Recenze: Anna Geislerová – P.S.

Vytvořeno 17. 2. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Zpověď Aňi Geislerové je plná krásných a pravdivých postřehů z jejího života, ale i obecných pravd, které platí na každého z nás. Je to kniha, která čtenáře nutí se smát, plakat i zamýšlet se nad faktem, jestli opravdu žije tak, jak by měl…

Kniha P.S. vyšla v nakladatelství Ikar v roce 2015. Napsala ji známá herečka a návrhářka Aňa Geislerová a ilustrovala ji její sestra Lela. 

Na první pohled zaujme kniha svou krásně vymalovanou obálkou. Je navržená tak, aby vypadala jako opravdový deník. Vnitřní strany jsou popsané různými poznámkami, které jsou místy i přeškrtané. Úžasné ilustrace pak pokračují celou knihou. Na většině z nich je vyobrazená sama autorka v různých činnostech, nejčastěji v těch, o kterých vypráví v daném fejetonu. 

Témata jsou různorodá. Herečka vypráví o své první zamilovanosti, o lásce ke své profesi, o své rodině i vaření. Někdy to jsou fejetony veselé a zábavné jako ten s názvem Láska s máslem. Je to fejeton o lásce k jídlu a čtenář po jeho přečtení dostává chuť na všechno to jídlo, o kterém se v něm píše. Jindy je to fejeton smutný a přemýšlivý. Do této kategorie spadají fejetony, kde se autorka věnuje především svým zesnulým babičkám a svému otci. Jsou to vzpomínky z dětství, vzpomínky na krásná léta a osoby, které už bohužel nežijí. A pak jsou tu takové texty, po kterých má čtenář chuť do života. Jsou to texty o narození dětí, o lenošení na chalupě či o zavařování ovoce. Zkrátka všechny texty představují Aňu jako matku, dceru a manželku, jako obyčejnou ženu, které nedělá problém odvést své dítě do školky v pyžamu, a která je také jenom obyčejný člověk. 

Fejetony jsou nazvané vždy podle probíraného tématu. Fejetony se nachází v jednotlivých letech, kdy vycházely v časopise. Roků je celkem pět. Všechny fejetony spojuje fakt, že na jejich konci jsou vždy umístěna P.S., někdy je jen jedno, někdy více a Aňa v nich dodává to, na co ve svém článku zapomněla, nebo vyzdvihuje myšlenku, která je pro ni nejdůležitější. 

Jazyk knihy je jednoduchý a srozumitelný. Autorka nepoužívá žádná cizí slova, píše opravdu jednoduše a místy i nespisovně. Zkrátka píše tak, jako by si své myšlenky zaznamenávala do svého osobního deníku. Často jsou to dlouhé úvahy o životě a smrti, někdy jen strohé poznámky k aktuálnímu dění v jejím životě. Vždy je to ale napsané hravě, s úsměvem a s takovou energií, že není možné, aby si z toho čtenář něco nevzal. 

Jednotlivé fejetony samy o sobě jsou skvělé. Pokud ale čtete knihy na jeden zátah jako já, můžete mít s knihou trochu problém. Témata se totiž občas opakují a navzájem překrývají. Může se vám tedy stát, že si budete říkat, že tohle už jste někde četli. Lepší je tedy knihu číst po částech a vychutnávat si vždy jeden samostatný fejeton, než knihu zhltnout naráz a hledat v ní příběh, který tam není. 

Knihu doporučuji všem čtenářům, kteří rádi čtou právě fejetony. Dozví se něco víc o Aně Geislerové i o jejím pohledu na svět a do domácí knihovny si pořídí kousek, kterým se budou rádi chlubit hlavně díky úžasné obálce. 

Ukázka
P.S. Moje projekty v oblasti kulinářské pokračují úspěšně. Mám za sebou vykostění kuřete a plnění mandlovou nádivkou, skořicovočokoládový dort a chystám se na jehněčí kýtu. Tip od řezníka Paula je prošpikovat ančovičkami, česnekem a rozmarýnem.
P.P.S. Život je krásný i se všemi bolestmi, které překonáme. Které musíme překonat, abychom mohli dál žít.
P.P.P.S. Jistě, že těhotenství není nemoc, ale dá se krásně, jako taková lehčí nemoc, prožít v posteli, s knížkou, spoustou vitaminů a dostatkem pohybu, který se ovšem odehrává uvnitř!  

[1] GEISLEROVÁ, Anna. P.S. Praha: Ikar, 2015, 204 stran. ISBN 978-80-249-2961-3. Str. 133