Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Dörte Hansenová – Starý kraj

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Když Vera jako pětileté děvčátko uprchla s matkou a sourozencem z Pruska, netušila, co ji čeká. Že zažije plno smutku a bolesti, ale i radosti a rodinného štěstí. Jaké to je, když se ocitnete v cizí zemi, mezi cizími lidmi a cítíte se tolik odlišná? A jak je možné, že právě toto má Vera společné s Annou, svou mladou neteří, kterou téměř nezná a která svůj život prožila ve městě?

 



Starý krajKniha Starý kraj, kterou napsala jako svou románovou prvotinu německá novinářka Dörte Hansenová, nás zavede na německý venkov do vesnice, kde se žije poklidným životem a který tu a tam rozčeří turisté či nový nadšenec, jenž se nastěhuje do čerstvě koupené chalupy. Ten se pak začne čile starat o život na venkově, biopěstování jablek a řeší, zda je dobré, že soused na vedlejším pozemku obdělává svou půdu po staru a na jabloně používá postřik proti škůdcům.

To už bych ale zabíhala do širšího kontextu. Pojďme si nejprve představit hrdinky románu. I když se autorka velmi pečlivě věnuje téměř všem vesničanům a každá postava má v knize své místo, za hlavní hrdinky mohu označit dvě ženy. Starší, Vera, žije v této vsi od svých pěti let. Tehdy sem přišla jako cizinka spolu s matkou a postupně se z odmítané osoby stala téměř inventářem chalupy. Prožila zde celý život a nikdy nedokázala odejít. Nevdala se, neodešla za manželem ani za prací. Jen studijní roky prožila jinde, aby se sem poté opět vrátila. 

Druhou ženou je Anna. Veřina neteř, která žije v Hamburku, vystudovala hudbu a truhlařinu a živí ji přehrávání na flétnu ve volnomyšlenkářské hudební škole pro děti ambiciozních rodičů. Vychovává čtyřletého synka a bojuje s pocitem, že je špatná matka, když mateřství nevnímá jako svou celoživotní náplň. Stejně jako Vera na venkově, i ona si připadá jiná, než ostatní. Než ženy, matky, učitelky ve školce i rodiče potenciálních žáčků hudební školy. Když jednoho dne přijde domů, zjistí, že je jí manžel nevěrný. Aby toho nebylo málo, hodlá se s ní rozvést. Přestože se Anna setkala se svou tetou Verou jen párkrát a nikdy si nebyly příliš blízké, její další kroky vedou právě k ní. Sbalí sebe i svého synka a odstěhuje se do Veřiny chalupy, kde začíná nová kapitola života jich obou. Vera i Anna se začnou vzájemně poznávat, musí se spolu naučit žít a hlavně respektovat v chalupě jedna druhou. 

Dörte Hansenová velmi čtivým způsobem zachycuje život na venkově a střetávání jednotlivých kultur. Jak se chovají starousedlíci a jak lidé přicházející z města? Dokážou se místní vyrovnat s nezdravým sebevědomím měšťáků, s jejich rozpínavostí a snahou dokázat starousedlíkům, že ti z města vědí všechno líp?

Autorka popisuje s velkým citem životy a myšlenky nejen obou hlavních hrdinek, ale i ostatních lidí žijících na venkově. Jsme svědky postupného začleňování Anny a jejího synka do místní komunity i kuriózních kousků nově nastěhovaného novináře, který z vesničanů dělá senzaci pro své články i knihu.

Nevěděla, kolik lidí už žilo za jeho studenými zdmi, muselo to být devět nebo deset generací. Slavily se tu svatby, plodily, rodily a umíraly děti, na marách v profukující chodbě tu leželi nebožtíci. Mladé ženy sem vcházely oblečené ve svatebních šatech, procházely dveřmi pro nevěsty a opouštěly dům v rakvi – stejnými úzkými dveřmi, které zvenčí neměly kliku a které se otevíraly pouze v případě svatby nebo pohřbu. (str. 42)

Kniha Dörte Hansenové mě přenesla do poetického prostředí německého venkova, kterým protéká řeka Labe a kraj je tam úrodný, přívětivý ale i drsný ke svým obyvatelům. Začetla jsem se jedním dechem a nedokázala jsem knihu odložit. Máloco mě v poslední době tak pohltilo, jako smutné, bolestné, ale místy i úsměvné příběhy usedlíků Starého kraje. Svým odkazem k venkovu mi kniha připomněla román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně či Ivety Pačutové – Vykupitel duší. Je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem poslední dobou měla možnost číst, a jsem za to velmi ráda. Doufám, že autorka se psaním románů tímto dílem neskončila, neboť bych si ráda přečetla další její texty a to co nejdříve, ať už budou z venkova, či z jiného prostředí. To, co knihu dělá tak skvělou, jsou totiž perfektní popisy zachycené s velkým citem a něhou pro venkov a přírodu, stejně jako bravurně vykreslená psychologie postav.

Opominout nelze ani krásně graficky zpracovanou obálku knihy, kde se objevují – jak jinak – přírodní motivy – růže, motýl, šípky… Nakladatelství Host si dalo na tomto vydání záležet, stejně jako autorka při psaní své knihy.

Název knihy: Starý kraj

Autor: Dörte Hansenová

Překlad: Viktorie Hanišová

Nakladatelství: Host

Místo vydání: Brno

Rok vydání: 2016

Vydání: 1. 

Počet stran: 264

ISBN: 978-80-7491-588-8

Ediční řada:


Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení