Adam a Eva dnešní doby

Recenze

Vytvořeno 27. 8. 2014 3:00

Autor: Tereza Zítková

Od prvního vydání knihy Jana Otčenáška Když v ráj pršelo uběhlo již mnoho let. Přesto je ale jeho text stále platný a přináší čtenáři určitý návod, jak utéct před stresem a jak si vytvořit svůj vlastní soukromý ráj.

Hlavní hrdinové příběhu Ludmila a Petr se rozhodnou utéct před hektickým životem v Praze do samotného srdce Šumavy, kde chtějí obnovit slávu starého hotelu. Oba se těší na to, co jim budoucnost přinese, a zatím si nepřipouští žádné obavy ani problémy. Ve chvíli, kdy přijíždí ke komplexu budov držících pohromadě snad jen ze zvyku, padnou hlavně na Ludmilu chmury. Její Petr je neustále pln optimismu a kreslí si obrázky budoucnosti, jako by ani realitu před sebou stojící neviděl. Než ale přijde první host, jehož budou moci pohostit dobrým jídlem a pitím, natož pak ubytovat, budou muset Petr a Ludmila mnohé udělat, překonat dost překážek, jež jim neklade jen samotný rozpadlý dům, ale i místní obyvatelstvo, které se k nově příchozím vždy staví skepticky a nedává jim moc velkou naději na úspěch. Povede se jim nakonec překonat počasí, nepohodlí i nepřízeň obyvatel, nebo utečou zpět do hlavního města?

Příběh je čtenáři předkládán jako deník Ludmily, která si skoro každý večer zaznamenává zajímavé momenty uběhlého dne. Vyprávění obsahuje kromě popisů starostí i radostí i jednotlivé konverzace, které toho dne Ludmila nebo Petr byli součástí. Díky tomu může mít čtenář pocit, jako by u samotného rozhovoru byl sám. I popisy jsou důkladné a tak úžasné, že člověk cítí vůni čerstvě posekané trávy, cítí Ludmilin strach z bouřky a tmy i Petrovo nadšení z každého pokroku.

Autor je opravdu skvělý vypravěč a jeho popisy na čtenáře přenáší vše, co prožívá hlavní hrdinka, ať je to radost z nově omítnutého domu nebo smutek ze ztráty někoho blízkého, je vše opravdové, nehrané. Je to sám život - plný krásných okamžiků, jenž ale občas protne i smutná událost.

Kniha Když v ráji pršelo je klasikou, která se rozhodně neomrzí a má v sobě stálá moudra, která platí v každé době a dnes obzvlášť. V dnešní uspěchané době plné stresových situací je potřeba, aby si člověk našel svůj soukromý ráj, a to v jakékoliv podobě. Ať si člověk najde spřízněnou duši, kvalitní místo k žití nebo koníček, u něhož může relaxovat, je to jeho malý osobní ráj, který mu pomůže překonat každodenní problémy.

Knihu doporučuji všem čtenářům žijícím v dnešní hektické době. Příběh jim zajisté pomůže prohlédnout a uvědomit si, že život není jen o zisku, ale že je dobré se občas v klidu zastavit a vydechnout.

Ukázka

Už neprší, vyčasilo se, náš dům zasvítil do nazlátlých zářijových dnů bělostnou omítkou, voníme vápnem a svěžestí, ale přesto se mi zdálo, že Petr nic z toho valně nevnímá: ani mě ne! Pochopila jsem, že opět jednou prožívá své černé dny, a byla jsem ochotna se podle toho zařídit, nic nového! Plouhal se po domě jako truchlivý přízrak, na mé zkušební otázky odpovídal jednoslabičně: kouřil se z něho smutek, čišel z něho nepochopitelný chlad a lhostejnost ke všemu. Ne, nebyl to Petr! [1]
   
[1] OTČENÁŠEK, Jan. Když v ráji pršelo. Praha: Milleninum, 2014. 276 s. ISBN 978-80-86201-61-0. s. 176.