Další detektivka J. K. Rowlingové

Recenze

Vytvořeno 26. 2. 2015 2:00

Autor: Jiří Lojín

O kvalitě textů J. K. Rowlingové můžeme vést dlouhé a vášnivé spory, můžeme její dílo rozebírat a hledat v něm argumenty, proč je označit za poplatné masovému čtenářskému vkusu, přesto se však nevyhneme konstatování, že – po prvních dílech její ságy o Harry Potterovi – se vydání každé její nové knihy řadí mezi nejsledovanější události snad na celém světě. A poté, co byl zveřejněn její první nepotterovský text, ukázalo se, že je schopná překročit hranici oddělující kouzelný svět školy v Bradavicích od reality. Nový detektivní román Hedvábník je již druhým ze série případů Cormorana Strika, série, kterou Rowlingová píše pod pseudonymem Robert Galbraith.

Sláva anglické spisovatelky nahrává nakladatelstvím a jejich reklamním aktivitám, i když ani v tomto případě nesmějí nic podcenit a spoléhat se, že by se mohly jen pasivně vézt na vlně popularity J. K. Rowlingové. Právě tento reklamní potenciál by jí mohl kdekdo zazlívat či spíše závidět, pro čtenáře je však důležitější samotná kniha a pro autorku je její literární minulost v jistém smyslu spíše nevýhodou.

Nový román sleduje druhý velký případ soukromého detektiva Cormorana Strika. Od objasnění vraždy modelky z Volání Kukačky měl Strike spoustu práce, hlavně proto, že se stal jakousi mediální hvězdou. Šlo však spíše o sledování nevěrných manželů a podobné drobnosti. Šťastná náhoda mu přihrává případ zmizelého spisovatele, který sice zpočátku vyhlíží banálně, ale postupně nabírá úplně jiný směr.

Hlavní rekvizitou románu, jak se lze dočíst v anotaci, je kniha plná pomluv namířených proti kolegům spisovatelům jejího autora, literárním agentům a vydavatelům. Název knihy je Bombyx Mori, latinské označení bource morušového. Rowlingová zvolila pro svůj román titul The Silkworm a překladatel Ladislav Šenkyřík jej přeložil jako Hedvábník. Název tak dostává příjemně nekonkrétní podobu, protože na první pohled není zcela jasné, co ve skutečnosti Hedvábník může znamenat.

Stejně jako v předchozím románu zavádí autorka čtenáře do specifické společnosti charakterizované zejména řevnivostí, intrikami, závistí a nenávistí. V jejím podání se svět módy příliš neliší od světa literatury, přestože by z intelektuálního hlediska – zejména co se týče spotřebitelů – mohly být od sebe na hony vzdáleny. Pokud se však bude Rowlingová tohoto vzorce držet i v dalších případech svého detektiva, nalezne spoustu dalších podobných prostředí, ať jej zavede mezi malíře, hudebníky či kamkoliv jinam. Obchod s literaturou v Anglii je poněkud odlišný od toho našeho, spisovatelů, věnujících se psaní na plný úvazek, není u nás tolik. Vzhledem k trhu se naši autoři většinou živí jinou prací, touha po uznání a prestiži však zůstává i tak.

Hedvábník je dobře prokomponovaný román zahrnující různá témata. Nejdůležitější se táhne hlavní dějovou linií – vyšetřováním. Bizarní obsah knihy Bombyx Mori rezonuje s bizarní vraždou i se vztahy mezi postavami.  Autorka se prostřednictvím jednoho ze sebestředných autorů zmiňuje i o vztahu spisovatelů-mužů ke spisovatelkám. Možná je výpad proti tomuto stereotypu i jedním z důvodů, proč si Rowlingová zvolila pro svůj pseudonym mužské jméno, ostatně nestalo by se to v literárních dějinách poprvé.

Vztah Cormorana Strika a jeho sekretářky potažmo společnice Robin spojuje oba díly a s velkou pravděpodobností bude procházet i dalšími. Jde o osvědčenou vějičku lákající čtenáře, apelující na jejich zvědavost. Nevyjasněné vztahy účinkují velmi spolehlivě a autorka si neustále nechává volný prostor pro různá vyústění. Robin i Cormoran mají každý svůj vlastní život, ale práce jim ho oběma beznadějně komplikuje. Zvláště pro Robin připravila autorka v Hedvábníkovi mnoho perných chvil, vyžadujících zásadní rozhodnutí.

Kukla bource morušového symbolicky vyjadřuje spisovatele a jeho tvůrčí činnost, nejde však o symbol utajený, autorka se o jeho významu zmiňuje na několika místech a stejně otevřeně hovoří i o dalším rámci románu – pomstě. Využívá k tomu vazby semináře nazvaného „Jakubské tragédie pomsty“ a citátů z děl autorů přelomu pozdně alžbětinského a jakubského divadla. Citovaní autoři a jejich díla budou známá pouze úzkému okruhu českých čtenářů, mnohá z nich nemají ani české překlady. Nejčastěji autorka cituje ze hry Šlechetný španělský voják Thomase Dekkera (v některých zdrojích uváděna jako Vznešený španělský voják) a Bílá ďáblice Johna Webstera. Avšak žádný strach, Hedvábník je zcela srozumitelný i v případě, že čtenář citáty úplně ignoruje. Smysl pro detail a zakomponování jemnějších, třeba i méně srozumitelných vrstev odlišuje jednotlivé levely spisovatelů.

Celkově je Hedvábník kvalitní detektivní román, který má, i přes poměrně velký rozsah, dobrý spád. Najdeme v něm sice několik míst, kde se hovoří víc, než je nezbytně nutné, ale vzápětí vždy děj nabere dech a ubíhá dál. I když můžeme sledovat vyšetřování krok za krokem, v závěru nám autorka najednou začne některé Strikovy myšlenky tajit. Snaží se udržet napětí až do samotného závěru a vzhledem k různým náznakům, ukazujícím na různé postavy jako na pachatele, se jí to daří. Zamlčování však působí neuspokojivým dojmem, protože většina čtenářů se nechce jen tak pasivně unášet dějem, ale ráda si vyzkouší i svůj intelekt a kombinační schopnosti. Přes tuto výhradu zůstává román výbornou knihou a skvělou odpočinkovou četbou.

GALBRAITH, Robert. Hedvábník. 1. vyd. Praha: Plus, 2015, 510 s. ISBN 978-80-259-0365-0.