Recenze: Václav Šorel – Tvrz

Vytvořeno 10. 11. 2016 1:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Poslední románová podoba dnes již kultovního komiksu Tvrz Václava Šorela, který ilustroval František Kobík, vychází v nakladatelství XYZ. Bude to nejlepší románová podoba legendárních komiksů, které vycházely v 80. letech minulého století v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců? O tom víc v následující recenzi.

V posledním románu nás Václav Šorel nezavede do velmi vzdálené budoucnosti, plné úžasné techniky, vesmírných korábů a výprav do neznámých světů, ale do vskutku temného středověku roku 1434 – období konce husitských válek. Hned v úvodu musím s povděkem konstatovat, že autor tuto dobu nekriticky neglorifikuje, ale snaží se k ní přistoupit racionálně. Husité (táborité) byli radikálové a naháněli svým nepřátelům hrůzu a lesy se hemžily loupeživými bandami, které terorizovaly už tak těžce zkoušený lid. 

Autor rozdělil knihu do sedmi kapitol doplněných o prolog a epilog. Stejně jako v případě předchozích autorových knih Galaxia a Odysseus. Smysl prologu mi víceméně (spíše více) uniká. Autor se v něm snaží navodit výchozí situaci pro první kapitolu a uvádí stručný historický exkurz do doby, v níž se bude děj jeho románu odehrávat. Historický úvod šlo ovšem nenásilně vložit přímo do samotného děje, ale to je věc naprosto subjektivní. Na druhou stranu – umíte si představit v mayovce prolog, ve kterém Karel May přibližuje dobu a místo svých románů? 

Děj je velmi poutavý, má spád, je bez zdlouhavých popisů či vysvětlování. Tedy bez neduhů, které podle mě trochu trápily předchozí Šorelovy romány. 

Přesto je třeba říct, že román je nutné číst jako pěknou, představivost čeřící fikci, neboť představa, že by cizinec, byť Čech, který by se z počátku 21. století objevil v roce 1434 a po prvním kontaktu s místními by neskončil s rozpáraným břichem nebo na hranici, je samozřejmě neudržitelná. Uvažme už jen jazykovou bariéru. Husita by jen stěží rozuměl naší soudobé češtině a našinec pak pro změnu husitovi. Schválně, o čem mluví husita praví-li: hrdkati, spíleti, svekrev, vbožiti, chlapati, pitel, apod.?

Autor na úplný závěr uvádí, že se potýkal s tím, jak se vypořádat s reáliemi 80. let, které má v komiksu. Myslím, že to byla starost naprosto zbytečná a šlo by to vyřešit i bez „dlouhého“ prologu, neboť obě reálie byly a stále jsou naprosto podružné a nemají pro děj žádný zásadní význam. Dle mého názoru se mohl s tímto „problémem“ vypořádat jednou větou v samotném příběhu. Šmitec! 

Na závěr bych pouze konstatoval, že podle mého názoru jde určitě o nejlepší román Václava Šorela (a to i ty předchozí se mi líbily), který jsem dosud četl. Děj vás pohltí a než se nadějete, zjistíte, že příběh končí. Autor navíc používá nekomplikovaný jazyk, který je srozumitelný a čtivý.

Název knihy: Tvrz
Autor: Václav Šorel
Překlad: – 
Nakladatelství: XYZ
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Počet stran: 208
ISBN:  978-80-7505-415-9
Ediční řada: –