Recenze: Michael Palin – Pravda

Vytvořeno 15. 2. 2016 2:00

Autor: Jitka Culková

Michael Palin, jeden z šestice členů legendární britské komické skupiny Monty Python, není na literárním kolbišti nováčkem. Je autorem scénářů ke skečům a filmům Monty Pythonů. Palin je také vášnivý cestovatel a dobrodruh, projel takřka celý svět a své cesty zachycuje i na papír. Vydal několik cestopisů a cestování se objevuje i v jeho novém románu Pravda.

Keith Mabbut je padesátník, dříve ekologicky zaměřený novinář s krásnou manželkou a dvěma dětmi. Nyní jeho ideje vzaly za své a píše články objednané velkými společnostmi, jen aby zaplatil účty. Manželka odešla za úspěšnějším mužem, který je ještě ke všemu opravdový sympaťák, a díky němu a jeho penězům odpadají Keithovi finanční starosti o rodinu. I s dětmi se odcizil, syna nechápe a on na oplátku nechápe svého stárnoucího otce, dcera ho za vzor nepovažuje. ač s ním stále bydlí.

Proto když dostane nabídku napsat životopis ekologického aktivisty Hamishe Melvilla, hrdiny, kterého Keith sám obdivuje, neváhá odložit svou rozepsanou knihu a odjet přes půl zeměkoule za vidinou skvělé práce. A práce to opravdu skvělá je. Keithovi se dostává dobrodružství, po jakém toužil, je na blízku svému hrdinovi, dokonce se ukazuje, že Melvill je přesně takový, jak Keith doufal. Melvill novináře zapojí do svých aktivit a pak se vytratí. Keith má dostatek materiálu k napsání oslavného životopisu. A to je samozřejmě ta chvíle, kdy se začne vše hroutit. Pravda, jak známo, není jen jedna a legendami opředený idealista není bez minulosti.

Keith se za Melvillem vydal do Indie, kterou zná i Palin, proto je popis přírodních krás Indie věrohodný. Zároveň však poněkud naivní. Chudí domorodci jsou vždy ti hodní, pokud náhodou udělají něco morálně sporného, tak se záhy ukáže, že to tak jen vypadalo. Zlé jsou na druhé straně vždy jen nadnárodní korporace. Naivní důvěřivost patří k postavě Keitha Mabbuta, ale Palin jako autor by měl najít okamžik, kdy se od své postavy distancovat a ukázat i trochu té opravdové reality.

Palin je spisovatel staré školy, představí postavy, vytkne cíle a na závěr připraví Velké Odhalení. Jeho román se čte dobře, odhalování korporátního zla vyvolává ve čtenáři ty správné zelené myšlenky. Keith Mabbut je tak obyčejný člověk, že je snadné se s ním ztotožnit nebo mu alespoň jeho frustrace věřit, nejde mu v boji velkým zlým světem nefandit. A když v závěru knihy Keith navštíví Karlovy Vary a postěžuje si na všudypřítomné Rusy… český čtenář je na vrcholu blaha. Tedy pokud velkoryse přehlédne historické zjednodušování.

Lázeňské město Karlovy Vary leželo v rozkošném zalesněném údolí. Po většinu dějin bylo známo jako Karlsbad, ale na konci druhé světové války ho přejmenovali poté, co vysídlili Němce, kteří zde žili s přestávkami pět set let, načež se stalo součástí Československa, nyní České republiky. Když Mabbut vycházel z nádraží, měl snový dojem, jako by se probudil v nějaké pohádce bratří Grimmů. Těsně k sobě se choulící domky, věže s cibulovitými kupolemi, šikmé střechy a růžově natřené zdi vypadaly jako z perníku. [1]

Pokud tedy hledáte kvalitní román s mírně překvapivým koncem a sympatickým hrdinou, je Palinova Pravda tím pravým. Jak praví anotace, „lidsky dojemné a chytře napsané“ dobrodružství.

[1]PALIN, Michael. Pravda. 1. vyd. Praha: Plus, 2015. ISBN: 978-80-259-0465-7. S. 222.