David Deida: Prostá pravda

Recenze

Vytvořeno 7. 2. 2015 2:00

Autor: Renata Petříčková

David Deida je duchovní průkopník, badatel, jehož knihy vynikají jednou neobyčejnou vlastností. V každé z nich neustále hledá něco nového a stále dokola se ponořuje do mystických hlubin obyčejné lidské moudrosti, aby znovu a znovu přinášel nové poklady. Tak jednoduché a prosté, až to bolí… Bolí to vědomí, jak snadno jsme ve víru civilizace a falešných hmotných konzumních hodnot ztratili sami sebe.

A jak jsme vlastně ve své podstatě jednodušší a snadní. O to víc pak vnímáme otázku plnou údivu „co se to s lidstvem stalo, že se dokázalo dostat až SEM, takhle moc se znásilnit a zdegenerovat?!“

Lama Surya Das byl tím ctěným člověkem, jenž směl k této knize napsat předmluvu. Nebo to bylo naopak, David Deida byl poctěn, že tento přední západní buddhistický učenec a učitel napsal úvod k jeho knize. Myslím, že je to vzájemné, ale faktem je, že tento buddhistický učitel, spisovatel, básník i překladatel napsal jednu z nejkrásnějších a nejobjektivnějších předmluv, jaké jsem kdy četla. Nesmírně přesně a citlivě vystihl autora jako člověka, jenž má všechny předpoklady se vydávat na svá moudrá putování a duchovní cesty úplně sám, bez ovlivňování se jakoukoliv vírou nebo předem danou cestou. Je to pro něj západní učitel tantry, ke kterému on sám rád posílá své studenty. Snad i proto, že David Deida nutí své žáky přemýšlet, hledat vlastní cesty, nutí i čtenáře, aby došli ve své vlastní mysli a duši k závěrům, které odhaluje i on sám.

A jeho nadšení sdílím. Deidovy knihy jsou neopakovatelné právě tím, že nic neopisují, nepapouškují stokrát řečené, ale autor tato známá fakta bere jako odrazové můstky pro své vlastní hledání. Jeho moudra nejsou jen pro teorií, jsou pro praktické vyzkoušení a žití.

A je to někdy silné čtení – silná káva!

ALE PODĚLÍM SE O ČÁST, KTERÁ MI V MYSLI A DUŠI ZŮSTANE NAVŽDY. TÝKALA SE PROŽÍVÁNÍ A DRUHŮ VZTEKU. Netušila jsem, že existují dva druhy vzteklých reakcí.

SPOUSTA LIDÍ JE PŘESVĚDČENA, že milovat znamená být milý a mírumilovný. Jenomže láska je otevřenost. Všechny emocionální projevy jsou vlny v oceánu lásky. Dokonce i vztek se může pohybovat v hluboké lásce.

Představte si, že najdete své děti v otevřené skříňce pod kuchyňským dřezem. Dcera má u pusy láhev čističe odpadů. Syn si chystá nalít do očí louh a vaše nejmenší se hodlá napít prostředku na hubení hmyzu.

Bez přemýšlení zařvete: „Ne!“ Seberete dětem jedy a okřiknete je: „S tím si nemůžeš hrát! Je to hrozně nebezpečné!“ Možná každé z nich vezmete za ramínka a zatřesete jimi. Děláte to, protože je tolik milujete. Pak si vzlykající ratolesti přitisknete na hruď. „Miluji vás! Mám vás moc rád a nechci, aby se vám něco stalo.“

Vzhledem k tomu, že váš vztek vzešel z lásky, zanedlouho se uvolníte, děti se uklidní a ucítí vaši láskyplnou péči. V očích máte slzy stejně jako vaše děti. Cítí vaši lásku, ale zároveň pochopily naléhavost, s jakou jste je okřikli: „Pozor, nebezpečí! Váš vztek pronikl skrze nenucenost té chvíle. Je to vážná věc. Tichý a jemný hlas nevyjádří vaši lásku s takovou naléhavostí, silou a účinkem. [1]

A věřím, že i vy najdete mnoho zásadních chvil a emocí, které každý z nás prožívá, právě v této knize. A že najdete vyřešení, odhalení nových úhlů pohledu. Prostě potěšení a úlevu. Často mám pocit, že by Deidovy knihy měly být povinnou četbou už na středních školách, aby mladí lidé měli jakýsi odrazový můstek pro své prožívání života.

Na druhou stranu, té lásky je tam pro vystresovaného čtenáře příliš!

Prostá pravda je kniha, která sice u nás vychází až nyní, ale ve skutečnosti v originále vyšla již v roce 2004. Je tedy jednou z prvních knih. Od té doby autor ve svých dalších dílech trošku ubral na „naléhavosti lásky“… „jsme otevřená láska, otevřete se jako láska“… tohle otvírání lidských lastur duše mne v Prosté pravdě občas irituje, dovádí k nervozitě… Není lehké se otevřít právě tomu, co viditelně ubližuje, protože ono zlo člověka poté vykuchá jako kuře, no ne? Možná je toto téma, které nemám ve svém nitru zpracované, proto mi na této knize vadí. Ve víru běžného života a všudypřítomného stresu je to příliš. Příliš to zavání nedosažitelností.

Ačkoliv je tu nepřeberné množství zcela logických a nenahraditelných poznatků, jako uvádím ten o vzteku výše.

O „všeobjímající lásce“ čtu a jsem tolerantní. Dojdu k ní, možná… A hlavně vím, že v dalších knihách autor už ubral a zaměřil se víc na praxi a čisté psychologické bádání, kde už i pečlivěji a opatrněji rozebírá toto nepříjemné otvírání lidské duše dokořán.

David Deida je považován za jednoho z nejpřevratnějších a nejprovokativnějších duchovních učitelů současnosti. Jeho učení a knihy o radikálně praktické spiritualitě hluboce ovlivnily směr našeho duchovního a sexuálního růstu.

Jeho knihy byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a stávají se doporučenou literaturou na univerzitách, workshopech a mužských i ženských skupinách po celém světě. Jako cenný zdroj pro duchovní transformaci a posvátnou sexualitu ho cituje mnoho dalších autorů.

Nakladatelství Synergie vydalo v češtině dalších pět bestsellerů Davida Deidy – Cesta pravého muže (2011), Cesta vášně (2012), Když jde o muže (2013) a Cesta nespoutané ženy (2013), Intimní splynutí (2014) a připravuje několik dalších. David Deida také pořádá workshopy duchovního růstu a posvátné blízkosti zaměřené na probuzení mysli, těla i srdce.

[1] DEIDA, David. Prostá pravda. Vyd. 1. Praha: Synergie Publishing SE, 2014, 208 s. ISBN 978-80-7370-341-7, str. 105