Román s lechtivou tematikou

Recenze

Vytvořeno 16. 12. 2014 2:00

Autor: Tereza Zítková

Annabel se jako mnoho dívek živí jako dámská společnice. Zlepšuje si tím svou životní situaci a snaží se těmito „špinavými“ penězi ulehčit maminčin boj s rakovinou. Se svou prací ale hodlá skončit ve chvíli, kdy potkává úžasného Davida, do něhož se bezhlavě zamiluje a plánuje si ho vzít. Jenže každý má svou minulost a ta Davidova není úplně bez chybičky.

Erotická trilogie Hotel v Paříži je označována jako francouzská odpověď na Padesát odstínů šedi. Autorka Emma Marsová ale dokázala ve svém díle – tedy alespoň v tom prvním – něco víc, než jen napodobit známou trilogii.

Hlavní hrdinka Annabel není tak nevinná a naivní jako hrdinky v současných erotických románech. Ví, že je těžké se životem protlouct, a prožívá velkou bolest, když se musí dívat na to, jak jí její milovaná matka umírá před očima. Proto ve chvíli, kdy potkává Davida, věří na lepší a šťastnější zítřky. Neví ale, že David není tak dokonalý muž, jak se na první pohled zdá. I on má své škraloupy z minulosti, které se před svou budoucí manželkou snaží utajit. A pak je tu ještě Louise, její budoucí švagr, který zná její tajemství. Nehodlá ho sice bratrovi prozradit, ale hodlá ho náležitě využít. A tak po jejich vzájemném setkání, začínají chodit Annabel anonymní pozvánky do nechvalně známého Hotelu des Charmes, kde je každý pokoj věnován jedné známé francouzské kurtizáně. I když Annabel tuší, od koho vzkazy jsou, neodolá a vždy se na schůzky vypraví. Ví, že i když její jednání není správné a manželovi by se zajisté nelíbilo, její touha je silnější a jen v těch chvílích se cítí opravdu svobodná a (u)spokojená.

Spisovatelka se evidentně trilogií inspirovala. Máme tu dívku, která se bezhlavě zamiluje do bohatého a charismatického muže s temnou minulostí. Kromě toho je tu ale neméně zajímavý bratr Louise a skutečnost, že hlavní hrdinka není vůbec nevinná. Ví, co od svého života chce, a to ve všech jeho aspektech.

Vyprávěním čtenáře provází hlavní hrdinka, která popisuje své zážitky, kdy začínala se svým povoláním, a svěřuje se i s nejintimnějšími pocity, jež prožívá. Kromě toho se v příběhu objevují anonymní erotické vzkazy, jež někdo nechává Annabel ve schránce a dotyčný je píše, jako by je psala ona sama.

Na knize oceňuji fakt, že autorka se nezaměřila pouze na sexuální scény a jejich popis, ale věnovala stejně velký prostor i samotnému příběhu. Ten je komplikovaný, má v sobě tajemno, najdou se zde romantické pasáže, ale i chvíle, kdy člověku běhá mráz po zádech díky surovosti, za kterou mohou zážitky, jenž nám občas život bohužel přináší.

První díl tedy vřele doporučuji. Jsem zvědavá, jestli autorka udrží laťku i v následujících dvou dílech. Budu ji držet palce, aby se jí to povedlo. A vy se pohodlně posaďte a vychutnejte si smyslné vyprávění z Paříže, u něhož se budete červenat, smát, plakat i hloupě se usmívat nad romantickými gesty.

Ukázka z knihy:

Zatím mě však každý pohled trýznil. Se zájmem mužů jsem si nevěděla rady. S jejich skrytou touhou jsem žonglovala jako jednoruký člověk se zmrzlou sardinkou. Nikdo mě pravidlům téhle hry nenaučil. Neměla jsem jinou možnost než se opatrně držet na okraji hřiště a spoléhat se na nejrůznější triky. Ignorovat je a pozorovat krajinu – vlak ovšem jel na povrchu jen od stanice Nanterre Université a na příští jsem už vystupovala -, takže jsem ty pohledy nedokázala ignorovat a rozpaků jsem se nezbavila.

MARSOVÁ, Emma. Hotel v Paříži: pokoj č. 1. Praha: XYZ, 2014, ISBN 978-80-7388-973-9, s. 41.