Recenze: Jussi Adler-Olsen – Nesmírný

Vytvořeno 13. 12. 2015 2:00

Autor: Lenka Krausová

Stejně jako předešlé roky, i letos jsme se dočkali nové knihy z pera dánského autora Jussi Adler-Olsena. Ten má skvělou schopnost pracovat s tématy, která ve společnosti vyvolávají značné rozpory. Zločin z pomsty, z rozmaru bohatých, dětské gangy… Šestý případ oddělení Q, který se skrývá pod názvem Nesmírný, zavede čtenáře do sektářského způsobu života, nikoliv však fanatického, spíše milého, přesto pro většinu lidí nepochopitelného.

Tento způsob života si zvolila i stěžejní postava příběhu Pirjo. Rodiči nemilovaná v poměrně mladém věku opustila domov, pokud se tomu tak dalo říkat, a rozhodla se protlouct světem sama. Časem narazila na pohledného Franka, do kterého se zamilovala a postupně nabyla přesvědčení, že je to právě on, s kterým chce strávit zbytek svého života. Jakémukoliv ohrožení ze strany jiných žen je ochotna čelit, žádná výzva ji nezastraší. Úkol je to nesnadný, přece jenom Frank vždy opačné pohlaví přitahoval až neuvěřitelně silně. Čeho všeho je Pirjo schopna pro své zájmy? Nejrůznější intriky jí nejsou cizí, ale ublížit? Nebo dokonce zabít? To určitě ne, vždyť je to křehká žena, k níž vzhlíží nejeden obyvatel centra, které s Frankem vybudovali.

Carl jako vždy odpočívá a nechce být rušen. Z klidu je vytržen neodbytným zvoněním telefonu. Na druhém konci se představí řadový policista Habersaat z ostrova Bornholm. Kdysi dávno nalezl dívku ve větvích stromu, které již nebylo pomoci. Na rozdíl od ostatních je Habersaat přesvědčený, že se jednalo o promyšlenou vraždu. Případ jej zcela pohltí, vede k rozpadu rodiny, je na něj pohlíženo jako na podivína. Když po dlouhých sedmnácti letech nastane pro Habersaata čas odejít do penze, jen těžko se smiřuje s faktem, že případ zemřelé tím ustrne. Rozhodne se proto zavolat Carlu Mørckovi. Přece jen nedávno jeho oddělení vyřešilo náročný případ, to on je jeho poslední nadějí. S pochopením se ovšem na druhé straně sluchátka nesetká. Vzdálený kolega jej odbude s tím, že mají dost své práce. Co teď? Způsobů, jak upozornit na zdánlivě nerozřešitelný případ, se nabízí několik. Habersaat se rozhodne pro ten nejméně vhodný, prožene si hlavou kulku na oficiálním rozloučení s kolegy. Ani to ale není pro Carla dostatečný důvod, aby se případu věnoval. Samozřejmě, je to neštěstí, že si kolega sáhl na život, ale proč by to mělo zasáhnout do toho jeho? Jeho tým je ovšem jiného názoru. Zvlášť Rose šéfova netečnost rozčílila, a aniž by čekala na jeho svolení, začala s přípravami na cestu.

V domovině zemřelého policisty nalezne trojice vyšetřovatelů (vedle Carla a Rose nezapomínejme na Asada) několik indicií, které se zdají být základními kameny celého vyšetřování. Na rozdíl od Habersaata vidí Carlova parta více souvislostí a jak už to tak bývá, Carlova nechuť se obrátí o 180 stupňů a je odhodlán odkrýt pravdu i přes četné překážky. Ty jim klade především neochota zainteresovaných lidí vracet se do minulosti. A když už odhalí jméno možného viníka, jakoby se po něm slehla zem.

Příběh je rozdělen do několika časových úseků, které se pravidelně střídají, až splynou v jeden. V ten moment je čtenáři jasná propojenost mnohých dějových nitek a může i soudit, že rozřešení je nasnadě. Je ale chybné si toto myslet, jak naznačují nečekané zvraty.

Adler-Olsen opět dokázal, že je excelentním spisovatelem. V celé knize není jediné hluché místo, které by vyvolávalo chuť ji zavřít. Mimo hlavní dějovou linii je nadále prohlubován osobní život Carla, více se dozvídáme o Asadovi, Rose a Gordonovi, který do týmu přibyl jako poslední. Tuto skutečnost velmi kvituji, protože není pravidlem, že autor klade stejnoý důraz i na vedlejší linky.

Ukázka z knihy:
Uskočím jako minule, a jak pojede kolem, vezmu ji rukou po hlavě a srazím dolů. Ale dej si přitom pozor, Wando, dej si pozor, aby tě skútr nezasáhl, říkala si v duchu a ucítila, jak jí opět měkne půda pod nohama.
Otočila se až těsně před tím, než ji skútr minul.
Tak a TEĎ! pobídla sebe samu, znovu uskočila a zastavila se.
Jak napřáhla ruku, aby Pirjo udeřila, všimla si zběsilého výrazu v její tváři a malého rýče, kterým ji Pirjo švihla do obličeje. Víc neviděla. [1]

[1] – ADLER-OLSEN, Jussi. Nesmírný. První vydání. Brno: Host, 2015, 572 stran. Krimiromán. ISBN 978-80-7491-511-6.