Recenze: Agatha Christie – Třináct záhad

Vytvořeno 23. 11. 2016 1:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Není nad to, když si v podzimním nevlídném počasí můžeme zalézt pod deku s knihou a začíst se do záhad a zločinů. Když se tyto zločiny navíc odehrávají na anglickém venkově, jehož počasí a atmosféra se hodně blíží našemu listopadu, je to o to lepší. A proto jsem se s velkou chutí začetla do třinácti povídek, ve kterých vystupuje oblíbená slečna Marplová, nenápadná stařenka, co tiše poslouchá příběhy, ale vždy přicházejí s brilantním řešením.

Povídková sbírka Třináct záhad vyšla poprvé v roce 1932.  Agatha Christie v ní shromáždila třináct povídek, které vycházely v časopisech od roku 1928. Všechny spojuje postava slečny Marplové, kterou až do té doby nikdo ze čtenářů Agathy Christie neznal. V těchto povídkách se s ní teprve seznamovali. Na scénu tak vstoupila postava, která po Herculu Poirotovi zastupuje přední místo v románech královny detektivek.

Kromě slečny Marplové mají povídky ještě další spojovací článek. Autorka nám totiž představí dvě skupinky po šesti lidech, kteří se vždy sejdou k tomu, aby si jeden po druhém vyprávěli záhadné příběhy plné zločinů i vražd. Samozřejmě vyprávějící výsledek vždy zamlčí a je na ostatních, aby hádali, jak to všechno vlastně bylo.  Třináctý příběh sice do těchto dvou skupin nezapadá, ale rovněž se v něm objevuje slečna Marplová, známá už v té době právě díky zmíněným dvěma vyprávěcím sedánkům.

Osobně sice povídky moc ráda nečtu, ale tyto předčily veškerá má očekávání. Autorka zvolila jednotnou formu, takže jsem měla možnost se do povídky rychle začíst a seznámit se s příběhem i možnými podezřelými. Spolu s aktéry jsem pak poznávala nápovědy a vodítka a hádala, kdo je pachatel. A že jsem skutečně hádala! Tyto povídky vás totiž donutí myslet! Přemýšlet a lámat si hlavu, kdo by mohl být pachatelem. Všechny příběhy se totiž zdají z počátku jednoduché a zcela jasné. Když se však začnou aktéři sedánků dohadovat, co se mohlo a stát a jak to asi mohlo být, uvědomíte si, že vše je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Přiznávám, že nakonec jsem „vyluštila“ pouze poslední případ. 

Díky poměrně krátkým povídkám (cca 20 stran) nemůžeme očekávat, že se s postavami ztotožíme a že budou vykresleny naprosto reálně. To ani není autorčin úmysl. Všichni její hrdinové mívají nějakou nadsázku, přehnaně se oblékají, chovají, mají výrazný knír, nebo jsou naopak tak nenápadní, až jsou vlastně podezřelí. Autorka i v krátkých povídkách dokáže zaujmout, zmást a zamotat hlavu nejednomu čtenáři.

Třináct záhad vyřešených – jak jinak –slečnou Marplovou mě naprosto okouzlilo a rozhodně si je za čas přečtu znovu. A budu doufat, že budu alespoň z poloviny tak úspěšná v jejich vyřešení tak jako slečna Marplová.

Název knihy: Třináct záhad
Autor: Agatha Christie
Překlad: Hana Petráková
Nakladatelství: Knižní klub
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 2.
Počet stran: 240 
ISBN: 978-80-242-5475-3
Ediční řada: