Recenze: Griet Op de Beecková – Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

Vytvořeno 6. 4. 2017 1:00

Autor: Tereza Zítková

Mona je člověk, který upřednostňuje své bližní a nepřemýšlí nad tím, že by si takovou péči zasloužila i ona sama. Autorka knihy Pojď sem, ať ti můžu dát pusu přináší čtenáři zamyšlení nad tím, jestli opravdu žije tak, aby se cítil spokojený a šťastný. 

Příběh je rozdělen do tří částí. V první se čtenář setkává s Monou jako malou holčičkou, ve druhé je Moně čtyřiadvacet a v té závěrečné pětatřicet let. I když se Mona za ty roky vyvíjí stejně jako každý jiný, nese si v sobě neustále jistou zodpovědnost za štěstí druhých. 

Jako malou holku ji často maminka zavírala do sklepa, a i když Mona věděla, že si to zaslouží, marně doufala, že už se tam nikdy nebude muset. Vážně se snažila být hodná a poslušná, ale často netušila, jak moc musí být mamince oporou. Po smrti maminky zase ví, že se nesmí hádat s macechou, protože by ji rozrušila, a tak se zase snaží být tichá a hodná. Z jednání svých rodičů si vydedukuje, že její mladší bratr Alexandr má být tím úspěšným dítětem, tak se mu snaží všemožně pomáhat, a v neposlední řadě se snaží svého otce neustále nějakým způsobem omlouvat. Proč neustále dává přednost pacientům před svou rodinou, proč nedokáže být se svými dětmi, a jak to, že nikdy nezajde na hrob své manželky a matky svých dětí? Mona kromě velké odpovědnosti nemá žádné sebevědomí a sama si o sobě nemyslí nic dobrého. Při popisu svého vlastního já nejde daleko k hrubostem a její sebedůvěra je na bodě mrazu. Přitom má být na co pyšná. A měla by sama sobě dovolit být konečně šťastná.

Mona je celý svůj život považována za tu silnou. Když jí zemře matka, otec předpokládá, že se postará o svého mladšího bratra. Když nastoupí do práce, pomáhá svému šéfovi i přesto, že on si žádnou pomoc nezaslouží. S jedním a tím samým partnerem zůstává deset let jen proto, že si myslí, že si nezaslouží někoho lepšího. A ve chvíli, kdy se dozví, že její otec je smrtelně nemocný, je to ona, kdo musí být pro ostatní oporou. 

Román Pojď sem, ať ti můžu dát pusu je příběhem o tom, jak těžké je občas být tím silným. Nikdo se nezajímá o to, jak se cítíte a zda něco potřebujete. Všichni jen spoléhají na to, že se o vás mohou opřít. Ale i silní lidé potřebují někdy rameno, na kterém by se mohli vyplakat. I oni cítí smutek a nejistotu a chtějí být milování. 

Kniha, vyprávěna z pohledu hlavní hrdinky, je zpovědí člověka, který došel až na pokraj svých sil a snaží se uvědomit si, že může být někdy i sobec, který myslí jen sám na sebe. Kromě otázky sobectví je významnou myšlenkou v knize i otázka rodičovství a zodpovědnosti. Jak moc nás ovlivňuje prostředí, ve kterém vyrůstáme? Kdy se dítě stává osobností, která je plně zodpovědná za své činy? A jak mohou bolet tajemství, se kterými se nikomu nesvěříme?

I když se na první pohled může zdát, že dílo Griet Op de Beeckové je filozofické a velice vážné, čtenář nalezne i momenty, u kterých se ze srdce zasměje. Díky tomu tak seriózní myšlenky získají punc důležitosti a zábavné scény odlehčí ponurost celého vyprávění.

Mona je hrdinkou, která si zaslouží být šťastná, a čtenář tajně doufá, že se jí to co nejdřív povede. Mona totiž nastavuje zrcadlo i nám samým. Jsme tím, kým chceme být, nebo jen tím, koho v nás vidí ostatní?

Pojď sem, ať ti můžu dát pusu

	Autor	Griet Op de Beecková
	Překlad	Adéla Elbel
	Nakladatelství	Host
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	400
	ISBN/EAN	978-80-7491-876-6
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny