Recenze: Pavel Mandys (ed.) – Praha noir

Vytvořeno 3. 11. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Umění detektivky, zdá se, prožívá v současné české literatuře něco jako oživení. Mnoho mladých i starších autorů se k němu obrací namísto generačních výpovědí. Vzniká tak velmi silný proud literatury, spojující zábavu – pokud lze tak nazvat pátrání po zločinci – s kvalitním zpracováním.

Pavel Mandys, významný literární kritik a publicista, inicioval vznik pozoruhodné sbírky, věnované povídkám s detektivní a magickou zápletkou, a dal jí konkrétnější obrys určeným stylem noir. V úvodu editor definuje, oč v literárním žánru noir jde, i když původně šlo o žánr čistě filmový. Přesto lze většinu rysů přenést i na pole psaného slova. Pavel Mandys témata dále rozděluje na podskupiny nazvané Ostří hoši, Praha magická, Stíny minulosti a V ohrožení, které se v hlavním tématu v podstatě skrývají. Vzhledem k různorodosti autorů sbírku nelze hodnotit jako celek, můžeme se však podívat, jak se jednotlivé povídky tématu zhostily.

Celou sbírku otvírá osvědčený autor Martin Goffa, který sice začal publikovat poměrně nedávno, má však už za sebou celou řadu úspěšných knih. Jeho povídka Tři mušketýři se zabývá tématem zločinu a pomsty. Autor je nejen zdatným spisovatelem rozsáhlejších textů, ale také dobrým autorem povídek, což dokázal i ve své knize Živý mrtvý.

Štěpán Kopřiva do sbírky přispěl povídkou Amatéři, zavádějící čtenáře do světa vietnamských pěstitelů konopí a lidí, kteří jejich nelegální plantáže rovněž nelegálně drancují. Kopřivovy knihy jsou zpravidla vystavěny na bázi brutálních bojových scén a na povídce Amatéři je to poznat. Kopřiva měl raději víc popustit uzdu svému obvyklému stylu, povídka by byla šťavnatější. Hlavní děj je kombinovaný se vstupy majora Bartoše, objasňujícím čtenáři problematiku nezákonného pěstování konopí.

Téma Praha noir je Miloši Urbanovi doslova šité na míru. Záhada lidí, mizejících na mostě, dostatečně provokuje čtenářovu pozornost, brutalita, stojící v pozadí, si vyžaduje opravdu drsného detektiva. Povídka Mizení na mostě má ve sbírce své čestné místo.

Jiří W. Procházka jde do tématu na plný plyn a naprosto přímočaře. Jeho soukromý detektiv je stoprocentní drsňák bez pochybností se stoprocentní úspěšností. Zločin se odehrává v prostředí kolotočářů. Povídka Mrtvá holka z čerťáku má spád i logické vyústění.

Po povídkách s ostrými hochy otvírá skupinu Praha magická Chaim Cigan textem Magický amulet. Nedá se říct, že by měla detektivní zápletku, i když určitý náznak v ní je. Hlavní je motiv magický. Jde o rodinný příběh, zasahující do doby druhé světové války, autor v něm odkazuje na Shakespearovými dramaty. Opukový kruh Ondřeje Neffa se také zabývá magií, projevující se v současném světě. 

Petr Stančík dokázal v povídce Kabinet sedmi probodnutých knih spojit téma magie i zločinu. Jeho komisař Durman je stejně neodolatelný jako v románu Mlýn na mumie a spolu se svým alter ego Egonem Alterem dokáže najít vraha muže, který praskl v synagoze. Autor si dokáže v i krátké povídce najít místo na fascinující poetický popis krás pečené svatomartinské husy.

Zdá se, že drsná škola a magie vyhovují spíš autorům-mužům. Stíny minulosti však zahajuje Kateřina Tučková povídkou Život a dílo baronky Mautnicové. Kromě kriminální zápletky využívá autorka svých zkušeností kurátorky a v názvu využila variaci jména vesnice, v níž žila v dětství. Po poměrně rozvleklém úvodu dostává povídka spád a ústí do zajímavé pointy. 

Markéta Pilátová zavádí čtenáře svou povídkou Všechny starý převleky do doby restituce majetku zabaveného komunisty a dál do minulosti koncentračních táborů a vyhlazování Židů. 

Percy Thrillington Michala Sýkory s tématem stínů minulosti příliš nekoresponduje. Avšak povídka je velmi dobře vystavěna, a i když autor hraje se čtenářem poctivou hru s otevřenými kartami, dokáže čtenáře po celou dobu udržet v napětí.

Také následující oddíl V ohrožení ovládly ženy. Lepší život Michaely Klevisové představuje starožitníka, který je i překupníkem kradených uměleckých děl. Pokud by však čtenář čekal, že se děj bude týkat právě toho, bude překvapen. Autorka postupně odkrývá podstatu zločinu i soukromí svého hrdiny.

Autorkou povídky Další nejhorší den je Petra Soukupová a použila variaci na příběhy z knihy Zmizet. Víc než pátrání po ztraceném Petrovi si autorka všímá toho, jak to působí na blízké osoby a jak se mění postupně jejich psychika i vnímání ztráty, které není stejná, jako kdyby muž prokazatelně zemřel. Ani povídka Olda č. 3 Ireny Hejdové neřeší pátrání po majiteli uťatého prstu s prstenem jako hlavní téma. Pro autorku jsou důležitější pocity hlavní hrdinky a její postupná proměna.

Celou sbírku uzavírá Petr Šabach a jeho Večer tříkrálový aneb Cokoliv chcete. Muž, který uvažuje o sebevraždě proto, aby nezabil svou manželku, ústí do poněkud rozostřeného konce, který není příliš uspokojivý.

Kniha je velmi dobře zpracovaná, převládá černá, aby se i v tomto aspektu přiblížila žánru. Každá povídka je lokalizovaná na nějaké místo v Praze a obálka tvoří jakousi mapu textů. Editor Pavel Mandys vybral velmi dobré povídky výborných českých autorů a sbírka tak dokazuje, jak kvalitní autoři dokážou vstoupit na pole žánru, na který by se mohli někteří kritici dívat se despektem.

Název: Praha noir

Autor: Pavel Mandys (ed.)

Nakladatel: Paseka

ISBN: 978-80-7432-765-0

304 stran

Rok vydání: 2016 

Vydání: první