Recenze: Rachel Ward – Čísla: na útěku

Vytvořeno 21. 11. 2015 2:00

Autor: Magdaléna Fiedlerová

Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou. Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí. To navždy otřese jejich životy.

Jem je prostě holka z ulice s nevybíravým slovníkem a chováním. Problémy se jí drží jako klíště, proto se lidem raději vyhýbá. Je tu ale ještě jedna věc, kvůli které je raději sama. Kdykoliv se komukoliv podívá do očí, vidí v nich číslo. Moc dobře ví, co znamená. Je to datum smrti toho člověka.

Vymyslet v dnešní době originální námět není vůbec lehké. Dokonce se často stává, že se témata a motivy více či méně opakují. Autorka této knihy však přišla s neobyčejným a trochu znepokojivým nápadem. Ačkoliv obecně není kniha hodnocena úplně nejlépe, mě to nijak neodradilo. Knihu jsem si zvolila, protože mě velice její příběh, který mi připadal zajímavý a hlavně neotřelý.

Většinou nás jako první na jakémkoliv díle zaujme právě obálka a celkové grafické zpracování. V případě Čísel – Na Útěku dělá obálka čest svému jménu. Netradičně zpracovaný název stylizovaný do podoby číslic dělá knihu nepřehlédnutelnou. Čísla se objevují i v jiných částech díla, například po stranách listu na konci každé kapitoly. Proto musím grafické zpracování ohodnotit jako zdařilé, byť se domnívám, že i přes zajímavý nadpis působí úvodní strana obalu díky bílé ploše trochu prázdně.

Rachel Wardová si zvolila vypravování v ich formě prostřednictvím hlavní hrdinky Jem a také poměrně nespisovnou formu jazyka, obohacenou o mnoho peprných výrazů. Obě zmíněné volby jsou podle mě velice trefné. Díky ich formě se čtenář může lépe vžít do děje a nespisovné výrazy ho zase přiblíží víc k Jemině světu na ulici. Jak Jem, tak i Pavouk mi postupně přirostli k srdci, vývoj jejich charakterů patřil k těm propracovanějším částem knihy.

Jak už jsem zmiňovala, námět je úžasný, ale obávám se, že nebyl využitý celý jeho potenciál. Text mi místy připadal jako bez života. Myslím, že pár vět navíc by některé pasáže skvěle oživilo a zbavilo je syrovosti. Celý příběh má sice spád, nechybí akčnost ani vypjaté scény, děj postupně graduje, avšak je tam jedno ALE. Pořád jsem čekala, kam mě mladý pár zavede, co bude ta událost, která navždy otřese jejich životy. Očekávala jsem vrchol, který jsem musela nakonec oželet. Navíc mnohé scény na sebe špatně navazovaly, pár rozvíjejících vět navíc by jistě dokázalo divy.

Na druhou stranu, značně „okrouhaný“ text má i své výhody, aspoň se čtenář nemá šanci nudit u předlouhých odstavců, naopak svižně uhání s příběhem dál. Ráda bych ještě vyzdvihla úplné zakončení a rozuzlení knihy. Na špatné konce si obvykle moc nepotrpím, ale obklopená, skoro zavalená všemi „happy endy“ beru něco takového jako příjemnou změnu činící knihu výjimečnou. Rachel Wardová dává jasně najevo, že realita bývá ne vždy úplně růžová, jak si ji malujeme. Kdybych měla pět hvězdiček pro ohodnocení knihy, strhla bych právě jednu, neboť si myslím, že autorka z námětu a příběhu mohla vytěžit mnohem víc, což neudělala, a to je škoda. Nápad dobrý, zpracování pokulhává.

WARD, Rachel. Čísla: na útěku. 1. vyd. V Praze: Egmont, 2011, 316 s. ISBN 978-80-252-1904-1.