Recenze: Frederik Backman – Tady byla Britt-Marie

Vytvořeno 23. 6. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Britt-Marie si nikdy nestěžovala na svůj život. Ráda se starala o svou matku, později o svého manžela a jeho děti a také jejich společný dům. Když ale její manžel dostane infarkt, otevře Britt-Marie konečně oči a zjistí, že celá léta ji manžel podváděl, a tak se rozhodne od něho odejít. Autor knihy Muž jménem Ove vydává již svou třetí knihu o velice zvláštním člověku.

Britt-Marie může na lidi působit všelijak. Nejčastěji ji ve svém okolí popisují jako všetečnou babiznu, která do všeho strká nos a která nadevšechno miluje pořádek. Ona sama se ale tak nevidí. Domnívá se, že je pouze starostlivá dáma, která sice zbožňuje pořádek, ale nikomu své názory přeci nevnucuje. Když se dozví o nevěře svého manžela, rozhodne se najít si práci. A tak se dostane do městečka Borg, které zasáhla finanční krize. Před většinou domů stojí cedule s nápisem „Na prodej“, protože mnoho lidí ztratilo práci a nemají z čeho svůj domov financovat. V pizzerii se zároveň provozuje i hospoda, obchod i opravna aut a jediné, na čem v tomto městečku lidem záleží, je fotbal. A to je ten jediný malý háček, který Britt-Marie vadí, ona totiž fotbal nesnáší. Jelikož si ale nikdy na nic nestěžuje, vezme práci správkyně domu dětí a mládeže a se sebezapřením zde začne fungovat. A jelikož opravdu ráda uklízí, začne „uklízet“ ve městě vše, co se nechá. Od domu dětí a mládeže, přes pizerii, až po vlastní duši.

Román Tady byla Britt-Marie je příběhem o sebepoznání, o druhých šancích, prvních láskách i životních zklamání. Ukazuje čtenáři život z té tvrdší stránky. Zoufalí lidé bez práce, kteří by pro stále zaměstnání udělali cokoliv, děti, které zůstávají dětmi za každých okolností, a místa, která na první pohled nevypadají vůbec dobře, se mohou pro někoho stát domovem. 

Stejně jako v předchozích dvou románech není hlavní postavou člověk, kterého byste si hned oblíbili. V tom nejnovějším je to stárnoucí žena, která svým pořádkumilovnictvím a rýpavými poznámkami může svému okolí lézt pěkně na nervy. Pokud se jí ale dokážete dostat pod povrch, zjistíte, že těmito vlastnostmi se jen brání další bolesti a ztrátě, kterých za svůj dlouhý život zažila už dost.

Pro autora je typické používat mnohoznačný jazyk, na jedné straně stojí žena, která zastupuje střední vrstvu a je zvyklá mluvit s lidmi na úrovni, na druhé jsou pak děti, které rády používají přezdívky, slangové výrazy a často i vulgarismy, a nakonec je tu typický obyvatel Borgu, který mluví tak, jak mu zobák narostl. Tyto zdánlivě neslučitelné světy se snaží spolu domluvit, často si navzájem nerozumí a nechápou narážky, vtipy ani ironii. Je tedy zázrak, že se nakonec doberou zdárného konce konverzace.  Jazyk, jenž zde zastupuje určitou vrstvu společnosti, dokazuje, že pokud lidé chtějí, dokážou všechno, a to i přesto, že pochází odjinud.

Knihy autora Frederika Backmana dokáží velice dobře působit na lidské emoce. V jednu chvíli se čtenář směje, v tu druhou pláče dojetím. Určitě je to tím, že má na psaní talent, ale myslím si, že tomu přispívá fakt, že si vybírá současná témata, zaobírá se střetem kultur či generací a do hlavních postav dosazuje osoby většinou z okraje společnosti.  

Román Frederika Backmana doporučuji samozřejmě čtenářům, kteří už za sebou mají jeho dvě přechozí díla, věřím, že si Britt-Marie zamilují stejně jako hrdiny z předchozích knih. Myslím si, že Britt-Marie vás rozhodně nezklame, naopak určitě vás pobaví. Možná i něco naučí, protože dle Britt-Marie soda dokáže vyčistit skoro všechno. A doufám, že si k ní najdou cestu i noví čtenáři, protože se domnívám, že zaujme opravdu leckoho. 

Ukázka

Britt-Marie chtěla říct, že má Osobu taky ráda, ale rozum převážil. A tak už to dál nerozváděly. Britt-Marie koupila kryse snickersku a zeptala se, jestli Osoba náhodou nevede květiny.

„Kytky? Pro koho jako?“ zeptala se Osoba.

„Pro Tutovku. Je nezdvořilé, že si od ní už tak dlouho pronajímám pokoj a ještě jsem jí nedala květiny, to je zvykem dávat květiny,“ informovala ji Britt-Marie.

„To teda kulový, kytky nemám. Ale Tutovka má ráda pivo! Kupte jí radši pivo, co?“ poradila jí Osoba.

Britt-Marie to nepovažovala zrovna za civilizované, ale nakonec se přiklonila k názoru, že pro toho, kdo má rád pivo, může být pivo jako květiny. (str. 203)

Tady byla Britt-Marie

	Autor	Frederik Backman
	Překlad	Helena Matochová
	Nakladatelství	Host
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2016
	Vydání	1.
	Počet stran	367
	ISBN/EAN	978-80-7491-557-4
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny