Meggan Watterson: Odhalení. Sedm posvátných závojů duše

Recenze

Vytvořeno 7. 11. 2014 2:00

Autor: Renata Petříčková

Víte, jak by to vypadalo, kdybyste se vydali hledat svou vlastní duši, vydali se na duchovní cestu, opravdu v realitě? Tak za prvé by to chtělo dost času, peněz na cestu a bezstarostnost o svou materiální budoucnost, až se z cesty vrátíte. A potom by to všechno mohlo vypadat třeba jako cesta Meggan Wattersonové…

Vypůjčím si citaci, kterou najdete až v druhé polovině knihy, ale motivuje k tomu se vůbec do této knihy začíst. Chtě nechtě někdy člověk (žena zejména) pocítí touhu být součástí něčeho podobného. [1]

Proč je tak důležité mít duchovní komunitu? Nikdy nezapomenete, kdo jste, nebo co jste na tento svět přišly vykonat, pokud spolu na své pouti máte skupinku oddaných žen, které vám odhalí vaši vlastní lásku. Podrží vás jakoukoli láskou, abyste došly ke své pravdě, nebo vám i duchovně naplácají na zadek, bude-li to potřeba. Budou vás milovat, pokud si nedovolíte prožitek lásky k sobě samé. Nasytí vás hovorem své duše a zahřejí vás energickou konverzací vyrovnaných žen.

Nasytí vás, a to doslova. Když opustíte samy sebe, zvednou vás a do úst vám osobně vloží jídlo, které samy doma uvařily, pokud to bude nutné. Budou vás sytit do té doby, dokud se znovu nerozpomenete, že tady chcete být a že život je dobrý. Pomohou vám se zasmát, když toho budete nejméně schopné, a pomohou vám plakat, když se budete pokoušet to v sobě potlačit…

… Budou se vám dívat do očí a beze slov vás spojí se silou, která vždy existovala, století za stoletím, co se ženy scházejí pospolu.

Tato citace navíc asi nejvíce vystihuje poselství, které jsem si z této knihy vzala.

Osloví v ženách právě to, co je nejvíc pálí

Musela jsem počkat několik dní, než se ve mně celý dojem z Odhalení oněch sedmi posvátných závojů mé duše nějak rozumně rozležel. Prvotní čtenářský dojem byl chaosem, od naprostého úžasu až po – ano, přiznám se - závist, že já takovou cestu vykonat nemohu… (protože bych tím zároveň ztratila střechu nad hlavou), a to všechno se ve mně mlelo a otáčelo. Doslova byly chvíle, kdy se moje duše otáčela naruby, a pak mi došlo proč. Protože v nitru každého člověka je touha prožít něco jako prožila Meggan. Najít smysl života především jinde než v materiálních statcích a pouhém úspěšném boji o přežití.

A celé mé negativní pocity z této knihy byly jen plácáním křídly mé duše o olověnou klec, ve které jsem. A křídla krvácela. Protože už jen najít komunitu žen, o které se píše v citaci, je velmi těžké. A přitom by jenom stačilo, kdyby každý čas od času přijmul volání své duše a udělal něco dobrého pro sebe nebo pro ostatní. Abychom se na chvíli zastavili a objevili to, co autorka. Nemusíme za tím putovat po křivolakých cestách bohyní, jako to dělala ona. Lze to i v obyčejném životě.

Ale přesto mi Odhalení přinejmenším odhalilo i mnoho z teologie, autorka je totiž vystudovaná teoložka a věnuje se nejvíce ženskému elementu v náboženství, v jednotlivých vírách a ve spiritualitě vůbec. A to je samo o sobě velmi zajímavé téma, protože se tu dozvídáme mnoho informací, z nichž některým šla autorka sama po stopě. Nalezla souvislosti, které se možná i záměrně v oficiálních podobách tají… nalezla souvislosti, které byly voláním její vlastní duše. Je to jakoby čtenáře vzala s sebou na tu svou niternou cestu. A protože je to cesta jen jí samé, jsou chvíle, kdy jí absolutně rozumíme, a chvíle, kterým neporozumíme, poněvadž jsou odrazem její vlastní bolesti nebo radosti.

V množství střípků její duchovní cesty si každý najde právě to, co jeho samého nejvíc pálí, co ho těší nebo naopak bolí.

Anotace tvrdí, že kniha nás osvěží jako jarní déšť na poušti. To ano, ale je třeba mít na paměti, že když se kapka vody dostane na rozpálený a vyprahlý písek, může to trochu syčet a tvořit se pára.

A nemůžu nenapsat ani další myšlenku, se kterou jsem knihu poté odkládala do knihovničky. Jak by asi vypadalo lidstvo, kdyby muži nevrhli spiritualitu pod svoji moc? Kdyby byly zachovány bohyně… Jak by se potom lidstvo vyvíjelo?

O autorce:

Meggan Wattersonová je duchovní mentorka, mluvčí a badatelka na téma Božského ženství, které inspiruje ženy, aby žily se smělostí a autenticitou hlasu své duše.

Tato teoložka vystudovaná na Harvardu za svou životní misi považuje odhalování skrytých hlasů tradičních náboženství: hlasů žen. Odhalila nejen mnoho příběhů, obrazů a hlasů Božského ženství napříč tradicemi – Evangelium Marie Magdaleny, kali Ma a buddhistickou Zelenou Taru – ale i svůj vlastní duchovní hlas. Toto poznání ji svedlo dohromady s mnoha dalšími statečnými, vášnivě milujícími a nebojácnými ženami ze všech stran duchovního spektra. Přidejte se k Meggan, která se zanícením, humorem, poezií a syrovou poctivostí poskytuje to, co náboženství vynechalo – způsob, jak nadzvednout závoj vlastního strachu a pochyb o sobě samé, abychom našly Božství ve svém nitru. Meggan Watterson najdete na Facebooku nebo na www.megganwatterson.com

[1] WATTERSON Meggan, Odhalení. Vyd. 1. Praha: Synergie Publishing SE, 2014, 246 s. ISBN 978-80-7370-283-0 Str.203,204