Marco, chlapec v ohrožení

Recenze

Vytvořeno 8. 12. 2014 2:00

Autor: Lenka Krausová

Podzim roku 2008. Ve vesnici na okraji deštného pralesa v africkém Kamerunu začíná den jako každý jiný. Nebo také ne…Louis Fon je vedoucím rozvojového projektu a je posledním, kdo brání nečestným praktikám. Jiný důvod pro jeho odstranění netřeba, mise zabijáka splněna. Jenže co se zprávou, která se stihla odeslat z telefonu oběti?

Podzim roku 2010. Chlapec jménem Marco je členem zlodějského klanu, jenž řídí despotický Zola – chlapcův strýc. Marcovi se takový způsob existence zajídá, touží po vzdělání a lepším životu. Když je jednoho dne svědkem hovoru mezi Zolou a vlastním otcem, uteče. Přece se nenechá dobrovolně zmrzačit, aby žebráním „vydělal“ ještě větší finanční obnos? Kdyby věděl, že si tím zadělal na mnohem větší problémy, než kterým dosud čelil, možná by se stal raději invalidou. Jeho prvotní úkryt před pronásledovateli totiž obsahuje tělo ve značném stadiu rozkladu.

Jaro roku 2011. Carl Mørck, vedoucí úspěšného dánského oddělení Q, řešící zapomenuté případy, dostane za úkol prověřit zničený hausbót, v jehož troskách zemřela mladá žena. Že se nejedná o zločin starý několik let? A komu to vadí? Carlovi rozhodně ne, sám si vyžádal něco jiného, vždyť stejně „… teď na oddělení Q na ničem konkrétním neděláme.“ [1]

Jestliže Carl doufal, že tímto vyšetřováním takzvaně zabije čas, pak se hluboce mýlil. Asad a Rose, stálice týmu kvéčka, jsou se vším poměrně rychle hotovi, ba co víc – Rose objeví zajímavý případ pohřešovaného zaměstnance ministerstva zahraničí. Ano, tentokráte už jde o starší kauzu a jako vždy se do ní vrchní komisař Mørck zakousne se vší vervou.

Zdá se, že nic z výše uvedeného nemá mnoho společného, ale postupným otáčením stránek zjistíte provázanost celou sítí pavučin. Esemeska Louise Fona totiž přistála v přístroji kolegy pracujícího na dánském ministerstvu zahraničí. A právě tento kolega je oním pohřešovaným mužem a zrovna tak mužem hnijícím v degradujícím hrobě. Kdo a proč jej zabil, ví Marco, důmyslně se ukrývající před svými pronásledovateli a zároveň se snažící o předání zprávy policii tak, aby se nedostal do jejích spárů. Tu a tam se ale střetne s Mørckovou partou a Carl si uvědomí, že chlapec patří k významným spojovacím článkům.

I pátý případ oddělení Q je plný nečekaných zvratů. Jussi Adler-Olsen, brilantní dánský autor, se zde dotknul tématu zločineckých gangů a především korupce, která přerůstá i za hranice dané země. Samozřejmě nechybí prohloubení životního osudu hlavní postavy celé kvéčkové série a také důležitých lidí kolem ní. Zda se takto důležitým stane i nová posila oddělení, otravný mladíček Gordon, není vůbec jisté. Zatím je jeho nejlepší vlastností hrát na Carlovy nervy. Každopádně přítomnost nováčka navozuje zajímavé – nejen vypjaté – situace uvnitř vyšetřovacího týmu.

Kniha Marco je z těch, které nebudete chtít dát z ruky, dokud nepřečtete poslední větu – ostatně jako u všech předchozích dílů série. Čtivost a poutavost jsou přednostmi a ty drobné výtky na chybky v textu díky tomu blednou. Jestliže tedy ještě Marca doma nemáte, navštivte nejbližší knihkupectví. Co nesmím opomenout, je pozitivní fakt, že ve své domovině Olsen vydal již šestý díl série kvéčka pod názvem Den grænseløse, což se dá volně přeložit jako „Neomezený“.

Ukázka z knihy

Vrzání se teď jasně ozývalo ze dvou stran. Jedno se linulo přímo z výtahové šachty a druhé od schodů. Tím mu odřízli všechny únikové cesty. Zaslechl, že prohodili pár slov. Nebylo to francouzsky? Rozhlédl se. V tom velkém prostoru se neměl kam schovat, kromě několika zřejmých míst, která okamžitě prověří. Proč jen vylezl až sem nahoru, do čtvrtého patra? Na to, aby skočil dolů, to bylo příliš vysoko. Tady mě můžou bez problémů zabít, ale já se budu bránit, ať si nemyslí, přesvědčoval sám sebe, celý rozpálený a udýchaný. Dobře mířenou ránu železnou lodí, kterou sebral z podlahy, by nikdo nepřežil. [2]

[1] – ADLER-OLSEN, Jussi. Marco. Vyd. 1. Brno: Host, 2014, str. 65. ISBN 978-80-7491-099-9
[2] – tamtéž, str. 393-394