Recenze: Liane Moriarty – Sedmilhářky

Vytvořeno 20. 11. 2015 2:00

Autor: Tereza Zítková

Ve Státní škole Pirriwee platí pravidla jako všude jinde. Děti by se měly chovat slušně, ctít své učitele, nebít své spolužáky. Realita bývá ale často odlišná od představ rodičů i učitelů. V první den seznámení se totiž stane něco, co si všichni budou pamatovat ještě hodně dlouho a co ovlivní chod jinak poklidné komunity. Objeví se zde šikana.

Knihu Sedmilhářky napsala Liane Moriarty, autorka knih Na co Alice zapomněla a Manželovo tajemství. Kniha vyšla v letošním roce v nakladatelství Ikar.

Jane se do města přistěhovala teprve nedávno. Je osamělá, tichá a snaží se na sebe moc nepoutat pozornost. Kromě smutného tajemství, které si s sebou nese z minulosti, má pětiletého syna, který se začíná vyptávat na svého otce. Jane mu ale není schopná dát odpovědi. Nebo nechce?

Madeline je žena v pravém slova smyslu. Ráda se o sebe stará, je vždy pečlivě učesaná, nalíčená a její oblečení vždy ladí s doplňky. Své blízké miluje stejně tak intenzivně jako nenávidí svoje tzv. nepřátele. I ona má své problémy. Momentálně nemůže vystát svého bývalého manžela a jeho současnou manželku, kteří jí chtějí ukrást její pubertální dceru.

Celeste je krásná na první pohled. Její zastřený pohled svědčí o tom, že často bloudí myšlenkami někde jinde. S nervy ale na tom není nejlépe. Lidé často nechápou, proč je tak smutná a náladová, když má dokonalého manžela, krásný dům a dovolené tráví v luxusních destinacích. Možná za to mohou její neustále zlobící dvojčata. Nebo za svou společenskou maskou skrývá něco jiného?!

Každá z nich je jiná, ale mají něco společného. Nejsou tak šťastné, jak se může na první pohled zdát. A i když se snaží držet své problémy v sobě, nakonec přijdou na to, že je lepší se někomu svěřit, než v sobě potlačovat zlobu a smutek. Od toho totiž přátelé jsou, aby nám podali pomocnou ruku, když to potřebujeme.

Autorka ve svém nejnovějším díle poukazuje na problémy naší společnosti. Šikana již ve velice raném věku, domácí násilí páchané na nejbližších příbuzných či komplikace spojené se sociálními sítěmi. Tyto problémy mají jeden společný fakt, jsou totiž skryté. Pachatel svou oběť týrá vždy nenápadně. Agresor ve škole se umí schovávat za tvář nevinného andílka, manžel tyran působí na své okolí jako ten nejúžasnější společník a co se děje na internetu…o tom vždy vědí jen sami zúčastnění. Často má oběť pocit spoluviny, myslí si, že to, co se jí děje, si něčím zasloužila. Ale není to pravda. Chyba není v oběti, ale v pachateli. U něj se ve většině případů objeví nějaký psychický problém.

Sedmilhářky jsou příběhem, který pohne city každého z nás. Osudy lidí jsou tu vykresleny barvitě a opravdově. Ve vyprávění se střídají tři hlavní hrdinky a čtenář tak dostává možnost nahlédnout do niterných pocitů těchto osob. Tato vyprávění jsou pak proložena krátkými poznámkami lidí z jejich okolí. Člověk tak má možnost vidět proces, jakým vznikají drby. Ona řekla té a ta zas oné atd.

Autorka stejně jako v předchozích knihách dokázala skvěle popsat ženské pocity v klidných, ale i ve vypjatých situacích. Čtenář se tak snadno sžije s postavami a dovede si představit, jaké by to bylo, kdyby se ocitl v jejich kůži, a že často není o co stát, vyplývá z již zmíněných problémů.

Knihu by si měly přečíst ty čtenářky, které nečekají jen happy end, ale mají rády dobře vystavěný příběh se zajímavou zápletkou. Autorčiným nejnovějším počinem rozhodně nebudou zklamáni ti, kteří již autorku znají. Je to příběh čtivý, propletené osudy lidí umožňují vyprávění plynout a napínavá zápletka nikoho nebude nudit.

Ukázka

Thea: Jane byla podnapilá, když Ziggyho vyzvedávala ze školky. A neříkejte mi, že tohle o ní něco nevypovídá! Mladá, svobodná matka a pije hned po ránu. A taky žvýká. Nedělá to zrovna dobrý první dojem. Na tom si trvám.
Bonnie: Proboha živého, nikdo nebyl opilý! Udělaly si v Modrém blues k Madelininým čtyřicátinám šampaňskou snídani. Byly jen trošku veselé. Tak jsem to alespoň slyšela, protože my se vlastně seznamovacího dne zúčastnit nemohli. Byli jsme zrovna na rodinné ozdravné rekreaci v Byronově zálivu. Neuvěřitelný duchovní zážitek. Jestli chcete, dám vám adresu jejich internetových stránek.
Samantha: Já jsem tehdy pracovala, takže Lily bral na seznamovací den Stu. Zmínil se mi o tom, že některé matky přišly rovnou ze šampaňské snídaně a já na to řekla: „Prima. A jak se jmenují? To budou ženské podle mého gusta.“
Jonathan: Já jsem o tohle všechno přišel, protože jsem se zrovna bavil se Stuem o kriketu.

MORIARTY, Liane. Sedmilhářky. Praha: Ikar, 2015. ISBN 978-80-249-2868-5, s. 43.