Recenze: Anna Pasternaková – Lara

Vytvořeno 19. 6. 2017 1:00

Autor: Radka Jakubíčková

Larisa Fjodorovna Guichardová (Lara) a Olga Vsevolodovna Ivinská - dvě jména, jedna duše. V obou případech totiž hovoříme o „femme fatale“ jedné bytosti, a sice literární postavy Jurije Živaga a také jejího autora Borise Pasternaka. Autorkou knihy Lara je Anna Pasternaková, novinářka a spisovatelka žijící v současné době v Anglii, pravnučka slavného malíře Leonida Pasternaka a praneteř spisovatele Borise Pasternaka. Ve své knize emotivně, avšak citlivě a s úctou na základě archivních a rodinných zdrojů odkrývá skutečný příběh, který stál v zákulisí vývoje postavy Lary, osudové lásky hlavního hrdiny díla Doktor Živago, oceněného v roce 1956 Nobelovou cenou.

Stěžejní linií knihy je příběh sebevědomé Olgy, ženy, která prožila dva tragické vztahy a do třetího, dramatického, se střemhlav pustila. Tato dějová rovina je stále rozvíjena a postupně doplňována o příběhy Leonida Pasternaka a jeho rodiny, Borise Pasternaka a dalších aktérů,   kteří měli podíl na sledu jednotlivých epizod tohoto strastiplného životního příběhu.  Olga byla schopná obětovat svůj soukromý život i svou důstojnost pro lásku, která sice byla hojně opětována, ale nikdy nezískala charakter legitimního vztahu, který by se mohl svobodně rozvíjet a nemusel být utajován. Samozřejmě že tě miluji, ale přesto se musíme přestat vídat, protože nedokážu snést to utrpení, které bych způsobil, kdybych odešel od rodiny. (str. 94)

Z příběhu je patrné, že Boris Pasternak byl pro Olgu idolem. Poprvé jej potkala v roce 1946 v redakci časopisu Novyj mir, kde pracovala. Olga nebyla schopná slova. Její Bůh stál na koberci přímo před ní a usmíval se na ni. (str. 28) Byl o dvacet let starší a podruhé ženatý. Z jejich letmého setkání se stala hluboká láska, která vydržela až do konce Borisova života. Oblíbený básník a překladatel Shakespearova díla potřeboval ženu, jakou byla Olga. Odvážnou, rozhodnou a milující. Neustále ho povzbuzovala a utěšovala. Velmi si její podpory cenil a moc ji potřeboval. Stala se nepostradatelnou součástí jeho práce i života. Zárukou jeho štěstí. (str. 99) Na svém stávajícím životě však nehodlal nic měnit. Rozhodl se pro život mezi dvěma světy.

Čtenář může vstoupit prostřednictvím básní a milostné korespondence do básníkova nitra a zamýšlet se nad tím, proč Boris nedokázal v sobě zpracovat skutečnost, že první ženu Jevgeniji opustil kvůli Zinaidě. Tu již kvůli Olze neopustil, přestože Olgu hluboce miloval a láska byla vzájemná. Pravidelně se scházeli a Zina Borisovu lásku tolerovala, přičemž Olgu nenáviděla. Takový vztah byl v době Stalinových čistek velmi nebezpečný. Olga se v očích tehdejšího režimu stala nepohodlnou bytostí, jež svedla básníka na scestí. Sám Pasternak však z nějakého nepochopitelného důvodu na rozdíl od svých kolegů, kteří neušli gulagům či smrti, unikl. To však neplatilo pro Olgu. Komunistický režim ji k pobytu v gulagu odsoudil hned dvakrát.

Autorka v knize přirozeně a nenásilně prolíná život Olgy a Borise s literárním příběhem Jurije a Lary, neboť v době, kdy se Boris s Olgou poznali, již spisovatel pracoval na románu Doktor Živago. Pasternak tvořil své životní dílo mnoho let. Na pozadí příběhu vesnického lékaře píšícího básně věrně a pravdivě zachytil období revoluce v roce 1905, první světovou válku a následné revoluční bouře v roce 1917. Proto bylo nemyslitelné, aby román vyšel v Sovětském svazu za Stalinova režimu.

Boris Pasternak je v knize líčen jako člověk, který nejdříve jedná a poté přemýšlí, zda jeho jednání bylo správné. Proto si svým spontánním činem dát rukopis k dispozici italskému vydavateli podepsal ortel, jehož důsledek s největší pravděpodobností zkrátil jeho život. Pasternak okamžitě získal světovou slávu, Živago měl úspěch ve světě, ale jeho autor se ve své milované rodné zemi stal pronásledovaným člověkem. Nobelovu cenu byl nucen odmítnout, honoráře musel přebírat „tajně“. Byl stále pod drobnohledem KGB. Po celou dobu Olga stála v pozadí, pomáhala mu, vyjednávala s úřady, byla mu oporou. Nebála se negativní reakce ani trestu. Věděla, že bojuje za správnou věc.

Po  dočtení díla vyvstane několik otázek. Jaká je definice lásky? Kam až může láska člověka dohnat? Co všechno člověk pro lásku obětuje? Jak silná musela ta láska být, když se žena oddaná muži, kterého podporuje, pomáhá mu, nasazuje svůj život, dočká odpovědi: Miluji tě, ale...? Jak to, že Boris unikl krutým trestům a Olga musela trpět za něj a dvakrát přišla o jejich dítě? Bylo vše bezmeznou obětí pro milovaného člověka, nebo trestem na „nedovolenou“ lásku?

Publikace zabývající se osudy světových osobností jsou někdy psány jen pro efekt rozpoutání citů a bulvárního „šťourání se“ v soukromém životě. To však neplatí pro knihu Lara Anny Pasternakové. Autorka – žena podala pravdivé svědectví jiné ženy a jejího hlubokého citu bez podmínek. Ženy, která lásku dávala a milovala bez nároku na to, co jí láska vrátí, a bojovala až do konce.

Jediné, co rušilo klidný zážitek z četby, byly četné chyby tisku, které nemají pouze ráz překlepů, ale v některých případech jsou také gramatické.

Str. 13 (1. řádek) - chybí předložka ...kdy jsme zvyklí záplavu všemožných pochybných celebrit...
Str. 99 (18. řádek) - přebytečné slovo - Novyj mir dokonce mu dokonce odmítl...
Str. 121 (4. řádek) - gramatická chyba - ...aby děti skončili...
Str. 123  (3. řádek) - gramatická chyba - ...skončila v pracovním táboře, kde ji brutálně zabili její spoluvězeňkyně.
Str. 251 (28. řádek) - překlep - Olga vstala a při ochodu za sebou práskla dveřmi
Str. 284 (1. řádek) - překlep - ...obrátky svatých z Německa
Str. 287 (6 . řádek) - překlep - ...když se Boris zvedl k odhodu...
Str. 289( 10. řádek) - překlep - ...našla Borise  s vysokou horečkou a vážným západem plic.

Ukázka:
Ve scénách, v nichž Jurij bolestně touží  po Laře, se odráží nesnesitelné trápení, jež zažíval Boris bez Olgy: „Něco jiného než on sám v něm plakalo a stěžovalo si, zářilo něžnými slovy ve tmě. Jeho duše ho litovala a truchlil také sám za sebe...“ O duchovní povaze jejich milostného spojení napsal: „Ty a já, mám pocit, jak by nás učili lásce v nebi a společně nás  poslali na zem, abychom zjistili, zda jsme skutečně pozorně naslouchali. To, co nás spojuje, je naprostý soulad - neexistují hranice, stupně, všechno má stejnou hodnotu, vše nám poskytuje radost, vše se změnilo v duši. Nicméně v té nespoutané něze, jež na nás neustále číhá, je něco dětsky divokého, něco zakázaného. Je to ničivá svéhlavost, jež nepřeje domácímu klidu. Mou povinností je mít se před ní na pozoru a nedůvěřovat jí. (Str. 162)

Lara

	Autor	Anna Pasternaková
	Překlad	Jan Sládek
	Nakladatelství	Jota
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	360
	ISBN/EAN	978-80-7565-109-9
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny