Recenze: Zuzana Brabcová – Daleko od stromu

Vytvořeno 31. 8. 2017 1:00

Autor: Jiří Lojín

Pokud bychom chtěli srovnat úlohu mužů a žen v současné literatuře, zjistíme, že spisovatelky hrají roli důležitou a výraznou. To platí beze zbytku o Zuzaně Brabcové, která za sebou zanechala hlubokou stopu, třebaže její dílo čítá jen několik knih. Nakladatelství Druhé město vydalo jeden z jejich prvních textů, novelu Daleko od stromu.

Zuzana Brabcová se vydání své poslední knihy Voliéry nedočkala. Zemřela krátce po jejím dopsání. Bohužel, není to jediný případ, kdy uznávaná a talentovaná spisovatelka skonala příliš brzy. Můžeme zmínit třeba Alexandru Berkovou nebo Hanu Andronikovou. Jejich knihy patří ke špičce české literatury a můžeme se jen domýšlet, o co čtenáři – nejen čeští – přišli. 

Novela Daleko od stromu nese znaky raných děl, zejména v tom smyslu, že se v něm autorka zbavuje traumat a nejistot, nahromaděných během dospívání. Svět, který obklopuje hlavní hrdinku, je nepřátelský a v jistém smyslu nepochopitelný. V některých chvílích ho vnímá spíše prostřednictvím svých blízkých než vlastními smysly a autorka velmi citlivě zprostředkovává křehký kontakt mezi ní a čtenářem. Schopnost vyjádřit zdánlivě nesdělitelnou zkušenost je umění, v němž Zuzana Brabcová vynikala. Ať už šlo o lesbické vztahy, vážné psychické problémy nebo již zmíněné zmatky nelehkého startu do života.

Autorka neskrývá autobiografické prvky své novely. Ty se ostatně táhnou celým jejím dílem. Její život jí dal dostatek námětů. Nejde o to, že by velké množství jejích vrstevníků nemělo podobné zkušenosti, někteří i dramatičtější a pohnutější, ale Zuzana Brabcová z nich dokázala vyhmátnout jejich vnitřní podstatu. Z toho vychází způsob, jakým autorka píše. Už od prvních textů až do poslední knihy Voliéry je stejný. Nosným prvkem není příběh, ten stojí v pozadí, z textu vyvěrá jakoby mimochodem a pro čtenáře není jednoduché jej zachytit. Pokud se mu to však nepodaří, unikne mu sice určité procento autorčina uměleckého záměru, ale ten hlavní zůstane.

Hrdinka knihy, stejně jako autorka, vyrůstá v době normalizace a nemůže se vyhnout tématům, svázaným s touto dobou. Činí tak však decentně, s předpokladem, že čtenář ví, o čem je řeč. Spolužák, který se nevrátí z dovolené s rodiči, otázky, typické pro výslechy STB, věty pronášené mentorem, který stojí v době komunistické vlády v ústraní, ale přesto svými názory formuje alespoň některé lidi.

Knihou se táhne symbol blesku a není jediný, autorka symboly ráda využívá, zejména pro přesnější charakterizaci postav a jejich rozpoložení. Symbolická je i ochranná bublina, v níž hlavní hrdinka žije a kterou se zdráhá opustit, i když se ji lidé z ní snaží vytáhnout, či snad lépe řečeno vypudit. Výrazné jsou připomínky jejího otce, aby si našla práci. Přestože to autorka implicitně nezmiňuje, trpí její hrdinka sebepodceňováním a naprostým nedostatkem sebevědomí a touhy něčeho v životě dosáhnout. To vše ale musí čtenář vycítit, číst mezi řádky a v myšlenkách autorky, která – bez nějakých ambicí – psala jednu ze svých prvních knih. Novela Daleko od stromu vyšla v samizdatu, v nákladu, který byl v porovnání s romány z továren a staveb přehrad směšný. Ani v současnosti, kdy už její texty mohou být vydávány veřejně, není možné předpokládat, že čtenářů budou statisíce. Ale tenkrát i dnes oslovila skupinu čtenářů, která dokáže rozlišit kvalitní literaturu od té konzumní.

Název: Daleko od stromu
Autor: Brabcová Zuzana
Nakladatel: Brno, Druhé město
Rok vydání: 2017
Vydání: 2.
Počet stran:  168
ISBN:     978-80-7227-392-8