Recenze: František Uher – Dravec

Vytvořeno 24. 6. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Pokud nevíte, které tři krále mám na mysli a byli byste v pokušení plést si je s Kašparem, Melicharem a Baltazarem, upřesním, že jde o trojici vyšetřovatelů, vystupující v detektivkách Františka Uhra. Nový případ je čeká v knize Dravec.

Dravec vyšel v nakladatelství Moba v řadě Původní česká detektivka, což samo o sobě knihu velmi výstižně charakterizuje. V souvislosti s tímto žánrem jsem několikrát připomínal jeho hlavní znaky, velmi odlišné od jiných škol. Většinou se přibližují víc realitě a důležitější je v ní zápletka, ne efektní a zbytečně drastické scény.

Příběh otevírá nález zastřelené mladé ženy, dcery vlivného politika. Vyšetřování postupně odkrývá vztahy mezi lidmi okolo zavražděné dívky, vedoucí k podivnému propletenci, v němž hlavní roli hraje několik pistolí stejného typu. Dravec nese všechny znaky předchozích detektivek Františka Uhra, zejména zapojení dalších případů do děje. Reálná práce policie se málokdy soustřeďuje pouze na jeden případ, jakkoliv by byl závažný nebo zajímavý. Možná by to vedlo k větší objasněnosti závažné kriminality, ale také k potřebě daleko většího počtu kriminalistů. Takový stav by asi odpůrce policejního státu příliš nepotěšil, strážce státní pokladny jakbysmet. Policisté z knihy Dravec se tedy musí věnovat nejen záhadné vraždě, ale také hledání podvodníka, pohybujícího se v jejich revíru, či vyšetřování zdánlivé banality, jako jsou provolané statisíce z telefonu jedné soukromé podnikatelky.

Každý z případů disponuje svou vlastní dějovou linií, které však není charakterizovaná druhem zločinu, nýbrž postavou. V hlavním plánu tak sledujeme postup vyšetřování, který sám o sobě odkrývá další nečekané osudy, v nejvydatnějším vedlejším máme možnost nahlédnout do života podvodníka Igora Olšana, jenž neprožívá právě nejpovedenější období své zločinecké kariéry.

Vše vychází z reálných případů, o které není díky internetu a televiznímu zpravodajství nouze. Stejně František Uher pracuje i s ostatními reáliemi, často narazíme na podrobnost, kterou jsme před nějakou dobou četli či viděli. Ze strany autora nejde o ulehčení si práce, ale o to, pevně zasadit svou knihu do současné doby, učinit ji aktuální a čtenáře přesvědčit, že co se děje v knize, děje se i ve skutečnosti.

Děj knihy je přehledný, jednotlivé kapitoly se věnují „svým“ postavám, autor dějové linky pečlivě střídá podle osvědčeného vzorce, na který je čtenář klasických detektivek už zvyklý. František Uher si nepomáhá žádnými neopodstatněnými zvraty, každý posun je pravděpodobný a zcela srozumitelný, vyplývá z postupu vyšetřování, ne z geniálních dedukcí detektiva. 

V jinak velmi uvěřitelné detektivce pokulhávají dialogy. Lidé hovoří jeden jako druhý. Ne snad fádně – mají velmi podobný styl humoru, podobný aforismům, jaké František Uher rád píše. Skutečnost, že jde o velmi nepravděpodobnou shodu, ani nebudu zdůrazňovat. Autor se nerad pouští do zveřejňování soukromí kriminalistů, pokud to zrovna není součástí některé z dějových linek. Vyšetřovatelé jako kdyby neměli tvář, působí poněkud odosobněle. 

Dravec je detektivka i přes svůj poměrně velký rozsah čtivá, ovšem milovníky kvílivých pneumatik, svištících kulek a strašlivě rozporcovaných těl asi neuspokojí. Ovšem takových akčních knih je na našem trhu dostatek a přečíst si něco „normálního“ je velmi příjemné.

Dravec

	Autor	František Uher
	Nakladatelství	Moba
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2016
	Vydání	1.
	Počet stran	376
	ISBN/EAN	978-80-243-6971-6
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny