Recenze: Anne Gesthuysen – Georgette píše otci

Vytvořeno 23. 1. 2017 1:00

Autor: Tereza Zítková

Rodinná tajemství bývají ta nejzajímavější. Lilie vlastní už dlouhá léta obraz, který údajně namalovala její dávná příbuzná, jež bývala malířkou a sochařkou. Když ale jednoho dne přijde Lilie do svého bytu a zjistí, že se jí do něj někdo vloupal, začne se o Georgette zajímat víc. A čím víc zjišťuje, tím víc je ráda, že je potomkem tak úžasné ženy.

Georgette píše otci je knihou německé spisovatelky Anne Gesthuysenové. Vyprávění se odehrává ve dvou různých časových obdobích. Jedno z nich je současnost, ve které hlavní roli zastává Lilie, která kromě své vlastní pařížské rodiny má ještě jednu rodiny v Německu. Když se dozvídá, že otec její kamarádky Hany je vážně nemocen, okamžitě se rozhodne odcestovat za nimi. Předtím ale přijde na to, že se do jejího bytu někdo vloupal. Nemá tušení, co hledal, protože v jejím skromném domově nic nechybí. Jelikož je pro ni velice důležitý rodinný obraz, rozhodne se ho vzít s sebou do Německa. Zde pak svůj poklad svěří místnímu restaurátorovi a ona sama seznamuje se svým zážitkem svou německou rodinu. Společně se vydávají na velké dobrodružství, které jim přináší pátrání po totožnosti jisté Georgette Aguttové.

Druhá časová osa čtenáře dovede do konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Zde se seznamuje s mladou a nadějnou malířkou Georgette Aguttovou, která se snaží ve své době měnit zaběhnuté řády a bořit konvence o ženách malířkách či ženách pracujících a také rozvedených. Jelikož si Georgette zakládá na faktu, že je umělkyně, je také ženou, a tudíž bytostí, která touží po lásce, manželství a rodině. Částečně se jí přání vyplní a ona může být dobrou manželkou svému muži Marcelovi, který nejenom že se zajímá o umění, ale je také velice uznávaným politikem. Společně tito dva tvoří pár, kolem kterého se shlukují důležité osobnosti tehdejší doby. Patří mezi ně takoví umělci jako Picasso, Pissarro či Renoir. Henri Matisse se díky nim stal opravdu slavným.

Kniha ukazuje čtenáři život jedné úžasné umělkyně, která kromě své tvorby pomáhala zvyšovat povědomí o velkých umělcích tehdejší doby. Možná bychom jí měli poděkovat za to, že mnohé z nich známe. Byla to žena, která bojovala nejenom za práva něžného pohlaví, ale stavěla se vždy na stranu umělců a jejich děl.

Příběh je částečně založen na pravdě, protože autorka měla opravdu takového otce, jakého má hlavní hrdinka příběhu, který si také „adoptoval“ studentku z Francie. Některé prvky jsou ale vymyšlené, spisovatelka o nich mluví v Doslovu.

Kniha je vhodná pro všechny milovníky historie a umění. Své oblíbené francouzské umělce zde čtenář může poznat jiným způsobem, než jak mu je představí klasický životopis. A i když je příběh částečně smyšlený, je zde mnoho zajímavých informací, které stoji za to. Kniha mně svým stylem velice připomínala knihy vycházející v nakladatelství Metafora. Beletrizované životopisy, které zároveň pobaví i poučí.

Ukázka
Možná by mohla žít s Marcelem, aniž by se rozvedla, napadlo ji. Georgette vzdychla nad tou neslýchanou myšlenkou. Bůh ví, že Marcel nedal příliš na konvence, ale chtít po něm, aby přistoupil na takové řešení, by bylo příliš. Copak by souhlasil s milostným poměrem, který by musel mlčky akceptovat i druhý muž? Ne. Nikdy. Na to byl Marcel příliš přímočarý. Do takového handlování by se nikdy nepouštěl. Ale copak může svého manžela požádat o rozvod? I Georgette by takový krok společensky znemožnil. (str. 99)

Autor    Anne Gesthuysen
Název  Georgette píše otci
Překlad     Petra Kultová
Nakladatelství    Host
Místo vydání    Brno
Rok vydání    2016
Vydání    1.
Počet stran    376
ISBN    978-80-7491-780-6