Apoštolové buranismu

Recenze

Vytvořeno 24. 11. 2014 2:00

Autor: Jitka Culková

Legendární postmoderní spisovatel Chuck Palahniuk vydává další knihu, která ale bohužel do kategorie „legendární“ nespadá. Slávu Klubu rváčů už asi Palahniuk nikdy nepřekoná, bohužel se nová kniha Zatracení neřadí ani po bok Palahniukovým dalším – skvělým – knihám, jako je Program pro přeživší či Zalknutí.

Zatracení navazuje na knihu Prokletí. V obou dílech vystupuje jako hlavní postava třináctiletá dívka Madison Spencerová. Maddy je mrtvá, její posmrtný život popisuje kniha Prokletí a už z názvu je jasné, že andělská křídla a harfu do rukou nedostala. Naopak, Maddy je v Pekle. Shodou náhod či dokonale promyšleným plánem se v nové knize Zatracení Maddy dostane na Zem a nemůže odejít. Šílená jízda začíná. Maddy jako správný teenager využívá sociální sítě, celý román je tak vlastně sérií tweetů z adresy Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Madison je obézní a chytrá až přechytralá, tedy dvě vlastnosti, které jí rodiče nikdy neodpustili. Rodiče téhle mrtvé dívenky taky nejsou jen nějací severostátští burani. Matka je krásná a slavná herečka, otec charismatický obchodník. Oba jsou velmi společensky uvědomělí, třídí odpad, jedí potraviny pouze v biokvalitě, oblékají se pouze do přírodních materiálů a adoptují osiřelé děti. Svoji jedinou dceru vychovávají v ovzduší svobody a volnosti. Nudistický večírek s xanaxem jako dezertem u nich není nic, nad čím by se Maddy pozastavila. Ateismus je přirozený řád v rodině Spencerových.

Maddy je obklopena absolutní svobodou, drahými věcmi a prvotřídním vzděláním. Dalo by se říci vším. Ale rodiče jsou podivně odtažití a revoltovat proti nim se nedá, protože vše je dovolené. Madison tedy musí zacházet do extrémů. Imaginární kamarád je Ježíš, místo užívání drog je (téměř vždy) vyhazuje.

Palahniuk jako obvykle nechodí daleko pro sprosté slovo. Zvlášť v knize, ve které je díky Madisonině vtípku vytvořeno nové náboženství, které slibuje spasení, jen pokud se budete chovat jako burani – prdět v přeplněném výtahu, sprostě nadávat a plivat na ulici. Občas je ale snaha šokovat příliš prvoplánová. Kromě satirického pohledu na módní vlnu fair trade produktů a celebrit se Palahniuk strefuje i do náboženství. Paroduje hlavně křesťanství, odkazy na Turínské plátno a Bibli jsou zábavné, ale očekávatelné. Jako bonus české čtenář čeká Madisonino seznámení s Biblí připomínající scénku divadla Sklep. První díl trilogie se odehrával v Pekle, druhý díl na Zemi, která pro Maddy představuje Očistec. Čeká nás tedy ve třetí části Nebe?

Zatracení je druhý díl plánované trilogie o Madison Spencerové. Dá se ovšem číst i bez znalosti prvního dílu, samozřejmě za cenu, že vám uteče pár narážek či vtípků. Ovšem nic velkého. Palahniuk opět nešetří detailním popisem různých tělních tekutin a bizarních sexuálních nehod. Místy je bohužel smysl pro realitu utlučen touhou po vtipu a úchylce. Např. je těžko uvěřitelné, že Maddy, kterou vychovávali bývalí nudisté, nerozezná penis od psího exkrementu.

Dalším typickým znakem Palahniukova psaní je opakování určitého slovního vzorce. V Zatracení je to hra s hanlivým označením, resp. se jmény – Madisoniny spolužačky jsou Coury O’Courishové nebo Schmudly von Schmudlenheim. Ve vzpomínkách Maddy uvádí města, ve kterých žila vždy ve trojici se stejným počátečním písmenem - Toronto, Tokio nebo Turín. Palahniuk si na refrénovitost textu zkrátka potrpí.

Prestože se nejedná o Palahniukovo vrcholné dílo, čte se kniha jedním dechem a zábavy a perverzností si čtenář užije víc než dost. Jako ostatní autorovy knihy není Zatracení vhodné pro útlocitné povahy špatně snášející detailní popisy úchylností a sprostá slova.

PALAHNIUK, Chuck. Zatracení. Vyd. 1. Praha: Odeon, 2014, 279 s. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1580-7.