Recenze: Jo Nesbø – Nemesis

Vytvořeno 27. 1. 2016 2:00

Autor: Alena Lochmannová

Když se v životě policisty Harryho Holea objevuje po letech jeho dávná láska, nevěnuje tomu přílišnou pozornost. Na mysli mu nevytane víc než několik letmých vzpomínek. Nevinné setkání a vzpomínky na minulost jsou pro něj přirozenou součástí každodenního života, ovšem až do té doby, než je jeho dávná láska nalezena mrtvá ve své posteli se zbraní v ruce.

Detektiv Harry Hole dostává na stůl případ loupeže v jedné bankovní pobočce v centru Osla, při níž byla zavražděna pracovnice banky. Krátce po zahájení vyšetřování loupežného přepadení, které bylo provedeno nadmíru profesionálně, je ve svém bytě nalezena mrtvá dávná Harryho láska. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o sebevraždu, ale Harry je na vážkách. Zbraň v pravé ruce leváka není podle Harryho v pořádku o nic víc než to, že na noc, kdy Anna, jeho dávná láska, zemřela, si vůbec nepamatuje s výjimkou toho, že se s ní měl sejít. Když vyšetřování obou případů uvízne na mrtvém bodě, využívá Harry pomoci zločince za mřížemi, Raskola, původem rumunského Roma, Annina příbuzného a legendárního bankovního lupiče, který je pojítkem mezi oběma případy a jehož prsty sahají mnohem dál než napříč vězením, v němž si odpykává svůj trest.

Tak jako měla Agatha Christie Hercula Poirota a pero Arthura ConanaDoyla stvořilo snad nejslavnějšího detektiva všech dob, Sherlocka Holmese, Jo Nesbø má Harryho Holea. Na rozdíl od ostatní slavných knižních hrdinů je možno HarryhoHolea považovat spíše za antihrdinu, což do jisté míry potvrzuje i román Nemesis. Svérázný policista s tvrdohlavou povahou, s nímž není jednoduché vycházet, alkoholik a vlk samotář, který má jedinečný kriminalistický čich, ale v rámci společenských konvencí propadá. To je ale právě to, co čtenáři zároveň nedovolí nemít Harryho rád. Jedná se právě o onu uvěřitelnost, relativní skutečnost a představitelnost hlavního hrdiny.

Nemesis je román s velmi ambiciózně vystavěnou strukturou, ve kterém je máloco tak, jak se na první pohled jeví. A to i přesto, že je čtenáři v několika částech knihy na základě logických vodítek představen závěr, který čtenář s větším či menším klidem přijímá. Jaké je pak jeho překvapení, když o několik stran či kapitol dále zjišťuje, jak umně byl klamán. Nesbø nedovoluje čtenáři ustrnout a nutí jej nad případem neustále přemýšlet, chytat se drobných detailů, uvažovat v souvislostech a dívat se na jednotlivé postavy s nadhledem nezúčastněné osoby.

Víc než samotnému charakteru hrdinů se Nesbø v knize věnuje ději, dějová linie je promyšlená do nejmenších detailů a není kapitoly, ve které by autor ustával v dynamice příběhu. Kniha se odehrává, s výjimkou krátkého časového úseku v Brazílii, převážně v Oslu, tedy v prostředí, které je autorovi velmi dobře známo. Snad to mu dovoluje líčit místa s takovou lehkostí, že samotný čtenář má pocit, jako by se jednalo o místa, která sám kdysi v minulosti navštívil a která se mu zapsala nesmazatelně do paměti.

Nemesis je čtvrtým dílem krimi série z pera Jo Nesbø, ale pro řadu milovníků severského autora je jednou z nejoblíbenějších novel, které autor svým čtenářům představil.

Ukázka z knihy:

Harry by se nejraději rozbrečel. Nejradši by třískl hlavou o zeď, urazil hrdlo láhvi jimabeama a polkl alkohol a skleněné střepy. Protože to musí – musí – být Gunnerud! Ze všech indicií ukazujících na jednu osobu je jedna ze statistického hlediska nadřazená všem ostatním – dřívější rozsudky a trestní stíhání. A spisy doslova křičely Gunnerud. Má v trestním rejstříku držení drog a zbraní, pracuje v zámečnictví, mohl si objednat jakýkoli systémový klíč, například k Anninu bytu. A k Harryho.
Došel k oknu. Myslel na to, jak se nechal nasměřovat a naplňoval ho do puntíku scénář šílence. Jenže s instrukcemi je konec, repliky došly. V mezeře mezi mraky se vynořil měsíc a vypadal jako napůl okousaná tableta fluoru, ale ani ten mu nedokázal nahodit text.
Zavřel oči. Soustředil se. Co z toho, co v bytě viděl, by ho mohlo nasměrovat dál, co mu uniklo? Procházel v paměti bytem, krok za krokem.

NESBØ, Jo. Nemesis. Vyd. 2. Zlín: Kniha Zlin, 2012, s. 418. Fleet. ISBN 978-80-87497-07-4.