Recenze: Lauren Olivier – Zmizelé dívky

Vytvořeno 2. 2. 2016 2:00

Autor: Tereza Zítková

Dara a Nick byly správné sestry. Pak ale přišla ta nehoda. Ta událost změnila mnohé a sestry se od té doby spolu nebaví. Podaří se jim zase najít k sobě cestu?

Knihu Zmizelé dívky napsala Lauren Oliverová, kterou mohou čtenáři znát díky jejímu předchozímu počinu Panika. Zmizelé dívky vyšly v nakladatelství CooBoo v roce 2015.

Nick je příkladnou dcerou. Nosí dobré známky, obléká se střídmě, oslavám se většinou vyhýbá, a když se náhodou nějaké zúčastní, nepije a nekouří. Její rodiče z ní mají jen radost a dost často ji dávají za příklad její mladší sestře Daře.

„Takhle to se mnou a Darou je. Jsme si podobné a přitom jsme si na hony vzdálené. Jako slunce a měsíc, jako hvězda a mořská hvězdice – spřízněné, ale přitom úplně odlišné. A Dara je vždycky ta zářivá.“[1]

Dara je rebel. Ráda se obléká vyzývavě, není věc, kterou by nevyzkoušela. Alkohol, drogy i cigarety jsou na běžném pořádku a ze školních průšvihů ji tahá její starší sestra…tedy ze všech průšvihů. Jako malé si totiž slíbily, že na sebe nikdy nebudou žalovat. Takže i když by Nick chtěla říct, že našla Daru předávkovanou nebo že často chodí za školu, nezmíní se o tom nikomu ani slovíčkem. Pak ale její mladší sestřička začne chodit s Parkerem. S klukem, který je jejím nejlepším kamarádem snad od školky. Vše se začne měnit a na konec se vše zkazí kvůli autonehodě. Odpustí si dívky nakonec, nebo spolu už nikdy nepromluví?

Autorka ve své knize dokázala zachytit problémy dospívání. První lásky, experimenty s drogami, škola, neshody doma. Mladému člověku rozhodně nepřidá, když se jeho rodiče z ničeho nic rozvedou. Otec prochází krizí středního věku, a tak si najde jinou – hezčí, mladší, výkonnější…a jeho rodina jde samozřejmě stranou. Neuvědomí si, že děvčata v pubertě mohou zareagovat ne moc dobře a bývalá žena taktéž. Místo toho, aby se o své dcery postarala, uzavře se do sebe a nechá je svému osudu. Dara tedy začne svou dráhu rebelky a Nick jejího strážného anděla. A i když se na první pohled může zdát, že Nick je tou dokonalou vysněnou dcerou, nemusí tomu tak být uvnitř jejího nitra.

Po prožité autonehodě se sobě dívky odcizí. I když se Nick snaží, Dara se uzavře do svého světa a svou starší sestru do něj pustit nechce. Nemůže jí totiž odpustit fakt, že se z ní ze dne na den stala ošklivka. Nick ale touží po tom, aby jí odpustila, aby vše bylo jako dřív. To ale bohužel nejde.

Lauren Oliverová je skvělou vypravěčkou. Svého čtenáře dokáže do příběhu vtáhnout tak, že si připadá, jako by byl jeho součástí. Jako by hlavní hrdinky byly jeho sousedky, známé…Ve vyprávění se střídají Nick a Dara. Jejich zpověď je proložená fotografiemi, útržky z novin i zprávami z nemocnice. Příběh je také vyprávěn ve dvou rozdílných časových pásmech. Jedno z nich je z doby před nehodou a to druhé po nehodě. Vše vypadá opravdově a uvěřitelně. A zvrat, který přichází ke konci knihy, je nečekaný a překvapivý. I když ho bystrý čtenář může tušit již o pár stránek dřív, i tak je v šoku, když se dozvídá úplnou pravdu.

Knihu doporučuji hlavně dospívajícím dívkám, myslím si ale, že může zaujmout i starší čtenářky. Je to totiž příběh o odpuštění, lásce a o všech emocích, které člověk může prožít, když se mu stane něco zlého. A to se může stát komukoliv, nejen teenagerům.

[1] OLIVER, Lauren. Zmizelé dívky. Praha: CooBoo, 2015, 342 stran. ISBN 978-80-7544-009-9. Str. 63.