Den, kdy bylo lidstvo pokořeno

Recenze

Vytvořeno 27. 1. 2015 2:00

Autor: Tereza Zítková

Lidstvo žije neustále v mylné představě, že je pánem planety a že se mu nic nemůže stát. Ve chvíli, kdy většina lidí oslepne, se tato nadřazenost velice brzy rozplyne. Kromě toho, že je většina lidstva slepá, začnou se zmutované rostliny jménem Trifidi chovat divně, tedy spíše nebezpečně. Začnou lidi napadat. O tom vypráví kniha Den Trifidů od Johna Wyndhama.

Hlavní hrdina Bill se probouzí v nemocnici, kam byl odvezen po poranění očí. V budově i v jejím okolí je podezřelé ticho vyvolávající v něm pocit, že se muselo stát něco špatného. Jeho obavy se naplní ve chvíli, kdy si opatrně sundá obvaz z očí a vydá se na průzkum. Zjišťuje, že zelené záblesky na obloze, které předešlé noci obdivovala většinová část lidstva, zapříčinily těmto lidem slepotu. Bill se tedy pokouší nalézt další jedince, kteří měli stejné štěstí jako on a byli této katastrofy ušetřeni. Panika a chaos ovládající Londýn jsou nepopsatelné. Všude se potulují bezbranní slepci, kteří se snaží dostat domů nebo sehnat něco k jídlu. Lidé, kteří vidí, se buď snaží nemohoucím pomáhat, nebo naopak chtějí využít své výhody. I když mnoho lidí doufá, že je přijde někdo zachránit, s postupem času se ukazuje, že zkáza nepadla jen na jedno město či stát, ale zasáhla celou planetu. Jednotlivé skupinky lidí se tedy snaží nějak se s nastalou situací vyrovnat a hlavně přijít na to, jak svou planetu získat zpět. 

Scifi román Den Trifidů, jenž vyšel již v roce 1952, ukazuje čtenáři, že lidstvo není tak všemocné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Naše neustálé zasahování do přírody, jejího chodu, vytváření nových druhů rostlin i vypouštění všech možných a nemožných sond do vesmíru, nám nemusí přinést jenom užitek, ale i zkázu celosvětového rozsahu. Jak už tomu tak bývá, prvotním impulsem k vytvoření těchto rostlin byla touha po zisku. Původně neškodné rostliny měly nahradit rybí olej a stát se v tomto oboru jedničkou. Něco se ale vymklo a rostliny začaly samostatně „myslet“, rozvíjet se a vytvářet mezi sebou společenství s jediným cílem: zničit jejich největšího a úhlavního nepřítele, kterým je člověk. V padesátých letech mohla vypadat tato myšlenka bláznivě a nemožně, pokud ale knihu čteme dnes, napadne nás jistě myšlenka, zda lidstvo něco podobného nečeká. A nemusí jít nutně o rostliny. 

Vyprávění o zkáze lidstva přináší čtenáři hlavní hrdina Bill, který je povoláním biolog a s Trifidy pracoval většinu svého života. Postupně tedy čtenáři odkrývá historii pěstování těchto zajímavých rostlin, seznámí ho s jejich dobrými i špatnými vlastnosti a nastíní mu možnou hrozbu, kterou v sobě ukrývají. Čtenář pak sleduje jeho osud od doby, kdy se probudil a sundal si gázu z očí, až do chvíle, kdy přijde na to, jak prozatímně žít pod nadvládou Trifidů. 

V knize kromě Billa vystupuje mnoho dalších postav. Zastupují různou sortu lidí rozdílného postavení, rasy i pohlaví. Díky vzniklé katastrofě se pozná, jakou má kdo povahu a jak se zachová v krizových situacích. Čtenář se zde setká se sraby a sobci, kteří chtějí přežít na úkor druhých, s lidmi, kteří se obětují pro druhé i za cenu ztráty vlastního pohodlí i života, i s lidmi, kteří se snaží myslet dopředu a nepropadají panice. Je tu tedy celá škála vlastností a povah, které se projeví. Sám čtenář má tedy možnost zamyslet se nad tím, jak by se asi zachoval on sám. 

Knihu Den Trifidů doporučuji všem milovníkům scifi, ale i těm, kteří tomuto žánru nemají tak blízko, stejně jako já. Je to pokroková kniha, jež má v sobě mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení se nad dnešní uspěchanou dobou a svým zaměřením je svým způsobem nadčasová. Může totiž nastat chvíle, kdy budeme muset ustoupit něčemu, co nad námi bude mít převahu, a bude jen na nás, jak se ubráníme tomu, aby naše planeta Země zůstala opravdu naše.

WYNDHAM, John. Den Trifidů. Praha: BBart, 2014. ISBN 978-80-7507-045-6, 268 s.