Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem

Recenze

Vytvořeno 11. 12. 2014 2:00

Autor: Zuzana Tomášková

Mladičká Debora žije v krásné říši Yru, kde je bohyní i otrokyní zároveň. Ale občas se ocitá i v našem světě. V blázinci. A tady je to horší, tady je naděje. Joanne Greenbergová v knize Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem velmi citlivě, otevřeně i svůdně popsala krásu i hrůzu života s duševní nemocí. Inspirací jí byl její vlastní životní příběh.

Tři roky strávila Debora v léčebném zařízení pro duševně choré. Tři roky se ji snažila doktorka Friedová přesvědčit o návratu ze světa šílenství do světa skutečnosti. Tři roky ji léčili pouze slovem, studenými zábaly a nikoliv farmaky. Tři roky zápasila. Vyhrála nakonec?

Kniha je velmi citlivým autobiografickým příběhem duševně nemocné mladinké dívky, která prožila mnohé. Posměšky, zloba, mučednictví, nádor, její původ, hanba i nenávist – to vše způsobilo, že se odcizila světu a vytvořila si svou vlastní říši. Vymyslela si i svůj jazyk, který popisoval pocity, pro které ve skutečném světě nebylo pojmenování. Příběh zachycuje léčbu, přemítá o kořenech a historii onemocnění a popisuje i průběh Debořina uzdravování.

Příběh se čte velmi lehce, třebaže popisuje závažné věci. Nedokázala jsem přeskočit ani jediný odstavec, i když jsem se o to občas pokusila. Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem dá více než čtení nejrůznějších publikací o duševních onemocněních. Když jsem se prokousávala jednotlivými řádky, mizel u mě strach, mizely předsudky. I lidé, které často naše společnost označuje za blázny, mají svou duši, svou lidskost, vnímavost a upřímnost ve svém čirém bláznovství. A možná je v postavách v knize víc lidského než v lidech, kteří nás obklopují. Možná.

Duševně nemocní vzdorují vyléčení, protože jim skutečný svět často nedal to, co potřebovali – lásku, přijetí a porozumění. A právě tímto přístupem se je doktorka Friedová, jejímž obrazem je skutečná psychoanalytička Frieda Fromm-Reichmannová, snažila vyléčit. Hluboké přesvědčení doktorky, že Debora má šanci, síly a schopnosti se vyléčit, stejně jako křehké pouto přátelství a spolupráce mezi pacientkou a její lékařkou nakonec Deboru uzdravilo. A ona tak mohla podat svědectví o svém životě s duševní nemocí.

Příběh zachycuje nejen Debořin pobyt v ústavu pro choromyslné, ale také pocity a život její rodiny – matky Esther, otce Jacoba, sestry Susy i jejího dědečka. Příběh tak rozplétá důmyslnou mozaiku duševní nemoci a vyjevuje, jak je její zdánlivá nelogika v podstatě naprosto logická. A kniha mě také zanechává s podivným uvědoměním, jak humánní vlastně byly studené zábaly s připoutáním na lůžku.

GREENBERGOVÁ, Joanne. Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem. Vyd. 2. Praha: Triton, 2012, 278 s. ISBN 978-80-7387-620-3