Recenze: Erik Axl Sund – Pýthiiny rady

Vytvořeno 29. 9. 2015 3:00

Autor: Lukáš Loužecký

Závěrečný díl série Slabost Victorie Bergmanové konečně doputoval i na české pulty. Samotný název Pýthiiny rady slibuje další temnou návštěvu tohoto chorobného světa. I tentokrát se máte na co těšit.

Autorská dvojice, píšící pod jménem Erik Axl Sund, vytvořila poměrně nezvyklou trilogii zasahující do žánru severské krimi. Autoři – vlastními jmény Håkan Axlander Sundquist a Jerker Eriksson – už úvodním dílem s názvem Vraní dívka způsobili dostatečný rozruch ve vodách populárního žánru. A nemohla za to jen nálepka s označením jen pro silné povahy. Příběh podivínské Victorie Bergmanové a policistů Jeanette Kihlbergové a Jense Hurtiga se poměrně značným způsobem vymykal všem pravidlům a vytvořil velice osobitý svět. Pokračování Hladový oheň vyvolalo možná ještě více otázek, i proto se všichni fanoušci této řady těšili na její vyvrcholení. A konečně je tady. Připravte se na další návštěvu pekla.

Victoria podrobí sama sebe terapii a konečně se začíná zbavovat svých podosobností. Vyrovnává se s minulostí a svým životem. Snaží se rozeznat skutečnost od smyšleného. Madeleine je stále k nenalezení, samozřejmě k nelibosti policie. Jeanette Kihlbergová hledá psychopata, který zničil život mnoha nevinným dětem. Dostává se k tajnému spolku pedofilů a odhaluje tím všechny skutečnosti.

Tolik opravdu krátké shrnutí věcí následujících. Nedovolím si více spoilerovat, protože byste přišli o ten největší zážitek. I já jsem se s poněkud zachmuřenou myslí vracel k této sérii, která ve mně zanechala velice bezútěšné pocity. Její čtenáři už dozajista vědí, že se nejedná o zrovna jednoduchou literaturu. Velice brutální momenty a neskutečně temná atmosféra se zakousne téměř do každého. Navíc se chvílemi můžete v ději lehce ztrácet. Tohle opravdu není jednoduché čtení.

Hned na začátku najde čtenář velice chytré připomenutí jednotlivých postav a jejich rolí. Tohle se určitě může hodit, protože od předchozího dílu už přece jenom uběhla nějaká ta chvilka. Poté se již naplno vrátíte do Švédska a jeho ponurých koutů.

První polovina knihy mě poměrně překvapila. Výrazně ubrala na brutálních až nechutných scénách a rozjela pravou detektivní práci. Zaměří se tedy především na vyšetřování jednotlivých zločinů. Ať už se jedná o dospělé, nebo děti. Samozřejmě nechybí ani pohled do života Victorie a její milenky Jeanette. Právě osudy těchto dvou osob jsou na stránkách knihy nejvíce rozebrány. Zejména první jmenovaná je promyšlena do nejmenších detailů a její velice složitá psychika vás prostě dostane. Vytvořit tuto osobu muselo být složité i pro dva spisovatele.

Děj ovlivňuje i velké množství dalších osob. Těch kladných i záporných. Nemá v tuto chvíli smysl je zde všechny vyjmenovávat, pouze bych velice rád vyzdvihl jejich důkladné propojení a zapojení se do událostí v knize.

Druhá část vás opět vrhne do světa plného násilí a zvráceností. Obsahuje několik scén, které jsou možná tím nejnechutnějším z celé série. Jestliže se vám v předchozích knihách “zvedal kýbl“, raději tyto chvilky přeskočte. Jinak vám způsobí noční můry do konce života. Nemusí ovšem jít vždy o potoky krve. Ani tentokrát nechybí popisy pedofilních chvilek, které působí ještě odporněji. Zvrácenost tohoto světa dosáhne svého vrcholu.

Poslední kniha této trilogie je opět velice čtivá. Možná nejvíce ze všech dílů. Snaží se vysvětlit všechny dějové linky a napomáhá si k tomu i návraty do minulosti. Poměrně se jí to daří a díky tomu budete ještě napjatější. Už se nepokouší některé osudy ještě víc zamotat, ale směřuje k jejich ukončení.

Celkový závěr možná neuspokojí některé pohádkáře, pokud se nějakým omylem dostali ke čtení trochu jiného žánru. Sami autoři naznačili při autogramiádě v České republice, že zakončení nebude úplně šťastné. Samozřejmě by se to k tomuto dílu ani moc nehodilo. Některé zločiny budou odhaleny, některé naopak zůstanou skryty pod rouškou temnoty. Dostane se vám objasnění mnoha otázek, ale možná stejné množství jich zůstane. A taky se vytvoří další. Konec je v podstatě napůl otevřený.

Některé komentáře na internetu označují Pýthiiny rady za nejslabší část série. Z mé strany se jedná o úplný opak. Oproti předchozím dílům působí daleko stravitelnějším způsobem. Vzhledem k odhalení mnoha prozatím skrytých faktů se dostane na kobylku i věcem, které jste vůbec nechápali. Vyvrcholení je více než důstojné a v podstatě navazuje na styl této trilogie.

Celá řada Slabost Viktorie Bergmanové se schovává pod závojem severské krimi, ale nabízí daleko víc. Rozhodně se nejedná o klasického zástupce tohoto žánru. Hluboce psychologicky zaměřené knihy od Erika Axla Sunda zřejmě nenajdou podobného konkurenta. Vynikají zejména proniknutím do mysli pedofilů, vrahů, psychopatů i psychologů.

Již nyní se můžete těšit na novou sérii s názvem Melancholie. Jednou z navrátivších se postav bude Jens Hurtig. První díl s názvem Skleněná těla vyjde v příštím roce.

AXL SUND, Erik. Pýthiiny rady. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2015, 320 s. ISBN: 978–80-242-4949-0.