Povídky o Bohu a sexu

Recenze

Vytvořeno 12. 6. 2015 3:00

Autor: Jiří Lojín

Téma vztahů mezi mužem a ženou je prakticky nevyčerpatelné, i když, pokud na ně pohlížíme přísně logicky, není počet kombinací typu má ho ráda, má ji rád, nemá ho ráda, má ji rád, nekonečný. Fantazie spisovatelů však zvládá nemožné, dokáže, třeba jemnými nuancemi notoricky známé zápletky, stvořit jiný, zcela nový příběh. Vztahy se zabývá i nová kniha Ludvíka Němce Odpustky pro příští noc.

Sbírka obsahuje pouhé čtyři povídky komponované do rozsáhlého celku, spojené tématem, způsobem zpracování i částečnou provázaností postav. Autor se však nesnaží o důslednou souvztažnost textů, která by působila křečovitě, není pro něj prioritní, Ludvík Němec jí své povídky pouze dozdobil a ozvláštnil.

Do nezvyklého světa svého vyprávění nás Ludvík Němec zavádí povídkou Koleda. Její hrdina Kamil se poněkud bizarním způsobem seznámí se svými sousedy, v magické atmosféře večera vyplouvají na povrch Kamilovy vztahy. Důležitou, i když pouze symbolickou roli ve sváteční večer hrají odpustky.

Běla, hlavní hrdinka povídky Kočka v bludišti, se ocitá jakoby v podivném snu. Muž, starý komediant, ji nepochopitelným způsobem zcela ovládne, postupně nad ní získává stále větší moc. Kontrast mezi uhlazenými způsoby a extrémní vulgaritou tvoří fascinující atmosféru. Před Bělou se odvíjí historie nepovedeného manželství, vedoucí ke zklamání a zatrpklosti. To, co prožívá se starým mužem, připomíná sen. Jak se později ukáže, dojem není neoprávněný.

Povídka Odpustky pro příští noc vrací do hry Kamila. Náhoda, opět trochu bizarní, ho svede dohromady se sousedkou, kterou si pamatuje z lepších časů. Jeho i jejích. Jde o povídku obsahující notnou dávku deprese, životy poznamenané neúspěchem a postrádající veškerý smysl. Hrdinové touží po odpuštění, když ne božím, tak alespoň po lidském. Ostatně, jak může člověk žádat odpuštění od Boha, když v něj nevěří?

Hana jako hlasatelka rozhlasu vypomáhá při veřejném čtení Bible, muž, na první pohled bláznivý, naznačuje, že jsou staří známí. Hana ho nedokáže odbýt, nechává se vplétat do jeho fantazií nebo snad vzpomínek. To je hlavní téma poslední povídky Voda živá. Název si autor vypůjčil z písně Anety Langerové. Interpretace textu písně symbolizuje střet idealizovaného výkladu s jiným, drsně syrovým.

Němcovy povídky v sobě mají zvláštní poetiku, založenou na kultivovaném a barvitém jazyku. V knize Odpustky pro příští noc vytříbené věty ostře kontrastují s brutální vulgaritou zejména mužských postav. Vulgarity autor obaluje slovy uhlazenými až hyperkorektními, mezi úvahami o Bohu se stejnou měrou objevují řeči o sexu. Záměrem autora však není zesměšňovat víru v Boha ani vést mravokárné řeči. Boha a vulgarity nepojímá jako nesmiřitelné protipóly, ale jako různé aspekty, tvořící součást života.

Sudé a liché povídky spolu korespondují, v lichých se Kamil pere se svým životem, v sudých je hrdinkou žena, podléhající podivným mužům. Společně všichni hledají odpuštění, rozhřešení, protože asi nikdo nežije svůj život tak, aby je nepotřeboval, i když si to třeba vždy neuvědomuje.

Číst texty Ludvíka Němce je potěšením, ať píše o příjemných, či nepříjemných věcech. V jeho podání jsou i tyto stránky, byť depresivní, plné porozumění k lidským slabostem a selháním. Nikde ani náznak odsuzování, mentorování nebo agrese vůči svým hrdinům. Odpustky pro příští noc dokazují, že na české literární scéně jsou autoři, kteří nepodléhají komerčním tlakům, nepodbízejí se a píšou skutečně kvalitní knihy

NĚMEC, Ludvík. Odpustky pro příští noc. 1. Brno: Druhé město, 2015, 208 s. ISBN 978-80-7227-366-9.