Recenze: Jan Prchal – Sto a jedna pověst z Polné a okolí

Vytvořeno 16. 12. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Před nedávnem vyšly v nakladatelství Novela bohemica rovnou tři knihy, jejichž společným jmenovatelem jsou pověsti. Nejde o náhodu, spojuje je mnohem víc, například jméno autora – Jan Prchal. Sto a jedna pověst z Polné a okolí, Druhá stovka pověstí z Polné a okolí a Pověsti z Vysočiny I jsou jeho dílem.

O pověstech, jejich vzniku, historii i významu toho bylo napsáno hodně. Možná více o významu, které mají pro čtenáře a případné studium, méně si všímáme toho, jaký vztah mají k pověstem ti, kteří je sbírají a zapisují. Takový člověk musí disponovat nadšením, hraničícím s posedlostí, zvědavostí, trpělivostí a zejména láskou ke kraji, o jehož minulost se zajímá. I když slovo „minulost“ není v souvislosti s pověstmi úplně správné. I v současné době vznikají pověsti nové a ty staré procházejí procesem transformace. Proto je jejich sbírání a zapisování důležité i dnes, i když hodně práce odvedli Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a mnoho dalších, stále není ukončená a ani nebude. Pověsti jsou stále živé.

Jan Prchal odvedl skutečně práci vyznačující se velkým rozsahem a mravenčí pílí. A to přesto – nebo možná právě proto –, že v oblasti historie není profesionálem. Nicméně historie je, jak dosvědčuje i jeho předchozí práce, jeho láskou a koníčkem. Jeho specializace, pokud nějakou má, je nejasná, z jeho díla lze spíš dedukovat, že důležitější je pro něj místo, ne období. Většinou se soustředí na své rodné město Polnou, jejíž historii věnoval téměř celý život, některé publikace vydal i ve svém, dnes již neexistujícím nakladatelství Linda.

Také ve dvou dříve jmenovaných knihách pověstí učinil středem svého bádání Polnou. Struktura pověstí je podobná jako známe z jiných publikací, vystupují v nich vodníci, hejkalové a čerti. Často jde o potrestání nějakého prohřešku, třeba lakomství. To bývá námětem často, protože na vesnici byl vždy nějaký bohatý statkář, někdy skutečně lakomý a zlý, jindy se i v tomto případě projevila závist chudého k bohatému. Hejkalové a vodníci někdy trestali pytláctví, jindy různé projevy lidského zla. Čerti většinou využívali lidskou touhu po majetku a hloupost. Ale třeba v pověsti Huhla si čert nemohl do pekla odnést prosťáčka, který ve své nevinnosti nebyl schopen dohlédnout, co vlastně podepsal. Škoda, že podobný princip nefunguje u nebankovních úvěrových společností.

Ne ve všech pověstech figurují nadpřirozené bytosti, často se vyskytují takové, které vysvětlují třeba původ jména nějakého místa nebo jeho vznik – jako pověst O založení Polné, která uvádí Druhou stovku pověstí z Polné a okolí. Pověsti tohoto typu ilustrují způsob života našich předků, i když nemusí zcela odpovídat skutečnosti. Zachycují verbování na vojnu, které probíhalo po hospodách, vztah vrchnosti a poddaných, konvence okolo sňatků a podobně.

Jak jsem se už zmínil, podobné texty je možno nalézt po celém Česku, ale obyvatelé míst, o nichž se kniha výslovně zmiňuje, k nim mají bližší vztah a mohou se třeba dočíst o i svých předcích, pokud se jejich rod dožil dnešních časů.

Jan Prchal se neomezil pouze na svou rodnou Polnou, ale svou sběratelskou činnost rozšířil na celou Vysočinu. Rozdíl mezi zaměřením textů není velký, přece jen oblast Vysočiny není tak rozlehlá a Polná je její součástí. Objevují se opět hejkalové, vodníci a čerti, šotci a podobná havěť, a také pověsti bez nadpřirozených bytostí. Pověsti z Vysočiny by měly mít víc dílů, zatím nakladatelství Novela bohemica vydalo první část. Autor disponuje opravdu bohatou sbírkou a kontakty s dalšími sběrateli. Na konci každé knihy jsou odkazy na zdroje, čtenář si o nich tak může udělat určitou představu. První díl pověstí z Polné je doplněn přílohou Pověsti a smyšlené bytosti, která ve zkratce charakterizuje vzhled a chování těchto stvoření.

Všechny tři knihy jsou ilustrovány Marcelou Makovskou, která dodala obrázky převážně folklórního charakteru, dobře ladící k textu.

Trojice knih Jana Prchala je zajímavým dokumentem o životě na Vysočině, zejména v okolí Polné. Přestože v pověstech často vystupují nadpřirozené bytosti a zlo je někdy potrestáno velmi nepravděpodobným způsobem, je v nich ukryt způsob myšlení našich předků i jejich touha po lepším a spravedlivějším životě.

Sto a jedna pověst z Polné a okolí

	Autor	Jan Prchal
	Ilustrace	Marcela Makovská
	Nakladatelství	Novela bohemica
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2016
	Vydání	1.
	Počet stran	172
	ISBN/EAN	978-80-87683-59-0
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny