Románový životopis Jany Greyové

Recenze

Vytvořeno 7. 9. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Říjen roku 1537. Na svět přicházejí dvě miminka tudorovské krve. Královna Jana Seymourová přivádí na svět budoucího krále Anglie Eduarda VI. a Frances Brandonová, markýza z Dorsetu, porodí Janu Greyovou, budoucí devítidenní královnu stejné země. Když se Frances a její choť vzpamatují ze zklamání, že se nenarodil syn, začne se jim v hlavě rodit velkolepý plán. Jejich dcera se jednou musí stát manželkou malého Eduarda.

Alison Weirová, autorka této velkolepé historické fresky, je známá především jako historička. Původně pod jejíma rukama vznikaly práce populárně naučné, zpravidla směrované do tudorovské Anglie. Mezi její nejznámější práce patří Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., nebo Pád Anne Boleynové. Nejnověji v češtině vyšla knížka Jindřich VIII.: Král a dvůr. Weirová se po nějakém čase pustila i do tvorby historických románů vystavěných nejen na skutečných událostech, ale především na dobových výpovědích většiny aktérů. Při své předchozí badatelské práci prošla řadu pramenů, z nichž mnoho bylo osobní povahy. Deníky, memoáry a dopisy jí tak umožnily vnořit se do myšlenek svých hrdinů a vystavět tak plnohodnotný historický román, kde se nachází jen minimum domyšlených pasáží. Většinou se jedná o popis osob, o nichž se nepodařilo najít dostatečné nebo žádné informace, případně jsou to činy, u nichž není jasné, kdo je přesně konal, a tak je připsala některé z hlavních postav, tak, aby se to hodilo do příběhu.

Prvním historickým románem, ve kterém popustila uzdu své fantazii a stvořila brilantní životopisný příběh, je Nevinná zrádkyně. Přibližuje zde čtenářům život a pád Jany Greyové, která se stala loutkou na politickém kolbišti mocných a byla dosazena na trůn jako protestantská královna navzdory lady Marii, prvorozené dceři Jindřicha VIII., které se celá Anglie bála pro její římskokatolické vyznání.

Dějiny Anglie tak, jak se učí ve školách, mnohdy tuto mladinkou královnu vůbec nezmiňují. Přitom její nástupnictví se zdá logické a pochopitelné. Po smrti Jindřicha VIII. nastoupil na trůn jeho nezletilý syn Eduard. Byl nejmladším z Jindřichových tří dětí, ale jako jediný mužského pohlaví a jako jediný prohlášen manželským dítětem. Krátce po dosažení zletilosti však umírá na těžkou nemoc a Anglii čeká těžká doba. Protestantská víra se otřásá v základech pod vidinou katolické Marie na trůnu. Proto se v králově okolí začne rodit smělý plán. Po Eduardovi by měly nastoupit na trůn jeho sestry Marie a po ní Alžběta. Nelze přeskočit Marii a dosadit na trůn rovnou Alžbětu. Je však možné zbavit je jako nemanželské nároku na vládu a dosadit na trůn další osobu pokrevně spřízněnou s Tudorovci – Frances Brandonovou, vévodkyni ze Suffolku. Protože Frances netouží vládnout, zřekne se koruny ve prospěch svých dcer. Jana Greyová, provdaná Dudleyová, je od narození připravována na roli manželky krále. Když se nezdaří tento plán, zdá se být ideální adeptkou na královnu. Sama vnímá tento akt jako velezradu, je však přinucena mocnými ve svém okolí korunu přijmout i přesto, že je více než jasné, že následky budou tragické.

Zpočátku se zdá, že se Weirová na tento příběh dívá pohledem žen. Každá kapitola je vyprávěna z hlediska jedné z nich. Zpočátku jsou to Frances, královna Jana Seymourová, chůva Ellen. Když Jana začne růst, začne autorka přenášet na papír i její myšlenky. Nápad je to sice výtečný, ovšem některé myšlenky se zdají u tak malého dítěte poněkud příliš dospělé. Časem však čtenář pozná, že na ženy v jejím postavení byly kladeny tak vysoké nároky na dvorské chování a na vzdělání, že je až neuvěřitelné, co bylo nuceno dělat čtyřleté dítě. Později se přidávají i kapitoly vyprávěné muži. Weirová tak dokázala dokonale propojit myšlení všech a čtenář chápe, proč jednotlivé postavy jednaly tak, jak jednaly. Ne vždy s nimi může souhlasit, mnohá vysvětlení se však zdají logičtější, než jak bychom je vnímali z pohledu „pouhého“ nezávislého vypravěče.

Weirová sama rychle poznala, že jí vyprávění formou historických románů velmi dobře vyhovuje a čtenářům též. Obliba jejích románů rychle rostla a roste stále dál. V současné době už má na kontě románů několik. Jmenujme Princeznu Alžbětu, Zajatou královnu a nejnovější knihu, jež sleduje život sestry Jany Greyové – Katherine, Nebezpečné dědictví.

Jediné, co bych knize vytkla a co mě mrzí, je paperbacková vazba. Kniha vyšla v originále roku 2006. V češtině pak roku 2011, tehdy v pevné vazbě. V současné době se mi však nepodařilo pevnou vazbu sehnat, a tak jsem sáhla po paperbacku, což je pro takto obsáhlou knížku poněkud nešťastné řešení. Než jsem došla na konec, začaly se uvolňovat a vypadávat jednotlivé listy. Navíc pevná vazba se k takto velkolepému románu i lépe hodí. Dojem z obsahu knihy to však nekazí a díky bravurnímu vyprávění je to dojem skutečně hluboký.

WEIROVÁ, Alison. Nevinná zrádkyně. 1. brožované v českém jazyce. Praha: BB/art, 2013. ISBN 978-80-7461-368-5.