Psychiatr – Petr Prouza

Recenze

Vytvořeno 26. 8. 2014 3:00

Autor: Jolana Hlušičková

Zobrazeno: 2884

Od chvíle, kdy jsem si přečetla anotaci ke knížce Petra Prouzy Psychiatr, těšila jsem se na okamžik, kdy se do ní začtu. Prostředí psychiatrické léčebny na nás přece jen dýchá svou poněkud tajemnou atmosférou, běžnému smrtelníkovi skrytou. Je zajímavé, jak pár dobře napsaných vět v anotaci dokáže v naší fantazii vykreslit rámcovou představu příběhu. Očekávala jsem boj primáře za zachování léčebny, zajímavé životní osudy primářových kolegů i pacientů, hlubší zamyšlení nad dobou, kdy jsou osvědčená lékařská zařízení rušena a nahrazována ekonomicky výhodnějšími variantami bez ohledu na cokoliv jiného.

Petr Prouza je prozaik, autor psychologických próz, básník, novinář. Vystudoval právnickou fakultu, v 70. letech byl redaktorem týdeníku Mladý svět, kde projevil svou osobní odvahu a umožnil již tehdy zakázanému Milanu Kunderovi publikovat pod pseudonymem. Důsledkem toho byl později vyhozen a několik let byl bez stálého zaměstnání. Je členem Penklubu.

Děj románu Psychiatr je situován do odlehlé psychiatrické léčebny v pohraničních lesích v blízkosti vesnice Vernéřovice. MUDr. Vilém Rokyta, CSc., ředitel a primář psychiatrické léčebny, který celý svůj profesní život spojil s touto léčebnou, obdrží dopis z Ministerstva zdravotnictví s rozhodnutím o kompletním ukončení činnosti léčebny. Zbývá mu šest měsíců na to, aby administrativně zvládl likvidaci léčebny a hlavně, aby zajistil pacientům nové prostředí, které by vyhovovalo jejich křehkému duševnímu zdraví a nenarušilo tak jejich další léčení. Týká se to především jeho „dvanácti apoštolů“, jak říká svým pacientům, kteří s ním strávili v léčebně mnoho let, jejich stav se podařilo stabilizovat, u některých byl dokonce dosažen určitý pokrok. Primář řeší dilema, jakým způsobem negativní zprávu sdělit kolegům a hlavně pacientům.

Velkou oporou mu jsou v této složité době, tak jako i v předchozích letech, kolega a přítel MUDr. Jan Amos Stachelbaum a Rokytova přítelkyně PhDr. Monika Koláčná, psycholožka pravidelně dojíždějící do léčebny.

Autor nás postupně seznamuje s příběhy a diagnózami jednotlivých „apoštolů“, s jejich vnitřním světem, kterým je provází tajemné hlasy, či jsou v léčebně z důvodu různých sexuálních úchylek. Postupně se nám představují Vynálezce Walczak, Letec Mikeska, tajemná žena Aiša mluvící jen neznámou řečí. Nebo třeba Figurant se svou sexuální touhou po aranžerských figurínách z výkladních skříní.

Dny utíkají, primáři Rokytovi se daří úspěšně řešit jeden problém za druhým a současně s tím, jak postupuje likvidace léčebny, pozvolna rekapituluje svůj život, vztahy, chyby, které udělal, a dozrává v něm rozhodnutí, jakým způsobem naloží se svým časem „po léčebně“. Když už se zdá, že všechno skončí jako nostalgická idylka, situace se razantně mění do strhujícího finále románu.

Text je psaný v er-formě, delší souvětí jsou střídána jednoduchými větami či přímou řečí. Čte se lehce, Prouzova zkušenost a praxe s prací s textem je evidentní. Román je psán bohatou češtinou, poměrně často se objevují slovní spojení v dnešní době příliš často nepoužívaná. Občas působí poněkud kostnatě, na druhou stranu není na škodu si současnou standardní psanou/čtenou češtinu těmito výrazy oživit.

Námět Prouzovy knihy Psychiatr mne skutečně oslovil i jednotlivé životní příběhy hrdinů románu byly načrtnuty velmi nadějně. Od autora psychologických próz jsem však přece jen očekávala hlubší psychologický ponor do konání hlavních hrdinů, užší propojení jednotlivých situací, které na mne působily spíš jako uzavřené epizodky. Čtenáři nebyl dán důvod hlouběji se nad textem zamyslet. A to je škoda.

Postrádala jsem také linii odporu proti rozhodnutí ministerstva, vždy se přece dá nějakým způsobem pokusit zvrátit problematické rozhodnutí. Primář Rokyta na mne působil úplně odevzdaným a se situací smířeným dojmem, tak charakteristickým pro spoustu reálných současníků. Ale v tomto konkrétním případě měl autor šanci vybavit primáře větší odvahou a bojovností. Je možné, že určitá odevzdanost hlavního hrdiny souvisela s jeho předdůchodovým věkem, každopádně jsem od MUDr. Viléma Rokyty čekala trošku víc.

Román Psychiatr je klasická oddechová knížka, dobře se čte, nevyžaduje velké přemýšlení, pobaví a příjemně se u ní stráví čas. Takže rozhodně doporučuji přibalit do kufru na dovolenou.

PROUZA, Petr. Psychiatr. Vyd.1. Praha: Šulc-Švarc, s.r.o., 2014, 224 s. ISBN 978-80-7244-365-9