Chrysa Dimoulidou – Deník ctihodné prostitutky

Láká vás poodhalit tajemnou roušku nejstaršího řemesla na světě, jehož pravidla se ani po staletí nezměnila? Možná vám pomůže vyřešit tuto záhadu román řecké spisovatelky Chrysy Dimoulidou, který se stal bestsellerem roku 2005. Původní název knihy zní Když Bůh pláče a tato slova se prolínají celým příběhem. Autorka jako by si v celém příběhu kladla otázku, jak se Bůh dívá na prostitutky. Pláče nad nimi, lituje je, anebo s nimi soucítí?

Po zběžném prolistování knihy byste mohli získat dojem, že se jedná o další verzi pohádky o Popelce aneb Jak se z chudé dívky Evženie Franku stala bohatá a vážená dáma Dženy Samara. Po přečtení celé knihy ovšem zjistíte, že vše je úplně jinak a jedná se spíše o příběh Antipopelky.

Kniha je rozdělena na dva díly. V první části autorka citlivě líčí příběh dívky, která pochází z chudé rodiny, snad jedné z nejchudších, které na malém ostrůvku na jihu Řecka žijí. „Ty roky na neúrodném ostrově, kde jsem se narodila, byly krušné.“ (S. 5) „Moc si toho nepamatuji, ale bezpečně vím, že jsem měla stále hlad. Ten byl nekonečný. (...) Jen svornost a láska v našem domě nám dávaly zapomenout na těžký a hořký život.“ (S. 7) Po smrti obou rodičů se Evženie musí postarat o sebe i o svého mladšího bratra Linose. Ten se nakonec dostává do sirotčince a Evženie odjede pracovat jako služka do Atén. Při loučení v přístavu si oba sourozenci roztrhnou poslední rodinnou fotku a slíbí si, že ji jednoho dne zase spojí. V Aténách se Evženie seznámí s Domenikem Salmierim, osudovým mužem jejího života. Ten ji přivede na dráhu prostitutky a stane se jejím pasákem. Z Evženie Franku se stane Dženy Samara, jedna z nejlepších a nejžádanějších prostitutek ve vykřičené aténské čtvrti Pireas. V okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná, se z ní stává zralá, inteligentní a cílevědomá žena, která ví, co chce. Po tajném porodu dcery Irini má nějakou dobu dvě identity, ale po čase končí se životem jako Dženy Samara a odstěhuje se za dcerou.

Druhý díl je především příběhem ženy, která se snaží uniknout své minulosti, ale která ji po celý zbytek života dohání a v nepatrných náznacích jí dává znát, že minulost nelze vymazat. Evženie prožívá stáří jako vážená dáma a nechce riskovat, že prozrazením minulosti by ztratila těžce vydobytou váženost v očích obyvatel Kastorie. V tomto díle prožíváme především osudy Irini, jejího manžela Themose a jejich tří dětí, ale okamžiky štěstí i zklamání rodiny jsou viděny očima Evženie, která píše tuto knihu především pro dva lidi, které nade vše miluje – pro Domenika a pro svou vnučku Evženii. Po všech životních útrapách končí kniha happy endem, který má blízko ke kýči. Po 54 letech se Evženie setkává s Domenikem a zároveň dostojí svému slibu a setká se se všemi svými sourozenci. Na večírku přichystaném na počest setkání všech sourozenců pak Evženie umírá, v kruhu svých nejbližších

Kniha sleduje zpověď ženy, jejíž život byl nejen plný proher, ale i výher. Máme možnost sledovat příběh hrdinky od dětských let až po její smrt, a můžeme tedy posoudit pohnutky, které ji vedly k závažným rozhodnutím. Příběh je psán ich formou, což umocňuje autenticitu a čtenář může prožívat příběh spolu s Evženií. Autorka nemá potřebu hodnotit a soudit, nedívá se na prostitutky z morálního, ale z lidského hlediska.

Kvalitu knihy bohužel zastiňují gramatické a jazykové chyby českého překladu, které jsou nepřehlédnutelné. Pokud jste ale schopni přenést se přes tuto „vadu na kráse“, budete číst knihu jedním dechem. Román doporučuji všem, kteří mají rádi silné příběhy a nejsou zatíženi předsudky, které nám vnucuje společnost.

Román Deník ctihodné prostitutky vydalo nakladatelství Fragment.


Čtěte také:

Ukázka z knihy: Deník ctihodné prostitutky