Recenze: Marie Doležalová – Kafe a cigárko aneb Historky z hereckého podsvětí

Vytvořeno 19. 2. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Být hercem není vůbec jednoduché. Už když jste ve škole, musíte si budovat své postavení. Spolužáci jsou totiž nejenom vašimi přáteli, ale bohužel i budoucími soky v boji o vytouženou roli. Musíte tedy vyvažovat přátelské poplácávání po rameni se zdravou rivalitou. Své o tom ví Marie Doležalová, která si rok psala blog o tom, jak to funguje v českém divadelním světě.

Kniha, stejně jako výše zmiňovaný blog, jenž dostal cenu Magnesia Litera, se jmenuje Kafe a cigárko aneb Historky z hereckého podsvětí a na podzim roku 2015 ji vydalo nakladatelství Domino. 

Marie Doležalová má za sebou již řadu rolí. Většina diváků ji alespoň okem zahlédla v sitkomu Comeback, kde hrála trošku naivní a roztržitou Sašu (fakt, že jí to neustále někdo připomíná, ji ale moc netěší). Malí diváci ji mohou na obrazovkách pravidelně vídat v pořadu Planeta Yó a ti ostatní jistě zaznamenali, že vyhrála loňskou StarDance, kde se svým tanečníkem předváděla opravdu originální choreografie. Objevila se i v několika televizních seriálech a pohádkách. V současné době pracuje se svým tanečním kolegou na divadelní hře, ke které čerpala inspiraci právě ze svého blogu, a je členkou souboru Divadla Na Fidlovačce. 

Kafe a cigárko je kniha úsměvná, zábavná a plná zážitků této mladé herečky. Je to sonda do duše typického introverta, který se prostřednictvím svého blogu rozhodne vypsat ze svých pocitů. Díky tomu tak obyčejnému člověku ukáže, jako to funguje v hereckém světě. 

Historky, jak se poprvé setkala se svými hereckými idoly či skončila se svým autem uprostřed křižovatky, protože jí došel benzín, střídají rady, jak se k takovým hercům, jakožto k citlivým duším, chovat, tipy na to, jak se stát dobrým dětským moderátorem, či s jakými druhy režisérů se může takový herec setkat a kdo je kdo u filmového štábu. Na přetřes se dostanou i často zmiňované vztahy mezi kolegyněmi herečkami. Mohou být vůbec kamarádky, když jsou v první řadě rivalky? A o čem si mohou na takovém kafíčku povídat? 

Kniha je psaná lehkým perem, ale neznamená to, že by to byl nějaký brak.  Autorka dokázala čtenáři popsat herecký svět, který je sice na první pohled krásný, ale na ten druhý je tvrdý a často bezcitný. Zážitky, které zde Marie Doležalová popisuje, jsou milé, zábavné a často plné sebeironie, která je herečce vlastní. Je hodně upřímná, nebere si servítky, ať už píše o svých velkých hereckých kolezích nebo o sobě. 

Co se týká vizuální stránky knihy, ta člověk zaujme na první pohled. Nejenže má krásnou obálku, kterou spolu s krátkými komiksy uvnitř vytvořil ilustrátor Jan Hofman, ale má i netradiční formát. Otevírá se totiž na kratší straně, bude tedy těžké pro ni v knihovně najít místo a možná i bude trošku koukat ven, ale o to dřív zaujme vaše hosty a můžete nadšeně vyprávět o tom, jak skvěle jste si početli. 

Knihu doporučuji všem, kteří byli vždy zvědaví a chtěli vědět, jak moc je pravda to, co se o hereckém světě říká. Protože až začnete číst, dojde vám, že plno věcí jsou jen jedna velká nafouknutá bublina. 

Ukázka 
Když jsme nastoupili do prvního ročníku konzervatoře, začala jsem po Praze potkávat různé známé lidi. Znáte to, Petra Janů jde po Václaváku, Bára Štěpánová stojí Na Příkopech u Zary nebo Miroslav Donutil jede kolem vás v autě. Vždycky jsem si myslela, že na tom nic není, potkat někde někoho slavného, a ve vztahu ke známým tvářím jsem se považovala za naprosto chladnou. Jenomže potom, naživo, tváří v tvář známé tváři, se zjistilo, že jsem naprosto nemožná a dělám hroznou ostudu. 

DOLEŽALOVÁ, Marie. Kafe @ cigárko. Vydání první. Ostrava: Domino, 2015, ISBN 978-80-7498-116-6, str. 62.