Malá exkurze do světa žen

Recenze

Vytvořeno 21. 9. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Přečíst si knihu napsanou ženou a určenou ženám se může ukázat občas užitečné i pro muže. Připomene, i když to není žádné tajemství, že existuje podstatný rozdíl mezi takzvanými ženskými románky a literaturou psanou ženami. Ten první termín je většinou myšlen pejorativně a excelentním způsobem ho komentuje Zdeněk Jirotka ve svém Saturninovi, ten druhý zdůrazňuje pouze skutečnost, že autorka je většinou lépe schopna čtenáři přiblížit specifické problémy, kterým muži často nerozumějí. Právě o té druhé skupině se zmiňuji v souvislosti s knihou tří próz Magdy Váňové Babí léto.

Téma vztahů mezi muži a ženami je, zdá se, nevyčerpatelné. Vzniklo nesčíslné množství knih, v nichž se čtenář může seznámit se všemožnými variacemi této látky. Přesto je mají lidé stále v oblibě a zdá se, že je nikdy neomrzí. Také v novelách Magdy Váňové jde především o vztahy. Úvodní titulní próza se zdánlivě věnuje muži – stárnoucí bývalý pianista Franc Wenig zažívá při letním pobytu u jezera nečekané dobrodružství. Seznámí se s mladou dívkou, která se natolik nudí, že je ochotna akceptovat jeho přítomnost. O pianistu, který se stal také dobře zajištěným rentiérem, projevuje zájem i jeho domácí, již zkušená starší žena – vdova. Weniga však neodolatelně přitahuje mládí, přestože sám cítí, jak směšné to je. Skutečnými hlavními hrdinkami jsou však ženy, ony posunují svým soupeřením děj kupředu, muž představuje pouhou figurku pohybující se jednoduše a bezelstně podle předpokladů. Autorka však příliš nedegraduje jeho důstojnost, chová se k němu spíše shovívavě. Wenigova bytná, jako kdyby chápala a omlouvala pošetilé mužské slabosti, obrací svou nelibost vůči své nečekané sokyni, nikoliv proti muži.

Druhá novela Lví dvůr má opět dvě ženské hrdinky, Gabrielu a Martu, což zní trochu jako Gabra a Málinka. Jde o příběh trochu komplikovanější, i když ne zbytečně zapletený, osudy hrdinek se vyvíjejí bez zřetelnější krize - tu si hrdinky odbyly v úvodu novely takřka bez přítomnosti čtenáře. Lví dvůr je nejoptimističtější ze tří novel, ovšem jen pokud jde o zmíněné dvě dívky. Mužské postavy přijdou zkrátka, opět na ně nezbývá jiná než pasivní roli loutek vedených laskavýma rukama svých ženských protějšků. Optimismu a schopnosti dohodnout se obsahuje novela mírou vrchovatou. Jde o detail působící téměř kýčovitě.

Třetí próza Doris Téglová se soustředí na vzorně uspořádaný vnitřní svět ženy, jež, podle svých slov, vše dělá jen pro svou rodinu. V Doris poznáváme psychického upíra, člověka, kterého ve svém okolí vždy najdeme. Tak jako despotický muž vládne svou silou, despotická žena vládne svou dobře předstíranou slabostí. Muži si s takovou hrou poradit nedokážou zvláště proto, že jedinou zbraní je útěk, pokud neuvažujeme o rafinované vraždě. Ale to bychom zabloudili do jiného příběhu. Magdě Váňové se podařilo vykreslit Doris velmi výstižně, stejně jako reakce jejího okolí, zejména nejbližší rodinu trpící jejími snahami o dokonalé naplnění života každého jejího člena. Autorka nechala svou hrdinku na okamžik zapochybovat o své neomylnosti, osobně se mi zdá nepravděpodobné, že by u člověka podobného typu vůbec došlo k sebereflexi, v příběhu však toto téma nehraje velkou roli, svým způsobem je nadbytečné. Tentokrát v novele nalezneme aktivnější mužskou roli, ne však natolik, aby se cokoliv změnilo. Muž s úlevou přijímá možnost nechat vše běžet ve starých kolejích.

Při čtení novel si vzdáleně můžeme vzpomenout na Parfém: Příběh vraha Patricka Süskinda, na Smrt v Benátkách či film Čas sluhů. Autorka působí jako velmi dobrá a spontánní vypravěčka jednoduchých a přímočarých příběhů. Jejími postavami jsou vcelku obyčejní lidé neoplývající žádnými neobvyklými úchylkami. Právě proto může být četba knihy Babí léto příjemnou kratochvílí pro dlouhé zimní večery či lenivé letní dny.

VÁŇOVÁ, Magda. Babí léto. 1. vyd. Praha: Šulc a Švarc, 2014, 240 s. ISBN 978-80-7244-354-3.