Recenze: Paolo Coelho – Nevěra

Vytvořeno 15. 12. 2015 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Paolo Coelho je autor, kterého jistě nemusím dlouze představovat. Své čtenáře oslovuje již mnoho let, a v jeho knihách je ceněno především určité „magično“. Kniha Nevěra je pokus o vstup do nitra duše ženy. Má to být jakýsi román pro ženy, který však mnohem víc než romantiku a něžnost obsahuje smutek, beznaděj, nesmyslnost manželského bytí a znechucení z vlastního jednání.

Hlavní hrdinkou je Linda, rádoby obyčejná žena žijící ve šťastném manželství, která má dvě krásné děti a pracuje na skvělé pozici reportérky ženevských novin. Její články, stejně jako všechno, co v životě dělá, se mohou chlubit precizností, propracovaností a dokonalostí. Linda se však dostává do stavu, kdy se dlouholeté manželství, byť na první pohled spokojené, stává zlatou klecí, ve které vládne nuda a ubíjející stereotyp. Když se jednoho dne setká s významným politikem a zároveň bývalým přítelem, prožije s ním nečekaně drobný milostný úlet. Nejprve je ze svého jednání překvapená, vyděšená a tuší, že to na ní musí každý hned poznat – především manžel. Záhy zjišťuje, že nejenže nikdo nic nepoznal, ale navíc to okořenilo její manželský sexuální život. A tak začne přemýšlet, jak ho ještě vylepšit. Z mysli jí však nejde podivná touha po svedení onoho politika. Co si tím chce dokázat? A proč najednou chce ohrozit své i jeho manželství?

Coelho se až neuvěřitelně noří do hlubin ženské duše. Vžívá se do role Lindy a vypráví příběh jejím pohledem. Takovým, který by pravděpodobně měla žena dlouho žijící v jednotvárném manželství, žena, mající všechno, na co jen kdy pomyslela, žena, toužící po něčem, co mít nemůže. Zkrátka žena, která hledá nový cíl a smysl svého života. Linda se zdá zpočátku sympatickou hrdinkou, která má stejné starosti jako jakákoli jí podobná obyčejná žena. Brzy se však mění téměř ve fanatičku, která touží získat nemožné a je ochotna podstoupit proto i nelegální úkony hraničící s kriminální činností. Rázem se stává nesympatickou, nepříjemnou ženou, kterou by nejen její potenciální milenec, ale i čtenář/posluchač poslal na psychiatrii.

Ač to bylo mé první setkání s tímto autorem, navíc v podobě audioknihy, nebyla jsem příliš potěšena. Zpočátku se mi zdály Lindiny úvahy geniální, stejně jako autor, který se obdivuhodně dokázal vžít do ženské duše. Časem však začaly být tyto myšlenky opakované stále dokola, až tím nudily. Chyběl mi tam smysluplný děj a překvapení. Kdybych knihu držela v ruce v papírové podobě, nejspíš bych ji nedočetla, neboť toto opravdu není tzv. můj šálek kávy. Jako audiokniha však dostala zcela jiný ráz.

Nevěru namluvila skvělá Jana Stryková. Herečka, která se kromě hraní na divadle i v televizních seriálech věnuje právě načítání audioknih. Nebyla to první kniha, kterou jsem měla možnost v jejím podání slyšet, ale byla namluvena stejně bravurně, jako ty ostatní. Její hlas dodává ženským úvahám až jakousi intimitu a erotičnost. Vzhledem k tomu, jak je kniha napsána, se zdá naprosto přirozené, že ji vypráví jen jedna osoba, nijak to nekomplikuje děj, kterého ostatně v této knize příliš není.

COELHO, Paolo, Nevěra. Audiokniha. Praha: Tympanum 2015.