Recenze: Andy Jones – My dva

Vytvořeno 11. 2. 2016 2:00

Autor: Michaela Babíková

Příběh o lásce a vztazích – zní vám to jako klišé? Popravdě, naprosto to chápu. Přesto se vám však odvážím doporučit knihu My dva od britského spisovatele Andyho Jonese. Zatímco ženy píšící romantické příběhy často sklouzávají k přeslazeným kýčovitým popisům, mužští autoři se mi zdají v těchto vodách paradoxně jistější, opravdovější. Také Andymu Jonesovi se podařilo vytvořit upřímný, realistický a přitom něžný román o vztahu dvou lidí.

William Fisher a Ivy Leeová jsou dokonalý pár. Jak dlouho spolu chodí? No dobře, teprve tři týdny, ale to přece neznamená, že se neznají! Tak jo, v podstatě o sobě neví vůbec nic, ale když jsou skutečně zamilovaní, tak to musí dobře dopadnout. Nebo ne?

My dva je příběh vyprávěný ústy hlavního hrdiny Williama. Čtenář se s ním a jeho novou přítelkyní poprvé „setká“ ve chvíli, kdy ji Fisher chce po několikatýdenní známosti představit svému otci. Právě v tu chvíli se však začne pomalu kazit všechno, co se do té doby zdálo naprosto dokonalé. Přestože je Fisher šokován zjištěním, že je Ivy téměř o deset let starší než on a nezavírá si dveře od záchodu, je pevně rozhodnutý do tohoto vztahu investovat veškerou energii. Jenže ať se oba snaží sebevíc, v jejich soužití se objevuje mnohem více problémů, než jen věkový rozdíl a protivné zlozvyky. A do toho všeho si Fisher uvědomí, že si až příliš dobře rozumí se svou kolegyní Suzi.

A tak jsem potenciální následky uložil do malé krabičky, tu jsem zamknul a uložil ji do skříňky v koutě málo navštěvovaného kumbálu úplně vzadu ve své mysli. To bylo před pětadvaceti dny. A za ty stovky hodin, co jsme od té doby strávili spolu, mě ani jednou nenapadlo zamyslet se nad moudrostí toho rozhodnutí. Jednou, dvakrát nebo možná třikrát jsem se v duchu přistihl, jak mířím k té komoře, ale nikdy jsem tam nedošel a nikdy jsem neotevřel tu skříňku. Protože k čemu by to bylo? [1]

Kolik nedůvěry a problémů dokáže zapříčinit jediná věta pronesená v nevhodný moment? Dokážou Ivy a William svůj vztah zachránit, i když se zdá, že se mezi nimi všechno pokazilo?  Co je „Hop a Skok“? A jaké osudy si autor přichystal pro sice vedlejší, ale neméně důležité postavy jako Esther, Nina, Suzi, Ela, Phila, Craiga a další?

Přiznávám se, že romantické příběhy nejsou žánr, který bych zrovna vyhledávala. Kniha My dva mne však něčím zaujala ještě před tím, než jsem se vůbec pustila do čtení. Na dobré knihy mám zkrátka šestý smysl a ten mě nezklamal ani v tomto případě. My dva je přesně ten typ knihy, do které se ponoříte natolik, že se neubráníte hlasitému smíchu ani slzám. Andy Jones píše naprosto strhujícím stylem, ani na jediné stránce se nebudete nudit a po celou dobu čtení budete dychtivě čekat, jak to všechno dopadne.

Zdá se, že by bylo spravedlivé poskytnout nějaký prostor obhajobě: líbí se mi, že Ivy chodí do čtenářského kroužku s lidmi, kteří jsou dvakrát tak staří jako ona; líbí se mi, jak je moudrá, přemýšlivá, sebejistá, dospělá a přitom hravá. Líbí se mi, že věří na kouzelnou zlatou rybku, že neumí hvízdat a že má doma zlatého kapříka jménem Ernest. Líbí se mi, že sama vymyslela, abychom Ela vzali do Muzea přírodní historie. Líbí se mi, jak dělá míchaná vajíčka. A líbí se mi, že mě má ráda a že (ať už se to přihodilo jakkoli) se mnou čeká dvojčata. Nemusím si z toho dělat seznam, protože v hloubi duše prostě vím, že ona je pro mě ta pravá. [2]

[1] JONES, Andy. My dva. Vyd. 1. Praha: Plus, 2015, 360 s. ISBN978-80-259-0447-3. Str. 49 - 50
[2] Tamtéž str. 230