nechutná špína, puch, mrtvoly, krev a vězněné děti prosakovaly příběhem natolik, že ani svět smetánky se nedal dost dobře identifikovat. A autor se jeho popisem opět příliš nezabýval. Po zamyšlení nad osobou „zlé ženy“ jsem usoudila, že problémem mohlo být i šílenství z vlastní neplodnosti. Žena nejprve připravila o dítě svou švagrovou a prohlásila je za vlastní, pak kradla cizí děti a těm pila krev a pojídala jejich těla. Někdy je také věznila, aby si je záměrně vykrmila. Společnost jim při tom dělala ukradená dcera švagrové, která postupně vstřebávala podivné způsoby své náhradní matky a považovala je zřejmě na normální.

Postava vražedkyně je od samého počátku jasná. Kdo by tedy čekal detektivní román, bude zklamaný. Spíše se jedná o vyprávění, jak se vlastně stvořila žena – zrůda – slovy autora – příšera. Její myšlení, její jednání a také činy jejích pomocníků, to vše je v knize postupně představováno čtenáři. Mezi tím se prolínají detektivní postupy a vyšetřování inspektora Corva a jeho postupné krůčky až k samotnému děsivému odhalení a šokujícímu závěru celé knížky.

Jak jsem napsala na samém počátku, neseděl mi sice styl vyprávění a v chaotickém popisu děje vypravěčkou smrtí jsem se hodně ztrácela, což mě dost zklamalo. Svým způsobem však je příběh naprosto uchvacující a nutí k zamyšlení. Vždyť i dnes máme kolem sebe příšery, jež vězní děti, ubližují jim, zneužívají je. Chcete-li si přečíst román k zamyšlení, sáhněte určitě po knize Zlá žena.

PASTOR, Marc. Zlá žena. 1. vyd. Brno: Host, 2014. ISBN 978-80-7491-030-2.