Druhý případ slavného detektiva

Recenze

Vytvořeno 29. 11. 2014 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Vražda na golfovém hřišti je název, který přijde známý snad každému z nás. Ať už jste milovníky Agathy Christie, nebo nejste, o slavném detektivu Poirotovi jste už jistě někdy slyšeli. Jeho druhý případ se již dočkal i v České republice několika vydání. Ta nejnovější jsou z Knižního klubu a objevila se na knižních pultech pouze s měsíčním odstupem. První vyšlo ve zcela nové edici spolu s novinkou Vraždy s monogramem od Sophie Hannah a to druhé, o měsíc mladší, vyšlo v klasické černé řadě, která již vychází v tomto nakladatelství několik let.

V rukou držím – a recenzuji – druhé zmíněné vydání. Na jeho černobílé obálce můžeme vidět golfové hřiště s jamkou a nadpis, stejně jako jméno autorky, svítí tyrkysově modrou barvou. Uvnitř se nachází oblíbený příběh, který poprvé spatřil světlo světa v roce 1923. V češtině byl vydán také pod názvem Pozvánka pro Hercula Poirota. A proč právě takový název? Protože příběh začíná dopisem, který Poirot obdrží od Paula Reinaulda, milionáře z Francie, který má trochu nejistý původ v Jižní Americe. Reinauld se bojí o svůj život a tak zve slavného detektiva na své sídlo, aby mu pomohl vypátrat, kdo ho ohrožuje. Když však Poirot spolu se svým přítelem kapitánem Hastingsem do Francie dorazí, zjistí, že je již pozdě. Aby splatili pomyslný dluh svému hostiteli, rozhodnou se vyšetřit jeho vraždu. Postupně se začne rozvíjet vyprávění o podivné rodině, kde údajně manželka nemá ponětí o minulosti svého zesnulého chotě. Přesto ho hluboce miluje, stejně jako on miloval ji. Proč se však v jeho kapse najde milostný dopis? A kdo je tajemná dívka, jíž vystavil šek - a ona jej rozhořčeně roztrhala? A z čeho tak rychle zbohatla jejich sousedka, paní Daubreuilová?

Čtenář má před sebou detektivku, na které si Agatha Christie zkouší první triky, jak zmást čtenáře. A že se jí to daří, o tom není pochyb. Nejen Hercule Poirot a kapitán Hastings, ale i ostatní postavy v příběhu jsou velice dobře popsány a vykresleny. Je kladen velký důraz na popis jejich zevnějšku, oblečení, ale především jejich charakteru, který je v některých případech značně pokřivený. Jsou zde postavy veskrze kladné, zcela záporné, ale také ty, které se dělají zcela jinými, než ve skutečnosti jsou. Královna detektivek už od prvních příběhů dokázala, že bravurně zvládá své řemeslo a že její příběhy dokáží čtenáře zcela pohltit. Nutí vás při tom přemýšlet nad dějem i postavami, takže se za chvíli přistihnete, že tipujete, kdo je vrah, kdo ukradl vražednou zbraň, kdo lže a kdo mluví pravdu.

I já jsem samozřejmě nezůstala pozadu a tipovala vraha. Nebudu prozrazovat, jak jsem dopadla, jelikož jsem knihu četla již poněkolikáté a nebylo by mé hodnocení objektivní. A že se ke stejné knize stále vracím? To přeci dokládá, že se jedná o můj oblíbený příběh a že se detektivky Agathy Christie dají číst stále dokola, aniž by přestaly své čtenáře bavit.

CHRISTIE, Agatha. Vražda na golfovém hřišti. Vyd. 5., V EMG a v tomto překladu 2., V této řadě 1. Překlad Edda Němcová. Praha: Knižní klub, 2014. 211 s. ISBN 978-80-242-4584-3.