Měli na toto právo?

Recenze

Vytvořeno 13. 8. 2015 3:00

Autor: Jana Křepelová

Švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg se v našich literárních vodách proslavil již svým románem Chudí v Lodži (De fattiga i Łodž), ve kterém se vrací k období druhé světové války a nabízí čtenářům pohled na židovské ghetto v Lodži z jiných perspektiv, než tomu tak činí školská historie.

Také svým dalším do češtiny přeloženým románem Vyvolení (De utvalda) se vrací do období Třetí říše. Tentokrát se však v příběhu dostáváme do Vídně, která stejně jako zbytek Rakouska po anšlusu v roce 1938 patřila do Hitlerovy Třetí říše.

Vídeňská klinika Spiegelgrund skrývala během druhé světové války hrůzná tajemství. Byly zde umístěny děti, které trpěly postižením, fyzickým či psychickým, nebo byly označeny za sociálně znevýhodněné či jinak degenerované. Doktoři, do kterých rodiny hospitalizovaných dětí vkládaly naděje na zlepšení stavu svých potomků, se chovali naprosto rozporně vzhledem k jimi složené Hippokratově přísaze. Na klinice totiž probíhal program nazvaný „vědecká eutanazie méněcenných osob“. Děti, které zde byly umístěny, byly kompletně vyšetřovány, měřeny, pozorovány a během celého svého pobytu také týrány a nelegálně zabíjeny. Jejich úmrtní listy byly poté personálem falšovány. Rodiče se nedozvěděli, co se za zdmi ústavu dělo, nemohli své děti navštěvovat, ani nějak ovlivnit jejich „léčbu“. Navíc byli nařknuti z neschopnosti správně se o své potomky postarat. Vedení kliniky bylo přesvědčeno, že si s dětmi určenými k „likvidaci“ může dělat prakticky cokoliv a provádělo na nich hrůzostrašné pokusy.

Román Vyvolení vypráví příběh vrchní sestry pavilonu č. 15 Anny Katchenkové, lékaře Heinricha Grosse a pacienta Adriana Zieglera. Vedle těchto tří stěžejních postav jsou v knize popsány také osudy dalších dětí hospitalizovaných na klinice, dalších lékařů a sester.

Základem knihy jsou pravdivá fakta získaná z dostupných materiálů. Například postava doktora Heinricha Grosse opravdu existovala a účastnila se programu eutanazie. Stěžejní část příběhu je však vyfabulovaná, je plná hrůzných informací o fungování kliniky a o jejím každodenním životě. Hlavní linií příběhu je však nezdolná touha člověka po životě. Ať už se jedná o po válce souzené doktory, nebo o jednotlivé děti, které se často více či méně úspěšně snažily o útěk ze Spiegelgrundu.

Popis rasové politiky, realizované doktory po celé říši, si v ničem nezadá s nejhrůznějšími horory, které kdy vyšly jak v knižní, tak také ve filmové podobě. Autor popisuje syrovou realitu, kterou spojuje se všedními problémy hlavních hrdinů.  Například postava Anny Katchenkové. Na jedné straně čtenář naprosto odsoudí postavu sestry pavilonu č. 15, ale na druhé straně si musí uvědomit, že také ona jen plnila příkazy svých nadřízených. Ano, sice mohla kdykoliv odejít, ale měla také své důvody, aby zůstala. A co důvody doktora Grosse, které ho vedly k jeho chování? Mohl program ze své vůle zastavit, nebo ne? Stejně tak se můžeme ptát, co ve svém jednání mohl změnit Adrian Ziegler, aby byl jeho život plnohodnější a ne plný zvratů a nešťastných náhod? Mohl někdo z hlavních hrdinů vůbec něco změnit? Můžeme v jeho případě mluvit o štěstí, nebo o celoživotní smůle, která jej provázela? Nebo bylo chování a jednání všech našich hrdinů určeno jejich postavením v obrovském společenském soukolí?

Konec knihy je věnován osudům Anny, doktora Grosse a Adriana po skončení války. Jeden z nich byl semlen soukolím spravedlnosti, druhý naopak spravedlnosti úplně unikl a svých zkušeností, které načerpal během války, využíval po celý zbytek života. Třetí z hrdinů prožíval hrůzy zažité během války také po jejím skončení, i když se jednalo o jejich různé modifikace.

Bravurně napsanou knihu týkající se hrůzného období evropské historie a méně známých skutečností by si měl přečíst každý, kdo si v dnešní době již nedokáže představit, jaké hrůzy zažívali lidé během druhé světové války. Asi nejhorším faktem je to, že se ani nemuseli přímo účastnik frontových bojů, jen se nemohli sami bránit.

SEM-SANDBERG, Steve. Vyvolení. Praha: Paseka, 2015. Vyd 1, 504 s. ISBN 978-80-7432-595-3.