Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Luboš Pavel, Aneta Pavlová – Příběhy Malého Tibetu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Kniha plná příběhů vonících dálkami není tuctové konzumní čtení. Naopak. Jako zvláštní starobylá směs se linou příběhy a něčím připomínají Pohádky tisíce a jedné noci. A hned v další kapitole připomínají poměrně běžný cestopis z míst, do kterých lidská noha jen tak často nevkročí – z himalájské oblasti kolem Ladaku. 


knihaPříběhy o minulosti, současnosti a budoucnosti podle obyvatel vesnice Mulbek. Vyprávění místních se tu s mystickými příběhy starými snad jako lidstvo samo, s příběhy moderními i zdejšími dětmi vymyšlenými. Asi není způsob, který by autoři nevzali do dlaní a a nevykovali z něho jednu z kapitol. Jak různými cestami k příběhům přišli, tak různými způsoby je napsali. Jeden není jako druhý, tak to může chvílemi mást. Jako chaotické přeskakování ze stylu do stylu. Z informací do informací. Proto jsem si jako čtenářka musela stanovit doslova přísnou čtenářskou morálku.

Každý den jen jednu!

Jinak se přejím a bude mě bolet břicho! Možná znáte knihy, které jsou velice zajímavé, ale těžké na čtení. V jejich obsahu je vše nahuštěno tak, že jste neustále bombardováni jak informacemi, tak emocemi, navíc se vše až chaoticky mění. Když je toho málo, je to skvělý zážitek, který má tu výhodu, že zůstane v člověku dlouho.

Prolínají se tu různé světy, časy, snad i reality, absurdní lidské problémy, spojené s moderním a novodobým životem v oblasti Malého Tibetu, i hluboké mystické prožitky.  A pak třeba takové perličky jako pohádka Tři sestry a jejich kráva, která patří k nejznámějším, možná se třeba děti ve škole ukázaly v dobrém světle poté, co se autorům na stole sešlo pět exemplářů a různých verzí této tradiční místní pohádky. Ostatně nápad vtáhnout do knihy i příběhy psané současnými ladackými dětmi byl velmi dobrý a neotřelý.

Patnáctého dne šestého měsíce tibetského kalendáře se slaví ladacký festival Tuk-pa, tedy Slavnost květin. Než začne, jsou vybráni dva nebo tři kluci jako zástupci pro aktuální slavnost. Každý rok je to někdo jiný. Tito chlapci pak chodí od dveří ke dveřím a oznamují obyvatelům, že se slavnost blíží. Je potřeba natrhat dostatek květin. Všichni je pěstují v zahrádkách a také na polích jich roste dost…

…Každá rodina vyrábí ozdobnou hůl. Na spodku tyče jsou květiny uspořádány do kruhu jako korálky tibetského růžence mala; na vrchu tyče je nějaká plodina, například kukuřice, kolem jsou květiny žluté barvy, vše zas uspořádáno vertikálně. K výzdobě se přidá několik zrnek obilí a kuliček hrášku. Nakonec je hůl ozdobena významnými symboly…
…oba dva dny festivalu se tančí a zpívá. Všichni nosí tradiční oděv gonča, což je dlouhý hnědý kabátec z pevné látky… [1]

Malá ukázka vykresluje to hezčí a popisné. Co vykouzlí zájem a úsměv na tváři. Příběhy jsou tu ale také syrové, plné smrti, lidské zášti a tak hlubokých a černých zákoutí lidské duše, že se srdce svírá úzkostí.

Anetě a Lubošovi Pavlovým se podařilo do jedné knihy vměstnat zdánlivě nesourodou směs příběhů, stylů a faktů. Vznikla mozaika, která se podobá krasohledu. Ať příběhy nebo celou knihu čtete poprvé, nebo podesáté, pokaždé bude obraz, který ve vás zanechá, trošku jiný. Jinak budete vnímat to množství střípků, které sděluje.

O autorech

Manželé Pavlovi se potkali na pražské DAMU, na katedře autorské tvorby a pedagogiky. Celoživotně se věnují tvůrčí a lektorské práci. Aneta se věnuje malování, divadlu, rozvoji osobnosti a vzdělávání. Vede kreativní kurzy Umělcova cesta, které pomáhají lidem využívat kreativitu jako základní lidskou přirozenost. Luboš napsal již několik knih, divadelních a filmových scénářů.

Při setkání s ředitelem neziskové organizace Brontosauři v Himalájích Jirkou Sázelem vznikl nápad sesbírat v oblasti zvané Ladak a zvláště ve vesnici Mulbek, kde Brontosauři v Himalájích působí, laické pohádky, mýty a legendy a zachytit tradiční rituály. Práci na knize o Malém Tibetu chtěli pojmout zároveň jako výukový program pro studenty školy Spring Dales Public School, díky kterému by se děti více setkaly se svojí kulturou, pomocí příběhů vyprávěných jejich rodiči a prarodiči, začaly by ji chápat v souvislostech a v rámci kreativního vyučování by také ony psaly nové příběhy.

Cílem bylo podpořit tradici vyprávění, která už z Ladaku mizí.

Aneta projekt rok připravovala společně s Jaroslavem Novákem, učitelem ZŠ, v červnu roku 2014 dorazila emailem desítka školních prací a následně Luboš v srpnu odjel do Mulbeku pracovat s dětmi. Přestože původní vize procházela změnami, cíle projektu se naplnit podařilo. Zhruba čtvrtinu příběhů v knize tvoří práce studentů. Do knihy se dostalo mnoho zajímavého o tradici vyprávění a důležitosti lidových příběhů pro vzdělávání a o tom, jakým způsobem se lidové příběhy vyprávěly.

Vydalo nakladatelství Maxdorf a nadace T-Soft Eternity, 2015

[1] PAVLOVI, Aneta a Luboš, Příběhy Malého Tibetu, vyd. 1., Praha: T-Soft Eternity, Maxdorf, 2015, 199 s., ISBN 978-80-7345-434-0,978-80-906027-0-0, str. 147.

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení